Bathory

BATHORY místy nezapře, že ho tvořil přes všechny představitelné kontroverze velký filmový tvůrce. O to nepříjemněji překvapí nesmyslný motiv dvou mnichů - vliv JMÉNA RŮŽE z toho čouhá víc než okatě - i vědomé zkreslování historické pravdy včetně krajně nepravděpodobných scén (Alžbětino šermířské umění a síla ve věku, který byl tehdy věkem stařeneckým). Herci místy pro slovní vatu scénáře nemají co hrát. Z druhé strany tu jsou krásná básnivá místa, s nimiž se kamera i Jakubisko vysloveně laskají. Na Otakara Vávru můžeme pži této příležitosti jen vzpomínat. I v případě velikána, kterým Jakubisko nesporně je, nemusí být každý den posvícení. (17.03.2012)

Pamätam si, ked asi pred dvomi rokmi ohlasili v spravach na Markize, ze Jakubisko zacina natacat film o Alzbete Bátory a ulohu prijala Famke Janssen. Zial neskor ulohu odmietla a tak producentka Jakubisková nasla neznamu anglicku herecku Annu Friel. Aspon teda pre mna neznama bola. Na premieru filmu som sa velmi tesil a konecne sa mi ju podarilo zhliadnut. Myslim si, ze hudba bola slusna na nase pomery, nejake tie bitky s Turkami sa samozrejme nedaju porovnat s vypravnym STATOCNYM SRDCOM (1995), takze to radsej bez komentara. Prva polovica filmu sa mi zdala byt trosku chaoticka, avsak druha ma uz zacala celkom bavit a mnoho veci tam bolo uz zrozumitelnejsich. Celkom ma potesili vo filme humorne postavy mnichov Polívka s Mádlom, ktore mi trosku zlepsili naladu. Avsak u mna asi navzdy zostane z nostalgie mojim najoblubenejsim filmom od Jakubiska jeho PERINBABA (1984) alebo serial TETA (1986)......12.11.2008 ____ Anna Friel - (Alžběta Bathory) +++ Hans Matheson - (Merisi Caravaggio) +++ Franco Nero - (Král Matyáš II. Habsburský) +++ Karel Roden - (Juraj Thurzo) +++ Deana Jakubisková-Horváthová - (Darvulie) +++ Boleslav Polívka - (mnich Petr) +++ Jiří Mádl - (mnich Cyril) +++ Lucie Vondráčková - (Lucie) +++ Marek Vašut - (Gábor Bethlen) +++ Andrej Hryc - (rychtář) +++ Hudba: Jan Jirásek, Simon Boswell +++ (11.11.2008)

Scénář: Juraj Jakubisko .. Celkovo (tématem) zajímavý historický film s ubíjející kamerou (nikoli kompozičně) bez filtrů, která z filmu dělá i přes velkohubé propagační hesla pouze (malý a průměrně špatný) film pro televizi (výprava tak na půli cesty, tragické postsynchrony), který má v mnoha směrech neskutečně nevyužité rezervy a potenciál. Jakubisko jako by jel i za tři sta milionů na půl plynu a to jiní domácí tvůrci dokáží větší vizuální kouzla za menší peníze. Hold asi nezvládl produkční tlaky své ženy - ta až křečovitá obhajoba hraběnky (Reportéři ČT pravdu našli), spolu s žánrovou nevyrovnaností a celkově rozhádaným, zkratkovitým scénářem - prostě nepasují správně do sebe. Jsem zvědav na ohlasy v zahraničí, ale bojím se, že ty amatérské titulky názvu, pitomě vedený komparz a zmíněná kamera či výprava budou spíše k smíchu. A to i přes některé podařené sekvence a herecké výkony, kterým vévodí Anna Friel. Nebejt to však Slovensko Český počin, šel bych pravděpodobně o nuzných dvacet procent níže (co vám budu patrioticky nalhávat:-)), protože film je v mnoha momentech prostě a nepřehlédnutelně špatný, fádní, hloupý. 50%. (19.07.2008)

Na plátně může být navždy zachycena krása. BATHORY je historická freska, která stihne za více jak dvouhodinovou metráž vystřídat tři žánry (romanci o nenapalněné lásce, euro-horror a politické drama), důsledně a přitom nekřečovitě očistit jméno titulní hraběnky a zároveň na pozadí historických událostí vypovědět o současném světě._____ Je nesmyslné jí vyčítat přemíru postav či nepřeberné množství odboček, protože se na ni nevztahují klasické dramaturgické nároky a film neobsahuje dramatický oblouk. Vše se ve vyprávění podřizuje důmyslné a důsledné šachové partii mezi Bathoryovou a Thurzem, přičemž díky vyvedenému castingu i ostatní figurky na šachovnici jsou dostatečně výrazné a zapamatovatelné. Film ale stojí na famózním výkonu Frielové, která sice nemá potřebné charisma, ale inteligentní a silnou ženu ji uvěříme bez problému, a na subitlním Karlu Rodenovi. Oceňuji, že co se zprvu jeví jako okázalé boření mýtů prostřednictvím vypravěče mnicha Petra (Bolek Polívka), se v závěrečné "politické" části ukáže být podrazem na diváka v nespolehlivém vyprávění, jež chce mnich přepsat - a tím pádem i historii - a uvést na "pravou" míru._____ Přestože BATHORY stojí "někde mezi" (mezi historickým filmem hollywoodského střihu, v němž ale nejsou zvládnuty nepodstatné bitevní scény a ani nepadnoucí postsynchrony, a mezi jakubiskovskými trademarky, jež zde - v podobě nenaplněné lásky, snových vizí, silné ženské hrdinky, komických vsuvek a jídla, sexu a filozofování - působí jako manýra), je nakonec i díky dovednosti vyprávět obrazem víc než uspokojující a rozhodně nikoliv televizní. V typicky jakubiskovském magickém realismu, v němž je obtížné rozeznat sen od skutečnosti či intrik jiných osob, shledávám něco freudovského a prolínající se motiv (ne)zachytitelnosti krásy na plátně za psychoterapii tvůrce, která může vnímavého diváka přivést až do orgiastických stavů, když je hrdinka - a s ní i plátno - sežehnuto. Šach mat. (12.07.2008)

Bathory nie je najlepší film Juraja Jakubiska, napriek tomu si však nemyslím, že ide o také sklamanie, za aké ho označujú predovšetkým filmoví kritici a istá časť diváckého zastúpenia. Nie je to historický film a kto čakal od Jakubiska presnú rekonštrukciu udalostí, podľa toho, ako ich najčastejšie poznáme z knihy Andreja Štiavnického, by si mal uvedomiť, že tvorca, ktorý sám seba označuje skôr za maliara kladie dôraz na odlišné veci. A darí sa mu to, po vizuálnej stránke ide o výbornú záležitosť podporenú skvelými kamerovými kompozíciami a rôznymi výtvarnými vychytávkami a celkove kladný prvý dojem na plátne pomáha umocňovať aj kvalitná hudba a nádherné slovenské exteriéry a interiéry spolu s krásnymi dobovými kostýmami. Samotný dej zachytávajúci životný príbeh Ersebeth Bathory možno postráda silný dramatický oblúk ale od začiatku je viac menej jasné, že jednotlivé čriepky mozaiky pomaly zapadajúce do seba smerujú k vyvrcholeniu s Jurajom Thurzom, čo je z hľadiska vytvárania vnútorného napätia plne dostačujúce. Rozdelenie do troch kapitol, v ktorých sa striedajú rôzne žánre zase činí dej prehľadnejším a nemožno ho teda považovať za samoúčelné. Postáv je chvíľami skutočne priveľa ale práve preto treba pochváliť casting plný známych tvári, ktorý divákovi uľahčuje v orientovaní sa kto s kým a kde. Je ale pravdou, že dôsledkom toho je pár vzťahov len letmo naznačených a posun u niektorých príliš skratkovitý. Kritizovaní mnísi Polívka s Mádlom síce možno parafrázujú Meno Ruže, ale ako humorný element osviežjujúci chvíľami temný príbeh svoju úlohu plnia a Polívka figurujúci aj ako rozprávač má z hľadiska "prznenia histórie" väčší význam, ako by sa mohlo zdať, to však bežný divák v záplave diania nemusí postrehnúť. Čo sa týka očakávanej veľkoleposti, porovnávať tento koprodukčný "veľkofilm" so Západom, ba ani Východom nie je na mieste, nakoľko sa u nás podobné filmy netočia a v tomto prípade ide o prvý vážnejší pokus. Vojnové scény su v podstate nefunkčné, to však nie je chyba, nakoľko je dôraz kladený na komornú drámu ústrednej postavy a v jej roli doslova exceluje Anna Friel, ktorá väčšinu hercov s prehľadom strčí do vrecka. (ale i taký Roden je skvelý) A je to práve jej charizma a herecké schopnosti, ktoré tiahnu film nahor aj počas slabších miest. Nevadí mi dokonca ani diskutabilné očistenie údajne naväčšej vrahyne všetkých čias či vnášanie rozprávkových a snových prvkov tam, kam na prvý pohľad nepatria. Jakubisko je mi svojim prístupom priniesť niečo nové skrátka sympatický no nie každý to však dokáže stráviť a preto v negatívne ohlasy v podstate chápem, hoci sa s nimi nestotožnujem. Tak dobrý pocit z domáceho filmu uvedeného v kinách som asi ešte nemal. Hajrá! (23.07.2008)