A tou nocí nevidím ani jedinou hvězdu

Nejdřív bych si chtěl postesknout - považuju za ostudu nás Čechů, že tento film vznikl v německé produkci. Přestože většina herců i štábu pocházela z Česka, nenašel se tu zřejmě nikdo, kdo by podpořil film o jedné z významných postav české literatury (přestože považuju její význam za výrazně přeceněný). A možná aby se národ necítil moc dotčený, tak se tento snímek pro jistotu nedočkal ani nějaké větší publicity a po republice koluje jen jedna kopie... O Boženě Němcové již sice v minulosti točil Otakar Vávra (Horoucí srdce, Veronika), ale tento snímek přináší další a poměrně zajímavý pohled na její těžký život. Režisérka zvolila netradiční přístup, který může být zpočátku matoucí a ne příliš divácky přívětivý, ale posléze se na něm dá najít jisté kouzlo. Corinna Harfouch v roli Němcové byla jistě výborná, ale v některých momentech se mi zdálo, že její postava je napsaná hrozně afektovaně. Při tomto stylu je stopáž 109min příliš dlouhá a časté opakování scén už je v závěru zbytečně natahované. Film má svoji sílu, ale občas měl tendenci nudit a navíc byl život Němcové popsán kapku zkratkovitě. P.S.: Znovu si povzdechnu - styděl jsem se, když jsem slyšel úryvky z Babičky v němčině... 3 a 1/2 * (25.01.2007)

Jaktože film o největší české spisovatelce Boženě Němcové natočila Němka? Tato otázka mi vrtá hlavou. Čeští scénáristé a režiséři se raději věnují filmům jako jsou Panic je na nic nebo Rafťáci. Scénář se inspiroval posledními třemi dopisy, které Božena Němcová napsala svému milenci Vojtěchovi před svou smrtí. Vzpomíná na neštěstné manželství s Josefem, na útěk od něj a také na utrpení spojené s nemocí. Musím říct, že Corinnna Harfouch to snad ani lépe zahrát nemohla! Z filmu je cítit bolest a beznaděj, kterou musela Božena Němcová prožít. (03.06.2006)

Tři poslední dopisy Boženy Němcové podkladem pro úžasný intimní portrét jejího nitra. Tragédie ženy (nenaplněnost, samota, smrtelná nemoc zasahující navíc ženské orgány), tragédie matky (smrt syna Hynka), tragédie manželky (bolestný vztah s Josefem Němcem), tragédie spisovatelky („Musí to být krásnější. Musí to být krásnější.“) – to vše je podáno komorní filmovou formou a subjektivním pohledem hlavní hrdinky. Všechny tři poslední dopisy Boženy Němcové pojednávají o jejím útěku z Prahy a pobytu u přítele Danka - každý z textů se ale liší mírou své expresivity a subjektivního zabarvení. Film je tak trojnásobnou variací na stejné události – od počátečních hořkých tónů po konečné smíření se světem. Snímek je postavený na neopakovatelném hereckém výkonu Corinny Harfouch, s jejímž výrazem neožívá idealisticky plochý obraz šťastné Barunky z Babiččina údolí či oficiální portrét objevující se ve všech učebnicích, ale Halasovy verše ze sbírky Naše paní Božena Němcová. „Nad tesknou ženou teskný muž, nad láskou samý žal, za tesknou ženou teskný muž, srp žalu žal, srp žalu žal“. (27.11.2006)

Corinna Harfouch si zaslouží poklonu. Dokáže výborně hrát, i když skoro nemá co. Navíc ji scénář nutí říkat věci, které vidíme. To nebyla žádná sláva ani předtím, než se film zacyklil a vrátil se k záběrům, které už jsme měli za sebou. Druhá hvězdička je nejspíš za český zbytek hereckého obsazení. Zato práce režisérky je stejně nudná jako její scénář. Pokud o Boženě Němcové nic nevíte, tenhle film to nezmění. Pokud o ní víte málo, nadělá vám v tom zmatek. Opravdu pochybné dílo. :( (07.09.2009)

Film tak nepříjemný, že pochybuji, že někdo může bez přetvářky říct, že se mu vyloženě líbil. Ale zároveň, jak já to chápu, byl cíl filmu přenést na diváka zoufalství, jaké pociťovala Božena Němcová ve chvílích, o kterých film vypráví. A toto se filmu podařilo vrchovatě. Dojem by byl ovšem stejně silný, i kdyby film trval o takových dvacet minut méně - v tom případě by mu patřila i má pátá hvězdička. (25.09.2006)