Občan pes

Rakosnickej kinematografii sa vyhybam ako Cigan robote /mam k rakosnickej kinematografii posvatny vztah asi ako Cigani k praci - ani sa jej nechytia/, no ale tato thajska surrealisticka sranda mala fakt nieco do seba, obycajne spinavy a skaredy Bangkok je vo filme upraveny, a film nema poriadnu dejovu liniu, je to skor len sled roznych volnych asociacii. 60 % (31.10.2015)

Babička ještěrka, plastiková hora, mrtvý motorkář a spousta dalších bláznivých nápadu vytváří příběh o chlapci, který odjel do města, v němž každému naroste ocas. Jenom si musíte odpovědět na otázko: co je to ten ocas a jestli ho máte taky. Protože jestlo ano, tak ten film na vás bude mít stejný dopad jako argumentace republikána na demokrata. (08.06.2010)

80 % - Všichni říkají "Amelie z Bangkoku", já tady ale vidím víc společných rysů s Gondryho Naukou o snech. Je to krásné fantazijní vyprávění s pestrobarevnou vizuální stránkou a crazy příběhem, kde se čtou knihy v neznámých jazycích, chodí se s plyšovými medvědy, kteří kouří, staví se hora z plastových lahví, hledají se useknuté prsty v konzervách se sardinkami a babičky se reinkarnují do hmyzích těl. Pro hrdiny je to svět naprosto normální, jakoby se nechumelilo. Ausíte ho taky tak brát, protože nic konvenčního se čekat nedá. Dokonce bych řekl, že Nauka o snech se možná držela víc při zemi :-) (01.03.2007)

Kýčovité obrázky, rozjuchaná hudba alá Bollywood a láska s velkým L. To všechno v Thajském balení není filmový odpad, ale skvost. Příběh s podivnými postavičkami byl mile absurdní a vizuální orgie byli těsně u hranice šílenství. Přesně tak to mám ráda. Na Malou Mam budu ještě dlouho vzpomínat. Stejně tak na záhadnou Bílou knihu, moc bych si ji chtěla přečíst :D (14.04.2012)

Pohádka, která ve mě vzbudila jisté zklamání. Čekala jsem opravdu více. Ale čeho vlastně více? Jak říká May, je to opravdu pohlazení, jemné pohlazení po tváři, které je ovšem sotva cítitelné. A za nejsilnější vjem z celé té pestrobarevné, bláznivé komedie, považuji pocit ze sounáležitosti s milovanou bytostí, která neustále uniká nastraženým sítím lásky do kterých se tak snadno spousta lidí zamotá, ale ona je jiná, nezdá se být bystrá, ale i přesto stále uniká, a v momentě, kdy už přestáváme doufat a klást pastičky, je to ona, milovaná bytost, která sítě sama napne a vklouzne do nich. A my jen zíráme a nevěřícně kroutíme hlavou. (04.04.2007)