Režie:
Carlos SauraKamera:
Luis CuadradoHudba:
Luis de PabloHrají:
Per Oscarsson, Geraldine Chaplin, Emiliano Redondo, María Elena Flores, Jesús Nieto, Gloria Berrocal, Julia Peña, Teresa del RíoObsahy(1)
Dvojice manželů Tereza a Pedro je obyčejný pár, který si svoji každodenní existenci zpestřuje různými hrami. Tyto hry mají zpočátku nevinný, i když docela bizarní charakter. Postupně se ale zvětšuje intenzita jejich prožívání, zvláště ze strany lehce hysterické Terezy. Při jedné z jejich hrátek Tereza Pedra zraní a ten se od ní chystá odejít, i to má být jen hra. Pedro ale tuto hru vezme vážně, což Tereza nechce připustit a Pedra zastřelí. (kobejn)
(více)Recenze (19)
Saurov film La Madriguera 1969 urcite nebudem porovnavat s knihou Paskala Brucknera Bitter Moon. U Bitter Moon plati, ze boli tam sice cudziunci, no prezivali intenzivnu a destruktivnu citovu lekciu, u Sauru su manzelia len obycajny poar ktory usporaduva rozne hry. Tie presiahnu do niecoho vacsieho. Este sa vratim k tomu Polanskemu, ktoreho nemam rad. U Bitter Moon slo o muzsky a zensky princip a podla toho rezisera menom Polanski kazdy dlhodoby vztah medzi muzom a zenou je odsudeny na krach alebo dospeje do urcitych kategorii, ktore nie su 2x prijemne. Reziser Saura az tak neskuma rozorvany vztah muza azeny, skor si vsima - teda aspon podla distributora - tie hry. Pomerne jednoznacny koniec ma dostal, no videl som toho uz fakt hodne . mne by bohate stacilo, keby reziser Carlos Saura natocil film na sposob Hitchcockovho Vertiga - mne by uplne stacilo, aby sa dalo na film pozerat z 30 roznych uhlov pohladu- a vsetky by boli spravne. Saura an to rezisersky ma : 84 % ()
Přepínání mezi modem reality a předstírání, vpád reálna do hry a naopak, snaha opustit hru a dosáhnout reality. Vše začíná jako klasická psychóza, zde v podobě úniku frustrované osoby do světa fantazie. Jen díky neexistujícímu světu může hrdinka přežívat svět skutečný. Avšak film tímto naštěstí nekončí, ale do hry vtahuje i manžela - a s jeho příchodem začíná snaha dosáhnout i opačného směru, tedy snaha vymanit se ze hry zpět do reality. Zprvu manžel předstírá hru, jen aby tím pomohl manželce se z ní vymanit. Nakonec však oba zabředávají do předstírání nereálného více a více a od té chvíle již sledujeme zoufalou snahu přepychem izolovaných odcizených jedinců prorazit bublinu falše, která je obklopuje, a opět se nabourat do reality. A je na první pohled paradoxní, že toho dosáhnou vždy jen ve chvíli, kdy si fyzicky ubližují - plivnutí, praštění, zastřelení - jen tak může moderní člověk opustit svou izolaci, jež za sebou definitivně zanechá jen definitivním aktem. Nejdojemnější je v tomto závěrečné opovržení manžela nad manželčinou fingovanou sebevraždou - vskutku by radši viděl ji zemřít, protože jedině tak by mohla dosáhnout reality. Saura má jako vždy skvělou krizi - peripetii - katarzi, ale opět zdlouhavou expozici a kolizi. ()
Cyhtré využití scénografie - metafora vyprázdněného moderního domu jako obraz nenaplněného vztahu. Hrdinka se vrací do minulosti a zaplňuje betonový příbytek historickým nábytkem, vzpomínkami. Nenápadná gradace příběhu, nečekané zvraty, a neuvěřitelně bohatý herecký rejstřík Geraldiny Chaplinové, která v Doupěti mění charakter a výraz takřka v každé scéně. ()
Dokonalý film o nedokonalé záležitosti. Folie à deux (franc. "bláznovství ve dvou"), když se stejný blud projeví současně u dvou blízkých osob. Hrát si jde na všechno, i na zrození, ne však na smrt. Vila Tugendhat v nějaké španělské lokalitě, kterou ve filmu nevidíme, okouzlující infantilní Geraldine Chaplinová, Pedro (Per Oscarsson) který váhá a nakonec přistoupí na hru, která nemá jiného vyústění než smrt. ()
Psychodramata rozehrávaná v neúnosné krizi a přetlaku frustrovaného manželství, nebezpečná hra, která zachází příliš daleko a její opětovné setkání s čirou realitou potvrzuje příliš skutečná vystřelená kulka. Chaplinová zde předvádí neuvěřitelný herecký výkon v plném nasazení, škoda že vyznění trochu oslabuje dobově módní psychoanalytické podloží, které trochu rozmělňuje pronikavou a drásavou analýzu izolovaného a nenaplněného manželského soužití střední buržoazie, která však především po započetí "víkendu bez služebnictva" nabývá až ďábelské gradace. ()
Galerie (14)
Photo © Tamasa
Zajímavosti (1)
- Natáčení probíhalo ve Španělsku v madridském regionu Somosaguas. (Terva)
Reklama