Režie:
Juraj JakubiskoScénář:
Juraj JakubiskoHrají:
Anna Friel, Karel Roden, Vincent Regan, Hans Matheson, Deana Horváthová-Jakubisková, Bolek Polívka, Jiří Mádl, Anthony Byrne, Lucie Vondráčková (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Nový pohled na největší vražedkyni v dějinách lidstva Alžbětu Báthoryovou očima režiséra Juraje Jakubiska. František Nádašdy (Vincent Regan) bojuje ve válkách s Turky. Jeho žena, krásná Alžběta Báthoryová (Anna Friel), dohlíží na správu majetku a na výchovu svých dětí. Její manžel jí jednoho dne posílá dárek v podobě italského malíře Merisiho Caravaggia (Hans Matheson), který zůstane na dvoře Bathoryů několik let. Mezi ním a osamělou ženou vzniká zvláštní pouto. Tou dobou se nad hlavou Alžběty začnou stahovat zlověstná mračna, která ještě víc potemní po smrti jejího manžela. Mocná a bohatá žena musí čelit nepřátelům, kteří jsou schopní čehokoliv, i vlastním vnitřním běsům. Zvěsti o šílené vládkyni, která se ve snaze zastavit stárnutí koupe v krvi nevinných panen, začínají sílit… (Bontonfilm)
(více)Videa (10)
Recenze (1 303)
Příběh ,,největší vražedkyně všech dob“. Čím méně důkazů, tím více legend….. Středověk, čas intrik a bojů o moc a majetek. Přes rozpačitý rozjezd nakonec oceňuji způsob, jakým Jakubisko ztvárnil hraběnku, kterou obklopovala krev a smrt. Stále je to skvělý vypravěč s velmi zajímavými nápady. A stejně tak jako on mě nepřinutí říct, že K.Roden je hajzl, přes všechna pravdivá kritická slova nemohu souhlasit s tím, že je tento film odpad. Pravda, také nechápu ty ,,mnišské eskapády“. Také to mohlo být kratší. Také válečné scény jsou zbytečné. Také….. . Ale když se ohlédnu, jaké se u nás točí filmy, kolika jiným filmům jsem dal 3*, nemohu jinak. Jde v našich končinách o ojedinělý film a takto k němu musím přistoupit. Vy ostatní si klidně dejte za 3*. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** ()
Juraj Jakubisko má už asi definitivně svá nejlepší léta za sebou... V Bathoričce dojel na to, že si nedokázal vybrat mezi tím, zda chce natočit rozmáchlý spektákl nebo citlivou psychologickou studii jedné významné historické osobnosti. A tak neobtratně kličkuje mezi obojím. Bohužel má na celý film rozpočet, který ač největší v historii českého a slovenského filmu, na konkurenci Hollywoodu nestačí - ponejvíc je to asi vidět na bitevních scénách. Tři hlavní představitelé (Anna Friel jako Bathory, Karel Roden v roli Thurza i Hans Matheson coby Caravaggio) jsou bezchybní, což se bohužel nedá říct o některých jiných, českých, "hvězdách". Zejména mi bylo líto Bolka Polívky, kterému scénář předepisuje absolutně nemístné hovadiny, jako je jízda na středověkých kolečkových bruslích, a to ještě s ocasem Mádlem vedle sebe. Jejich postavy, zdá se, měly sloužit jako odlehčující prvek, místo toho však jen narušovaly již tak váznoucí plynulost děje. Jediné skutečné nadšení tak ve mně vyvolalo těch několik málo imaginativních scén, ve kterých to byl ten starý dobrý Jakubisko. Nakonec jsem ale z kina nijak zklamaná neodcházela; vzhledem k občasně proniknuvším zprávám do médií a neustálému odkládání premiéry nebylo těžké většinu problematických míst filmu očekávat, a tedy se na ně dostatečně připravit. Jakubisko by se měl poučit, že daleko lépe umí "evropské" filmy a nákladné spektákly může s klidným srdcem přenechat Hollywoodu. Ale nevím nevím, jak to dopadne s inzerovaných historickým velkofilmem z dob Velké Moravy, neb dle slov pana režiséra má jít ještě o větší podívanou než je Bathory... ()
Na prvý pohľad rozšafný kostýmový epos, ktorý je svižne zostrihaný, lahodí oku a nešetrí krvou a nahotou. Tá epika je však bezzubá a len zúfalo přežúva príliš veľké sústo, ktoré si Juraj na staré kolená odhryzol. Výpravné scény sú smiešne, dobová atmosféra nulová, kamera väčšinou televízna, emócie z čachtickej pôdy nevydolujete ani bágrom. Frielka a Roden sa snažia, ale ostatní herci sú v lepšom prípade do počtu, v horšom vyslovene otravujú. Dôsledkom toho všetkého je, že divák ani na okamih neprijme filmovú realitu. Sledovanie Bathory sa tak mení na 2 hodiny pozorovania televízne nasnímaných hercov v smiešnych parochniach (Vašutove vrkoče vládnu) a pestrofarebných, vypratých kostýmoch, ako pobehujú po skanzenoch ľudovej architektúry a interiéroch pamätihodností, z ktorých niekto na chvíľku odstránil tie kovové stojany s červenými povrazmi a ceduľkami „Zákaz vstupu“. A niekde v rohu tesne mimo záber netrpezlivo postáva zámocký strážnik, štrkoce kľúčmi a čaká, kedy tí filmári konečne vypadnú a on sa bude môcť vrátiť na vrátnicu dopozerať futbal. ()
Ono je hrozně jednoduché hodit Bathory do jednoho pytle s ostatním odpadem. Já s tímhle filmem nejsem spokojená na 100%, ani na těch 80%, které mu nakonec uděluji... Snesl by o dobrou půl hodinku kratší stopáž, příběh mohl být trošku přehlednější a víc ucelený, úplně bych vypustila rádoby vtipnou linii s vynalézavými mnichy. Na druhou stranu ale jde o v našich končinách celkem nevídaný projekt, protože do historických velkofilmů se pustil naposledy snad František Vláčil. Nádherná kamera vynikne zejména v exteriérech, hlavně úvodní bitva v zlatavém poli a ranní mlze, nebo zimní záběry, to byla radost pohledět, zvlášť na velkém plátně. Hudba Jana Jiráska je krásně epická a po dlouhé době mi přišla v nějakém v českém filmu opravdu na úrovni. Hodně se povedl i casting, jemuž vévodí Anna Friel a pěkně záporný Karel Roden. Sečteno a podtrženo - znova už se na Bathory asi nepodívám, jednou v kině mi to stačilo, nicméně jsem byla celkem spokojená hlavně s tím, že měl někdo odvahu se pustit do takhle velkého projektu a pokusil se ho dostat na trochu výpravnější úroveň, než je v našich končinách zvykem a navíc tento cíl i splnit. ()
Těžký zásah mimo a cynický výsměch všem, kteří reklamní kampani o „nejdražším česko-slovenském filmu“ uvěřili. A suše oplatit stejnou mincí, že „tam ty prachy rozhodně nejsou vidět“, mi protentokrát nestačí. Samotná ‚očista‘ legendy není vůbec špatná, protože Anna Friel je výborná a Karel Roden si bere pro sebe každičkou scénu, jenže… tam, kde si děj žádá o pár vět a dva záběry více, aby vysvětlil ‚proč a jak?‘, si raději Jakubisko hraje na lyrika v monotematických obrazech ‚drogových raušů‘ a spousty nahoty. Společně s dvojicí kameramanů sice „maluje“ okolní krajinu fantasticky a ani v levných exteriérech vesnice se nezadýchává. Pak ale stačí vzpomínka na bitvu s Turky a divák je zpátky na zemi střední Evropy, kde zřejmě neumíme být světoví tak, jak bychom si přáli. Někdy holt velká ramena, zahraniční jména a naditá peněženka nestačí, což je mi docela líto, protože jsem se docela těšil. ()
Galerie (60)
Photo © Jakubisko Film Slovakia
Zajímavosti (68)
- Během natáčení bylo snědeno přibližně 48 000 jídel, vykouřeno 210 000 cigaret, spolykáno 6 000 prášků proti bolesti a sepsán 1000 smluv. (duklak2)
- Náklady na výrobu: 12 milionů dolarů. (lubos111)
-
Celkem se v ČR natáčelo na 42 lokacích, z čehož dvacet byly hrady a zámky.
- Nádvoří hradu, šibenice, podzemí Čachtického hradu, vstup do hradu, hradby, Černá věž a exteriéry se natáčely na Točníku.
- Renesanční zahrada, nádvoří zámečku Alžběty (Anna Friel) a jeho komnaty vznikly ve Dvoulebech
- Hradní příkop, nádvoří s děly, hradby Čachtického hradu a silueta hradní věže jsou ze Sovince.
- Katolický klášter kardinála Forgáče (Tim Preece), arkády a kaple vznikly na Zvíkově.
- Renesanční komnaty Šárváru, Alžbětiny a Nádasdyho (Vincent Regan) komnaty a ložnice, kaple, komnaty krále Matyáše (Franco Nero), zahrada Šárváru, interiéry domu tureckého obchodníka, nádvoří vídeňského zámečku a nádvoří v Bytči jsou z Telče. V okolí Telče pak byly pořízeny zimní exteriéry.
- Chodby a komnaty Čachtického hradu, vstup do podzemí, schodiště hradu a malé hradní nádvoří pocházejí z Pernštejna.
- Komnaty Alžbětina zámečku, vězení hradu, Darvuliina (Deana Horváthová-Jakubisková) černá kuchyně a renesanční sál pro Monteverdiho operu mají původ v Jindřichově Hradci.
- Zahrada palatinova sídla (transylvánského hradu) ve scéně šachové partie jsou z Lednice.
- Komnaty vídeňského zámečku, interiéry Šárváru, nádvoří Šárváru, bytčianský soud, zahrada v Bytči a komnata s klavichordem byly natočeny ve Velkých Losinách.
- Interiéry gotického palatinova sídla v Rumunsku a transylvánský hrad knížete Zikmunda jsou ze Křivoklátu.
- Turecké vězení, nádvoří tureckého vězení, ložnice Pála (Derek Pavelčík), chodby hradu a vstupní hala pocházejí z Buchlova.
- Tajný východ z hradu byl natočen na Žebráku.
- Bitevní scény pocházejí z Mělníka.
- Kostel sv. Barbory a interiér vídeňského chrámu se ve skutečnosti nacházejí v Kutné Hoře.
- Vypalování vesnice bylo natočeno ve skanzenu v Řeporyjích.
- Thurzova (Karel Roden) ložnice vznikla v pražském ateliéru Three Brothers.
- Dále se v České republice ještě natáčelo v obci Růžená.
Na Slovensku se natáčela úvodní scéna a „současnost". Stavba hospody včetně kuchyně, pokoje mnichů a exteriéry Čachtic (náměstí, kostel a jeho interiéry), pocházejí ze skanzenu Pribylina. Gotické komnaty, části podzemí hradu (tajné chodby, podzemí Alžbětina zámečku, krvavá lázeň, pitevní komnata či mučírna) se filmovaly v Bratislavě, v ateliérech Koliba. Konspirační schůzka na Dunaji byla natočena v Bratislavě u Dunaje. Dobývání uherských měst, benátská scéna a ulice Budína byla v Bratislavě – Miloslavově. Exteriéry Alžbětina panství pak zčásti ve Vysokých Tatrách. (Cucina_Rc)
Reklama