Hlasy nevinnosti

Díky dabingu jsem si přišel, jako kdybych koukal na nějakou klasickou Jihoamerickou telenovelu, ve který se občas střílí. Ten byl totiž strašnej. Zdejší malý děti dabovali třiceti až čtyřicetiletý ženský na mateřský a chlapy, co si šlapali na jazyk a mluvili hubou desetiletýho kluka hrozně filozoficky. Bohužel je tady ten průser, že ty děti asi život chápou fakt trošku jinak. Každopádně, nedokážu si představit, že to tam existuje ve skutečnosti. Bohužel tomu ale tak je, a není moc jednoduchý to sledovat, i když je to film. Jenže to není jenom v tomhle případě, stejně tak to je v Africe a nikdo s tím nic neudělá. V tomhle případě to je výborně natočenej příběh, ke kterému chybí možná víc akce, aby občas nenudil. Ta akce samotná totiž pak dokáže rozpumpovat krev v žilách na sto procent. Sice je zbrklá, ale efektivní, a to se mi líbí. Hlasy nevinnosti, jako název, jasně popisují samotný film. Nekompromisní, krvavý, zvrácený a drsný. Jako celý svět v Jížní Americe a v Africe. Pro nás je to něco absolutně nepochopitelnýho, tudíž nepředstavitelně reálnýho, že ta husina, která se mi při filmu dělala je prakticky nic oproti tomu, co bychviděl v té kruté masožravé skutečnosti. To by mě teprv položilo. (07.03.2010)

Film, u kterého rozhodně nebudete koukat jinam než na plátno nebo televizi. Při představě těchto druhů filmů, mi běhá mráz po zádech, trochu mi to nádechem připomínalo Město bohů, ale bohužel se mu to nevyrovnalo. Děj zasazený do občanské války v Salvadoru mě zahltil, ačkoliv jsem vzdálen přes Atlantik a časově o 30 let, kdy jsem ještě neexistoval. Malý Carlos Padilla zahrál skvěle, a myslím si, že do budoucna nás ještě může mile překvapit. (10.02.2006)

Působivý antiválečný film z občanské války v Salvadoru, o které toho v našich končinách moc nevíme. Mimo úvahy o idiotské nesmyslnosti samotné války ve mně vyvolal opět uvědomění si, v jak přežraných poměrech si tady žijeme. Když vidím, v čem většina lidí planety žije (bez ohledu na to, zda za války nebo v míru), připadají mi nejen směšné, ale i nesmírně zabedněné arogantní naše nářky nad zvýšením DPH nebo poplatků za recept. (06.07.2012)

His greatest battle was to remain a child. Klenot dokazující, že není potřeba vybroušeného scénáře a multimilionového rozpočtu, aby člověka nadchnul. Krutost občanské války v Salvádoru, skvělé výkony dětských herců a výborně vygradovaný děj. Další temná stránka Jižní Ameriky podávaná v té "nejvhodnější" podobě. (05.11.2009)

" Zlým světem nářek zní, dá se v něm žít jenom s trápením. Já přesto můžu vždy říct, že žít marné není". Jeden z mnoha výkřiků hrůzy, který zaznívá z úst dítěte jménem Chavi. Je ze země, která je nám na hony vzdálená a možná o ní víme jen velmi málo informací, jako třeba já jsem o téhle události věděla jen velmi kuse. Ze země, kde tváře dětí ztratily svou nevinnost, kde jejich nejčastějším místem pobývání bylo místo pod postelí a nebo na střechách jejich domovů, těch krabic, které držely pohromadě silou vůle, ale jim v danou chvíli zachránily život. Ze země, kde se každý chlapec bál dožít dvanácti let a kde střelba byla všudypřítomná. Přes veškerý ten děs to byly přece jen děti, které prožívaly mezi tím vším i své trampoty a krátké chvilky radosti, mezi které patří třeba jen ten kraťoučký dialog mezi Chavem a jednou prima holčinou : "Ty jsi tak pěkná. A ty ošklivý jak ropucha. Ale líbíš se mi". Kéž by nářek zmizel z dětských úst, ale co si budeme namlouvat, dlouho nebude.........syrové, smutné, beznadějné....... (22.06.2015)