Chlap prezývaný Brumteles

Súdruh Dvorský je námestníkom veľkého štátneho podniku. Žije sám, bez manželky, bez detí. Je zavalený prácou pre naše socialistické hospodárstvo. Podniku venuje všetok svoj čas. Vysoké pracovné tempo sa podpíše na jeho zdravý. Začne mať vážne problémy so srdcom. Tie vyústia až do silného infarktu, ktorý ho takmer pripraví o život. Kvôli tejto príhode a následným komplikáciam musí opustiť svoje miesto. Jeho kariera musí ísť bokom. Rozlúči sa so svojimi kolegami a odchádza do dôchodku. Zoznámi sa so susedom Konštantínom. Je to malý chlapec, žiak základnej školy. Žije iba so svojou matkou, ktorá na neho kvôli frajerovi nemá čas. Medzi starnucím Dvorským a mladým Konštantínom vznikne zvlášte priateľstvo, ktoré im obom pomôže vyrovnať sa s ťažkou životnou etapou, v ktorej sa ocitli. Brumteles a Mojko si budú vzájomnou oporou. *** (07.03.2012)

Vlado Müller je veľký chlap a v tomto filme aj veľký pracant, veľký šéf a nad ním je už len upratovačka, ktorá jediná ho môže poslať z roboty domov. Ale predsa sa nájde aj nejaký iný dôvod a tak má na predčasnom dôchodku v päťdesiatke fúru voľného času, s ktorým takmer nevie, ako naložiť. Jeho osud sa na socialistickom sídlisku prepletá s inými osudmi a jednou detskou postavou. Chvíľu je to zaujímavé, chvíľu trochu nasilu, ale na film minulej doby obstojné. Kamila Magálová sa objaví vo vedľajšej úlohe svojskej mamy s nevzhľadnou trvalou na hlave. Nakoniec mi film silno pripomenul Kachyňove diela o detských osudoch a to považujem za pochvalu. Za to, aj za Müllera zaokrúhľujem nahor na štyri hviezdy. –––– Žijem pre vlastné potešenie. Človek by nemal žiť pre veci, ale pre iných konkrétnych ľudí. Ak však nežijem pre niekoho, akým právom žijem? (21.03.2015)

Nejprve jsem s týmž hlavním představitelem shlédl film Čarbanice, který mě zrovna neuchtátil. Nicméně mě nasměroval na tento o poznání dramatičtější s psychologickými prvky, čímž už více splňuje má očekávání, než výše jmenovaný. Protivná krkavčí matka i s tím jejím šamstrem by zasloužila ne odjet na rok pracovně na Kubu, ale umístit do lágru. Film mě zaujal, i když by se mu ledacos vytknout dalo. Zvlášť v první polovině filmu je několik scén zbytečných, ubral bych trochu z dialogů Müllera s jeho nadřízeným a kolegou, neboť v momentě, kdy se předčasně penzionovaný náměstek a osamělý chlapec trochu více seznámí už se stopáž filmu přehoupne do druhé poloviny. I ten závěr je takový nijaký, uvítal bych optimističtější ve stylu Kachyňových Počítání oveček. Slabé 3 * a 55%. (31.07.2019)

Já bych také chtěla být Mojko Vlado Müllera. Na malém prostoru hodiny a čtvrt dokázal předvést ohromně širokou paletu poloh, od vystresovaného chlapa, pro kterého je práce náhradou za rodinný život, přes vyděšeného človíčka, který si neumí představit svoji budoucnost, až po muže, jenž během pár minut získal tak trochu nedopatřením a hodně náhodou vnuka. (06.03.2015)

Legendárny socialistický šláger žánrovo pestro balancujúci na rozhraní príbehu o hodnote rodiny (a rodinných hodnotách), drámy (o osamelosti), nenápadnej paródie a utajenej súdružskej agitky. Podobne ako Spadla z oblakov, A čo ja, miláčik a Neberte nám princeznú kultovo nostalgická záležitosť, TY CICVOR PIŠINGERSKÝ ! (13.10.2009)