Režie:
Roman MeluzínScénář:
Václava LedvinkováHudba:
Jan KolářHrají:
Ladislav Mrkvička, Zlata Adamovská, Marek Holý, Jitka Čvančarová, Josef Somr, Vladimír Marek, Oldřich Vlach, Jaromír Nosek, Mojmír Maděrič, Pavel NečasObsahy(1)
Král (L. Mrkvička) touží předat vládu svému synovi. Mladému princi (M. Holý) se však žádná z nabízených princezen nezamlouvá, protože miluje jinou, obyčejnou venkovskou dívku Aničku (J. Čvančarová). Do věci se vloží královna (Z. Adamovská) a jedná jen a jen v zájmu svého syna. Situace se jí však poněkud vymkne z rukou. Ze snahy oženit prince vznikne řada peripetií, záhad i humorných situací… (Česká televize)
(více)Recenze (17)
Ladislav Mrkvička, mladičká Jitka Čvančarová - to jsou jediné skutečně kvalitní a za podívání hodné atributy pohádky. Celkově je pohádka slabším kouskem, který se sice zoufale pokouší o humor, ale moc se jí to nedaří. Celá zápletka by byla snesitelnější, kdyby ale vzápětí poté, co se rozehraje zase neskončila, takže ani nemá šanci se rozehrát pořádně. A i konec je vlastně takový nemastný, neslaný. Pokus zajímavý, pohádka netradiční, ale poněkud méně záživná. ()
Už od začátku je jasné, kdo je zlý a kdo hodný, takže o "detektivní" pohádce nemůže být řeč. Mimoto příběh postrádá gradaci, jen si tak plyne, žádná krize, nic, a padouši jsou potrestáni ještě dříve než stihli něco pořádného napáchat. Roztomilá Čvanča, taktéž čtverka Adamovská-Mrkvička-Somr-Vlach, kteří podávají tradičně nadprůměrné výkony. Hodně mi vadila scénická hudba, která prochází celou pohádkou a hraje i ve scénách, kde je hudební podkres zbytečný, až otravný. ()
Stokrát omleté téma, kdy korunní princ se zamiluje do prosté holky, jenže jeho rodiče chtějí, aby si vzal za manželku nějakou protivnou či škaredou princeznu z obrázku. Tentokrát to dostalo moderní punc, který ovšem pohádce vůbec nepomohl. Zasazení do přelomu 19. a 20. století, nebo spíše ještě později je sice originální v lecčems neokoukané, převážně co se týče telefonů, moderních hodin a uniforem, jenže je to celé takové tuctové a umělé. S realitou panovníků to nemá nic společného, proto i král vypadá jako takový tajtrlík, princ je zase badatel amatér. V druhé polovině se tu ještě objeví dva největší slizouni českého filmu posledních dvaceti let, Vladimír Marek a Jaromír Nosek. K tomu všemu pohádka má takový hnusný hnědo-červený odstín barev. [294. hodnocení, 15. komentář, 44%] ()
Trio Adamovská – Mrkvička – Somr z principu ani špatné být nemůže, tudíž v nich problém není. Jen zkrátka ani řečená trojice úctyhodných veličin nemůže zachránit to, čemu se říká "moderně pojatá pohádka", s níž scénáristická slaboduchost (jak už to tak u "moderně pojatých" pohádek nezřídka bývá) mlátí ode zdi ke zdi... Divák se nutně diví, že s tím herci při natáčení sami nepráskli a neodešli z placu. ()
Zvládla jsem jen prvních třicet minut. Na moderní pohádku to má docela pomalé tempo, které lze odpustit starším televizním pohádkám, tady však nudí. Hlavně proto, že disponuje několika kvalitními herci, kteří jsou násilně pokrouceny k podivným výkonům (přípomínající soudobé tv seriály). Jediné plus je za Ladislava Mrkvičku. Laděním mi připomíná Balónovou pohádku z r. 1987, kde Mrkvička hrál také krále. Nutně dodat, že u ní jsem sa bavila rozhodně víc. ()
Reklama