Pokojný bojovník

Jedinou nevýhodou je závan malého rozpočtu, ktorý je v niektorých miestach viditeľnejší ako by bolo príjemné, čo môže vyvolať dojem, že sa jedná o televízny film. Priznám sa, že knihu som nečítal aj keď mi na niekoľko knižiek od Dana Millmana sadá na poličke prach. Film ma navnadil. Tým najkrajším možným spôsobom. Celý príbeh založený na vzťahu Dana a Sokrata funguje dokonale. Sokrates v bezchybnom prevedení Nicka Nolteho rozpráva o životných múdrostiach takým spôsobom, že ja sám som sa musel počas filmu niekoľkokrát zamyslieť. Film má zvláštny duchovný rozmer, ktorý sa stáva zaujímavým práve preto, lebo je každému z nás viac, či menej blízky. Na jednej strane, trocha zamrzí, že Salva ako režisér, opomenul filmový vizuál a scény sú natočené jednoducho aj keď precízne. Spomalovačky, hudba a sympatický hlavný hrdina spravili svoje a robia s tohto filmu zaujímavý snímok, ktorý neobsahuje ani citové vydieranie ani silné scény a predsa vám niečim utkvie v pamäti. Po dlhom čase spokojnosť. (24.06.2011)

Nolte hraje mudrujícího Jardu Duška který je stejně tak otavný (ve své přemoudřelé,arogantní póze) jako přesný (ve vypichování základních pravd). Film elegantně, trojitým saltem ohýbá klasicý sportovní kýč o síle vůle do, o poznání živější, formy skrz psychologicko-myseriózní motivy, které chválihodně nutí diváka přebrat si ho v rámci svých interpretačních schopností. Ve výsledku mám teda tendenci spíš tomu filmu fandit než ho smést ze stolu jako esoterický blábol. 3,5 (16.02.2019)

The journey is what brings us happiness, not the destination. Zavřu oči. Ustálím tok myšlenek. Neuspořádaný proud. Ty chaotické peřeje, co dennodenně určují, kterým směrem se vydám. Klidná hladina. Věci se vyjasňují. Nevýznamné myšlenky klesají ke dnu, ty podstatné vyplouvají na povrch. A já mám přehled. Zní to naivně? Zní to směšně? Fakt, jak to zní, nevnímám. Ten klesá ke dnu. Závist. Přál bych si jednou nemoci usnout. Vstát a vstoupit do černé venkovní tmy. A v té temnotě se nechat oslnit neonovým světlem zapadlé benzínky. A vstoupit tak nevědomky na cestu vnitřního poznání. Učebnicový příklad výhry obsahu nad formou od druhé poloviny chytá za srdce a při majestátním závěru Vám ho vytrhne z prsou. A vy se díváte přímo sami na sebe. Opakovaná projekce zatlačila neuspokojený dojem prvního zhlédnutí a má mysl se mohla plně soustředit na děsivě hluboké filosofické podkreslení. V pravém slova smyslu, neboť pokud se právě neodehrává, stejně slídivě doznívá v hlavě a mizí až během nástupu další. Není to něco, co by mi změnilo život. Jen se mi líbí myšlenka, že by mohlo. Ještě si s ní pohraju. A skončím s ní, až si přečtu knihu. "Where´re you?" "Here." "What time is it?" "Now." "What´re you?" "This moment." Nejlepší soundtrack z filmu 90% (27.02.2013)

Nechci shazovat moudra vyřčená ve filmu, celkem se s nimi ztotožňuji, ale tohle zkrátka ne vždy stačí pro kvalitní film (v tomto případě zpracování knihy o skutečném příběhu gymnasty, který se po nehodě zotavil a zabojoval o to, co miloval). Na americké poměry se však stále jedná o příběh vyprávěný ne zcela standardním způsobem a navíc v něm v roli mentora (téměř ve stylu pana Miyagiho ze snímku The Karate kid) ztvárnil výborný Nick Nolte. Tak proč ne.. 3,5*. :) (08.06.2011)

Na první pohled standardní sportovní drama ale na ten druhý velice zdařilý snímek s řadou neskutečně zajímavých a silných životních mouder, hodných zamyšlení. Člověk každou chvíli zachytí něco, co má chuť si poznamenat a do konce života se tím řídit. Nenápadné ale myšlenkově opravdu silné a zajímavé. (12.07.2011)