Chromofobie

Skladačka príbehov, ktorú nie je možné brať ako celok, naviac všetky príbehy stoja za nič. Nedá sa do nich vcítiť a už vôbec nie stotožniť. Jednu hviezdu neobjektívne pridávam za Penélope Cruz, ktorá v úlohe šľapky s dieťaťom bola asi jediná, ktorej sa niečo dalo uveriť a jej zanedbaná domácnosť pripomínala domov. Najhoršie pocity som mal práve v dome hlavnej postavy s „modernou“ architektúrou, kde by som nechcel bývať ani zadarmo, nenazval by som ho inak ako sklenené peklo. (13.02.2014)

Jestli hledáte film na zlepšení nálady, tak se raději vyhněte Chromofobii! Tak cynickou a pesimistickou mozaiku lidských příběhů jsem dlouho neviděl! Tyto lidi spojuje malé nepatrné pouto nebo naopak něco velkého! Ale ať je to malé či velké pouto, osudy lidí to ovlivní tak ve velkém měřítku, že jim to změní celý život! Snímku chybí něco, čím by vybočoval, čím zaujal... Film se proto stal průměrným, i herecké výkony nejsou na vysoké úrovni, jediný Damian Lewis se mi líbil! Trochu škoda, protože velká herecká jména jsou v tomto filmu obsazena, jen nejsou vedena tím správným směrem! (02.05.2010)

Chromofobie připomíná lovce, který si vyjde zastřílet do lesa a je mu vcelku jedno, co přinese domů, hlavně když toho bude co nejvíc. Ona už si si z toho žena, pardon divák, něco vybere, takže kladný výsledek tohoto výletu musí být zaručen. Bez problémů střílí po jelenech, veverkách a sem tam padne i nějaký ten rejsek. Tenhle film přináší spoustu témat, většinou natolik závažných, že by každé jedno z nich vystačilo na samostatný film a přivádí na scénu tolik postav s velkým potenciálem, že je až neuvěřitelné, o jak nevýrazný film v konečném výsledku jde. Chromofobie kombinuje jednak etická komorní dramata, která diváci znají z tvorby Atoma Egoyana, jednak populární mozaikovité koláže typu Babel či 21 gramů, jenže narozdíl od takových 21 gramů neumí Chromofobie udržet divákovu pozornost po celou dobu a její schopnost vyvolávat lidské emoce je po převážnou většinu stopáže mizivá. Film působí odtažitě až studeně, podobně jako sterilní chladný interiér hrdinova obydlí plného kovu a skla. Problémem jsou i nesympatické postavy, kdy např. Kristin Scott Thomas v roli Marcusovy manželky volí takovou polohu, že vedle ní je Anette Bening z Americké krásy vzorem vřelosti a empatie. Teprve v posledních 15 minutách se osudy jednotlivých postav vzájemně protnou a divák může pocítit určitou katarzi. Jenže film má příliš dlouhou stopáž a příliš dlouho těká odnikud nikam, aby to stačilo na víc než tři slabší hvězdičky. Celkový dojem: 50 %. (20.04.2010)

Můj první dojem byl rozpačitej, nejistej a první půle filmu zapůsobila neosobně, odtažitě, chladně. A to i přes to, že jsem měla v obsazení dva své koně (Ralph Fiennes!, Kristin Scott Thomas). Druhá půlka si to podstatně vyžehlila, když si dovolila být trochu víc hlubší a dokonce vypustit nějakou tu emoci. Kdybych ořezala působivej konec, skladbu Heroes a režisérčin cit pro obraz, byl by to průměr a ani Ralph by to nezachránil. (10.12.2009)

Podivínská mozaika, která chce být za každou cenu umělecká, ale ne vždy jí to vychází. Samotné minipříběhy měly něco do sebe, byť byly jasně nalinkované a tudíž i předvídatelné, ale vzhledem k tomu, jaká se zde sešla skvostná herecká sestava, působily putavým dojmem. Určitě se najdou diváci, kteří film plně docení, ale já k nim patřím jen tak napůl. 60% (09.11.2015)