S Rozárkou

"Sojka, kde si? Tu som..." Po vizuální stránce je to docela pastva pro oči. A hudební kulisa  od mistra Fišera nemá též chybu. Po většinu času je romanticky jímavá (nejhezčí při sólu na foukací harmoniku), jindy úžasně hravá, aby pak klidně z čista jasna přešla do temné polohy. Prostě typický Fišer... A když se k tomu přidá velmi uvěřitelné herectví líbezné Elišky Balzerové v titulní roli duševně postižené dívky, měl jsem místy chuť dát tomuto televiznímu snímku i plný počet hvězdiček. Jen mi tam chyběl nějaký bližší vhled do Rozarčina jitra, aby člověk porozuměl tomu závěru. (04.06.2022)

Touha po každodenní obyčejnosti a konfrontace světa bez hranic se světem reálným. Nádherné záběry a dokonalý hudební doprovod autora, který nikdy nezklame. Eliščin herecký výkon je bezchybný a celkově má film výbornou atmosféru. K absolutní dokonalosti mi chyběl detailnější pohled do Rozárčina nitra, jenž by mi dopomohl k pochopení celého lehce ukvapeného závěru. Mé natěšení zřejmě převládlo nad celkovým pojetím, osobně jsem čekal mnohem silnější drámo. Nicméně film je jeden z velmi příjemných, méně známých skvostů, který zve k dalším počinům režiséra Horňáka. (07.04.2014)

Krásný "neznámý" film, k němuž se nemůžu a nechci příliš vyjadřovat ani ho hodnotit, neboť mám odjakživa problém s E. Balzerovou (jako moudrá chůva musela vypadat snad už jako teenager). Což je osobní a sem to nepatří, já vím. Kdyby tu roli tak hrála Vášáryová, ať jedna nebo druhá... to by bylo! (Teda hlavně Magda.) Ale nehraje. Což mě hned vede k hrůzné představě, že by Vláčilovu Marketu Lazarovou hrála nedejbože Balzerová... Horor hororů! Ale nechci brát E. B. žádnému chlapovi ani ženské, kterým se líbí. Už mlčím. (26.01.2011)

Filmová báseň. Fascinujúce spárenie možností formálnych filmových prostriedkov v rámci televízie s lyrickými prvkami danými Šikulovou predlohou. Lyrizácia filmového jazyka v tradícii a duchu zlatého československého obdobia "šesťdesiatok" je v plnej stopáži použitá aj tu, v televíznom mikroklenote datujúcom svoj vznik do roku 1970. Scenáristický, režijný, herecký, hudobný... orgazmus. Televízna mágia. 85% (16.06.2011)

"Sojka, kde si?" Obrazová báseň, v níž je příběh sourozenců odvyprávěn mnoha způsoby. Převládá lyričnost, kterou citlivě doprovází hudba mága Luboše Fišera. Zajímavě užitý symbol klauna - pasáž, kdy líčí Rozárku a následně jí smývají "masku", patří k těm oddechovějším v příběhu, ale podobně jako další scény vyvolává reflexi. Věrně zachycené venkovské prostředí, čas dusného léta, který vystupuje ze záběrů kamery mi připomněl Hrubínovu Romanci pro křídlovku. Debutující Eliška Havránková (Balzerová) si za ztvárnění Elišky zaslouží respekt a obdiv. Co by asi dělala Rozárka, kdyby měla křídla? (28.02.2010)