Soupeři

Nepříliš originální příběh ovšem v úžasném balení. Pokud tam bylo něco víc než jen ta banální krimi-milostná historka, která kolísala od poetické tragédie ke grotesce, nepodařilo se mi to ze všech těch vrstev nápaditého pojetí vyhrabat. Pokud jde o děj, průměr až nuda, zejména první půl hodina byla téměř k nepřežití. Pak jsem příběh jako takový vzdal a užíval si hlavně tu lavinu výborných a místy doslova vymazlených nápadů, ať už vizuálních, hudebních nebo vizuálně-hudebních. Řada scén má úžasnou atmosféru a samy o sobě byly úchvatné, řada obrazů je vypiplaných do posledního detailu, řada scén mě pobavila, občas dokonce rozesmála originálním a hravým občas téměř hračičkovským zpracováním. Nakonec jsem si to i užil a vychutnal, ale že bych se k tomu někdy chtěl vracet, to asi ne. (08.05.2013)

Výhradne pre kóreofilov (viď Adrianov milosrdný komentár). Ázijsky komplikovaný spôsob rozprávania, pri ktorom si musíte štvrtinu vecí domyslieť a štvrtinu zase pustiť jedným uchom dnu a druhým von, ma už nemôže prekvapiť. Takisto ma nezaskočia typicky šikmooké žánrové kotrmelce, keď sa prechádza z komédie do vážnej drámy, z drsnej akcie do romantickej poetiky. Lenže z tohto bordelu sa mi premiešali vajcia s očnými buľvami. Asi to bude tým, že na takéto tančeky sú majstri Hongkongčania, no kórejský pokus totálne zlyháva. Solídna zápletka (mladá vyšetrovateľka sa zamiluje do „mafiánskeho“ hrdloreza) sa načisto stráca v audiovizuálnom chaose, v ktorom znie techno-metal aj chorály a prechádza sa z fakt otravných spomaľovačiek do uletenej groteskovej zrýchlenosti. Hlavní hrdinovia (akože anime šermiarska buzna s vlasmi spomalene vejúcimi do tváre a prehrávajúca, afektovaná, uvrešťaná a teda pramálo sympatická dievčina) sú herecky totálne mimo a niet medzi nimi ani náznaku chémie, na čom by samozrejme film mal byť postavený. Po technickej stránke je to dokonalosť sama, ale to ešte neznamená, že je to dobre zrežírované – inak by to predsa nebola taká nuda. Výnimku tvorí jedna jediná scéna, ktorá je jednoducho úchvatná – prvý „zamilovaný súboj“ ústrednej dvojice v temnej uličke, za svitu mesiaca, odohrávajúci sa niekde medzi 30. a 40. minútou filmu. Keby to celé bolo takéto štýlové, tak sú Súperi absolútna bomba. (16.03.2007)

Na rozdíl od většiny ostatních (viz zklamané komentáře) mě u tohoto typu filmů děj vůbec nezajímá. Šel jsem na komiks a dostal jsem ryzí komiks. Vzal jsem s sebou osmiletou dceru, která nestačila číst titulky (což je tady jednoznačně plus) a oba jsme byli spokojeni a vyprávěli si oblíbené scénky. Některé byly vyloženě pětihvězdičkové. Jen ten asijský humor je pro evropana trochu tvrdší oříšek. (05.08.2009)

"Soupeři“ se převelice snaží. Touží po stylově dokonalé audiovizuální formě, která by vhodně zarámovala velkolepé souboje, dramatické scény, romantické chvíle i občasné drobné vtípky. Jenomže jsou chaotičtí a nesoustředění - kromě toho jejich eskapády zbytečně rozmělňují zpomalené záběry, které jsou oproti všem předpokladům nudné. Akční pasáže snímá zdánlivě zmatená, roztěkaná kamera, takže nic moc neuvidíte - ale právě to je jejím prvořadým úkolem, neboť díky ní není potřeba žádná zvlášť náročná choreografie. Nicméně korejský pokus není až tak úplně marný - alespoň maličkou jiskřičku roznítil ... a vypjatý snový souboj, odehrávající se těsně před závěrečnými titulky, má v sobě neskutečný náboj. P.S.: TV Nova Cinema pod taktovkou TV Nova se opět vyznamenala, neboť finální podmanivou píseň nemilosrdně uťala spolu se zmíněnými titulky. Vážně nevím, co ji vede k barbarskému a nekulturnímu názoru, že titulky nejsou součástí snímku. Vlastně vím: Prostor pro reklamu opět slavně zvítězil - a to zcela bez boje ... a spolu s ním úporná snaha o zvýšení sledovanosti (což s reklamou přímo souvisí). Projevuje se překotným servírováním dalšího snímku bez jediné vteřiny oddechového času, aby snad znuděného diváka nenapadlo zběhnout ke konkurenci. Děkuji, nechci - tyhle trapné triky na mě nezabírají ... ;-) (17.12.2011)

Jihokorejská odpověď na "Hrdinu" a "Klan létajících dýk" se vydala cestou komiksové stylizace realizované hlavně přes postavy. Hlavní duo jak vystřižené z asijského komiksu - drsňácká, přehnaně energická hrdinka a neodolatelný androgynní hezoun - doplňuje postava detektiva coby zbrklá humorná figurka. Děj je jen chabou záminkou pro jejich umístění do přehnaně stylizovaných scén, které ovšem neokouzlí a nevtáhnou, nýbrž prostě jen zaujmou. Každý záběr je vycizelován, aby poutal pozornost sám na sebe, čímž celek podkopávaný chabým scénářem působí strojeně a nuceně. (19.08.2008)