Oslí kůže

Pohádková víla létající vrtulníkem... Hmmmm... :-) . . . Marně snaživá vzpomínka na zvláštní (post?;-)moderní pohádku našeho dětství. Kolik že je to let? Třicetpět? Matně si jen vzpomínám, že se mi to jako chlapci (zvláště nádherná C.D. - že... ;-) strašně moc líbilo. Chtělo by se vidět znovu... :-) - - - - - (Viděno pradávno, (ne)komentář coby oslí můstek zde jako osmý - 18.5.2008) (18.05.2008)

Pojem barevný film v téhle pohádce získal rozměr, který snad nikdy ani mít neměl. V království, kde je každý nešlechtic šmoula a i koně jsou modří, mrtvé vystavují ve skleněných rakvích na poli a mají krále, který nepoznává vlastní dítě (po tom, co ho řádově několik týdnů neviděl) mají místo trůnu vycpanou kočku a král ke vší hrůze zjistí, že má pozitivní vztah k incestu. Někde zhruba ve vzdálenosti noční jízdy kočárem je království, kde mají poddaní na zámku ksichtíky červené. Koně jsou tam také červení, aby bylo jasno. Nevím, zda je souvislost, mezi barvou lidských obličejů a koní, doufám že ne. Princezna k oslí kůži přijde na radu kmotřičky víly a toho oslíka zavraždí, jak je naznačeno, král osobně. Princezna považuje chlív za dobře zařízenou místnost, pokud mezi prasata a slepice umístí svou truhlu, postel s nebesy a nezbytný toaletní stolek se zrcadlem. Princ prokáže odvahu, když sní koláč, který mu princezna, která musí smrdět na pět metrů skrz zeď betonového krytu (ta kůže je nevydělaná a ona žije mezi prasaty) vlastnoručně upeče. Láska hory přenáší. Někdy se musí dost nadřít. (29.11.2010)

Réžia českého znenia (ÚPF) = Irena Skružná - skvostný dabing: Catherine "promlouvá" hlasom JANY PREISSOVEJ, Maraisa dabuje obligátny VLADIMÍR RÁŽ a ako bonus KAREL HLUŠIČKA v úlohe rozprávača - prvá postmoderná rozprávka pri ktorej si pamätám názov aj dej. Druhou bol jeden sovietsky film o ktorom by som rád napísal viac, ale názov som zatiaľ nevypátral. (15.7.2009) (15.07.2009)

♫ Amour, Amour ♫ ___Bacha spoilery!!! Nadšence do českých filmových (a televizních) pohádek by mohlo potěšit, že v Demyho lehce bizarním (motiv incestu; dobrá víla trpící migrénou; modří, nehybní naháči jakožto doplněk honosného králova paláce; helikoptéra jakožto dopravní prostředek dobré víly namísto obvyklejšího létajícího kočáru; stará čarodějnice plivající žáby atd.), čímž dospělejším pohádkovém muzikálu Peau d'âne (1970) lze rozeznat vzorce Princezny se zlatou hvězdou a Tři oříšků pro Popelku (což dokazuje univerzálnost pohádkových narativů): Čarokrásná princezna v podání Catherine Deneuve (která snad nikde nebyla půvabnější!) utíká - spíše na popud dobré víly (jež, jak se dozvídáme v závěru, sledovala své vlastní sobecké zájmy), než ze své vůle (to láska je to nádherné!; její objekt je tudíž druhotný!) - v převleku z oslí kůže (srov. myší kožíšek, PsZH) před svým vlastním otcem (Jean Marais), jenž se rozhodl vzít si ji za ženu! Ve vynuceném azylu samozřejmě učaruje mladému princi, následníkovi trůnu, a happy end nám pomalu klepe na dveře! Stačí drobná lest (prsten zapečený v dortu; srov. prsten zapomenutý v polévce, PsZH), projít zkouškou, komu tento prsten nejlépe padne (srov. střevíček ztracený na plese, TOpP), a poslední mezi posledními (přitom však nejzářivější klenot široko daleko; podobně jako Popelka) může kráčet k oltáři! Dojemné, viďte? Jak je jen na světě krásné, když se dva mladí lidé mají rádi a dobro je po zásluze odměněno! 75 % (10.10.2023)

Vskutku velmi zvláštní pohádka. Zpočátku mě zaskočil telefon kmotry víly, ale to jsem ještě netušil, že mě nakonec čeká vrtulník. Výprava a dekorace jsou mnohdy až kýčovité, ale nelze jim upřít jistou dávku originality. Scéna pečení dortu za doprovodu písně Recette du cake d´amour patří k mým nejoblíbenějším. (10.05.2005)