Voníš jako tenkrát
Režie:
Jitka NěmcováScénář:
Lucie KonečnáKamera:
Andrej BarlaHudba:
Milan SvobodaHrají:
Michaela Kuklová, Jitka Schneiderová, Pavel Řezníček, Jana Hlaváčová, Anna Hašková, Jan Budař, Kamila Magálová, Oldřich Vízner, Jakub Prachař, David Švehlík, Libuše Štědrá, Blanka Zdichyncová (více)Obsahy(1)
Michaela Kuklová a Jitka Schneiderová v televizním filmu režisérky Jitky Němcové milovaly jednoho muže a osudově si tím zkomplikovaly život. Původní scénář debutující autorky Lucie Konečné vypráví příběh dvou kamarádek, do jejichž přátelství zasáhla osudová náhoda podnícená normální dívčí žárlivostí... Čerstvé vysokoškolačky Ruth a Magda prožívají v Liberci v nedávné totalitní době docela běžné holčičí přátelství. Obě ale milují jednoho kluka Adama. Ruth je jaksi oficiální Adamovou partnerkou, v Magdě se lomí cit k Adamovi a přátelství k Ruth. Adam získá v té době vysněnou stáž v západní Evropě a odjíždí do Rakouska. Ruth zatají, že s ním čeká dítě a když se jí Adama nepodaří přesvědčit, aby zůstal, odmítne odjet s ním. Nedovede si představit, jak by se s dítětem a studiem protloukala neznámým světem. Za čas Ruth přemluví Magdu, aby se rozjela za Adamem a pokusila se ho přimět k návratu. Ale Magda situaci zneužije... Reálně se příběh Magdy a Ruth začíná odvíjet po osmnácti letech, kdy Magdina dcera Bohunka slaví patnácté narozeniny. Tento zlom mezi dětstvím a dospělostí jí má přinést mnohá poznání, zklamání ale i naděje do budoucnosti. A nejen jí, ale i její matce Ruth a nakonec i Magdě, která se po mnoha letech vrací do rodného Liberce. Dávná historie se tak po letech uzavře... Příběh o starých křivdách, které je třeba umět odpouštět, protože život je příliš krátký na to, abychom se utápěli v nenávisti je napsaný moderně s citem pro paradox v dramatických zvratech. I když vypovídá o vážných životních situacích, vidí je z odstupu a se sympatickým humorným odlehčením. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (32)
Pamätám si porevolučné povzdychy za pondeľňajšími inscenáciami. Nedokázala som ich pochopiť, pretože som bola primladá. Inscenácie si zaslúžili zrelšieho diváka. Rovnako ako tento nádherný film o premárnených šanciach, zmarených nádejach a pošliapaných snoch. O dvoch kamarátkach, ktoré celé roky prežívali znovu to isté leto. Veľmi pútavé rozlíšenie minulosti a súčastnosti ozvláštnené červenou, dobré herecké výkony /hlavne Kuklová/ a dojímavý príbeh u mňa vyniesli tento film v rámci svojej kategórie blízko k dokonalosti. Preto dávam /navzdory všetkým mlaďasom, ktorý ešte nepoznajú nostalgiu z nenávratna/ päť*. ()
Film Ruth to vidí jinak se na televizní obrazovky dostal až dva roky po natočení, protože se uvažovalo o jeho nasazení do kin pod názvem Voníš jako tenkrát. Premiéra byla naplánována hned několikrát např. na 5.května nebo 2.září 2005. Známý je filmový plakát od Sáry Saudkové. Ale nakonec zůstalo jen u televizního zpracování, protože došlo ke smazání zvuků potřebných k výrobě filmové kopie z televizního díla. Osobně myslím že je to dobře, klasický levný televizní styl by v kině působil nepěkně, kdežto jako tv film je pro mě nadprůměrný. Velice povedené je střídání současnosti s minulostí, která je celá zabarvená do hněda a akorát šaty hlavních hrdinek jsou jasně červené. Míša Kuklová zahrála nádherně, pro roli stále běhající Ruth zhubla o sedm kilo, ("Zahájila jsem hladovku a k tomu jsem spala jen dvě hodiny denně," řekla Kuklová), a nechybí ani obnažené scény. Film mi přijde dobře napsaný a velice poutavý. ()
Silný ženský film v českém prostředí by se mi samozřejmě líbil, režisérka Jitka Němcová tu a tam umí malé radosti, bohužel ale scenáristka Lucie Konečná je na tom o poznání hůře... A takto bychom mohli pokračovat až ke kompromisu. Kuklová a Schneiderová hrají velmi energicky, zajímavě, leč jednání jejich postav je dost vykonstruované. Latentní sapfismus rozhodně není na překážku, story o znovu nalezeném přátelství také ne, stejně tak by bylo místo i na roztomilou babičku Hlaváčové nebo nevybouřenou patnáctku Anny Haškové, ale dohromady to celistvý obraz netvoří. Škoda. ()
Dvě červené Karkulky, štangle lovečáku, Kuklové kozy, Budařův ptáček a soulož Schneiderové v zavazadlovém prostoru. To jsou věci, kterých se může povrchní divák chytit - než se stane korunním svědkem v případu vraždy zajímavého námětu (nuance ženského kamarádšoftu) tupým předmětem technického zpracování.. Erotické svádění pod jabloní v podání dcery Ruth by zbavilo heterosexuality i Enšpígla.. ()
Tak to je bohužel hodně špatný film. Už na začátku zaujme, jak tvůrci zvýrazňují červené barvy na pozadí pohledu do předrevoluční minulosti obou hrdinek. Je to trochu zvláštní přístup neboť není jasné, co nám to má říct. Pak je dlouho nejasné, co se vlastně mezi děvčaty stalo. Přičemž obě se místy chovají přinejmenším zvláštně někdy až dětinsky. A to vše je vedeno velice nezáživnou formou. Vůbec nevím, zda je příběh vyprávěn tak, že vidí situace z odstupu...tím bych si rozhodně jistý nebyl. A sympatické humorné odlehčení jsem také postrádal. Těžko pak vyčítat hercům mdlé výkony, když jak dialogy tak scénář nenabízel cokoli hrát. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (3)
- Natáčelo se také v obci Příšovice. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
-
Film měl mít premiéru 14. července 2004 v multikině s herci Janem Budařem či Janou Hlaváčovou. Háček je však v tom, že film je najednou tichý. V České televizi k němu totiž podle režisérky Jitky Němcové smazali zvuky. „Rekonstruovat pro verzi do kin znovu každý šum, každé zavírání dveří, to je práce pro dva zvukaře na čtyřicet padesát dní,“ tvrdí Němcová. Jak se něco podobného může stát? Snímek původně vznikal pod názvem Ruth to vidí jinak pouze pro obrazovku a v této podobě už je hotov. Pokud pak tvůrčí skupina nepřikáže, ať se zvuky zachovají, automaticky se prý mažou, neboť pořad je takzvaně „uzavřen“. Televizní záznam však pro kina nestačí.
Zda se zvuky opravdu smazaly a čí vinou, na to ČT neodpovídá. Z Kavčích hor se proslýchá, že vypuklo horečné hledání, ale ředitel výroby Petr Erben prohlašuje: "Žádný film jménem Voníš jako tenkrát neznám. Znám pouze televizní inscenaci Ruth to vidí jinak, ta je v pořádku - a jestli z ní vznikne také film pro kina, o tom budeme jednat až v pondělí. Takže veškeré otázky na film nebo na jeho zvuky jsou předčasné." (sator)
- Filmovanie prebiehalo v Liberci a Prahe - v časti Podolie. (dyfur)
Reklama