Sluníčko na houpačce

Vážné téma citově strádajícího chlapce toužícího po rodičovské lásce, pojaté bez sentimentu, bez happyendu, bez naděje. Výtečný scénář, s režií plně podřízenou příběhu, a výbornými hereckými výkony skvělého Petra Čepka, Mileny Dvorské i Dáši Veškrnové v epizodní roli. Celou dobu jsem si říkal jestli víc na facku otec, slabošský věčně slibující alkoholik, nebo rodina s propracovanými testy, která nevyhovující dítě bez nějakých výčitek odloží. A při pohledu na opuštěné malé děti, které tak zoufale, s kufříkem připraveným, čekají, jestli se na ně neusměje štěstí, se svíralo srdce, stejně jako při symbolickém závěru plného zoufalství, z něhož není úniku. Civilně syrový film, který rozhodně náladu nezvedne, ale zaryje se hluboko. (06.03.2016)

Vinobraní v bledě modrém. Čepek válí, o tom žádná, ale koho zajímá takový film bez konce. 80 minut čumím na to, jak malý kluk utíká z dětského domova k tátovi, který chlastá a páč chlastá, tak zas utíká od něho do děcáku a takhle dokola. Nakonec uteče i od adoptivních rodičů i od otce bumbaly, no bomba pointa. (15.06.2014)

Neprávem opomíjený televizní film, který sice na první pohled vizuálně působí hodně levným televizním dojmem, ale skrze své těžké téma a opravdu silný námět a výborně napsaný scénář má mnohé co nabídnout i dnes... Dobré herecké výkony a neideologické ukotvení udělaly ze Sluníčka na houpačce, dá se říci, nadčasové dílo... Rum je blbec (09.09.2018)

Československé drama podle scénáře M. Mathausové o devítiletém chlapci Matěji Stiborovi (M. Mikuláš), který vyhraje dětskou mezinárodní soutěž díky svému obrázku nazvaném Sluníčko na houpačce, znázorňující spokojenou a milující rodinu. Realita a zkušenosti s rodinným zázemím je však diametrálně odlišná, neboť matka se ho po porodu zřekla a otec, závislý na alkoholu, se o něho nedokáže postarat. Vyrůstá tedy v dětském domově a zažívá nepředstavitelně psychicky vyčerpávající opakované adopce na zkoušku. Otce, jehož náklonnost k alkoholu byla silnější než láska k synovi, ztvárnil svým nenapodobitelným způsobem P. Čepek, jehož zejména úvodní scéna byla pětihvězdičková. Pro převoz chlapce z dětského domova na vyhlášení soutěže a předání ceny byli vybráni M. Vančurová, se svým standartním uzavřeným a bezkrevným výkonem, a J. Bartoška, mezi nimiž panuje podivný vztah, který jsem nedokázal definovat. Dochází k postupnému sbližování s chlapcem, jenž je dosti poznamenán neustálými neúspěšnými pokusy o adopci, a v otevřeném závěru děj směřuje k tomu, že si Matěje dle jeho přání osvojí právě Vančurová s Bartoškou. Sociální drama je nabité silnými a mrazivými scénami ze smutného života nechtěného dítěte, mezi které patří určitě návštěva M. Vančurové, pátrající po chlapcově minulosti, u jeho matky D. Veškrnové a u M. Dvorské, bývalé pěstounky na zkoušku, která chlapce vrátila do ústavu, jakmile se jí narodilo vlastní dítě. V dalších rolích se objevil K. Heřmánek jako vychovatel v dětském domově či B. Prokoš jako předseda dětské soutěže. Film J. Adamce na mě silně zapůsobil, neboť popisované situace by nechali chladného málokoho. Nerad bych zapomněl zmínit hudbu mistra K. Svobody, která vhodně doplňovala tento neveselý film skrývající se za dětsky roztomilým názvem. Oceňuji námět filmu i jeho provedení, výkon pana Čepka je opět obdivuhodný a snímek hodnotím jednoznačně nadprůměrně. (13.05.2023)

Takto silní scénáristé jako byla ve své době Milena Mathausová dnes ve filmovém průmyslu opravdu neskutečně chybí. Ta své příběhy ze života k zamyšlení, dojetí a snad i porozumění uměla vskutku mistrovsky podat. Tento o chlapci z dětského domova toužícího žít se svým otcem, nese jistou tragédii života nesoucí se po staletí. Otec žijící sám touží po chlapci také, jenomže alkoholový démon vše zhatí a nešťastní jsou potom oba dva. Příběh se točí kolem výtvarné soutěže, ale je to jen záminka k psychologické rozpravě během chlapcovi cesty k převzetí hlavní ceny, kam ho vezou učitel s učitelkou, o kterých si chlapec zprvu myslí, že to jsou jeho nový rodiče tzv. na zkoušku, kteří mají nejen soucítění s jeho osudem, ale i stále silnější myšlenky mu pomoci. Kromě otce tu není opomenuta ani chlapcova matka a tak jejím prostřednictvím se dozvíme jak to vlastně s ním bylo už od početí. Marek Mikuláš tu ve svém věku vytvořil vskutku mistrovský herecký výkon a tak následná cena byla opravdu zasloužená. Problematika dětí v dětských domovech a vcítění se do jejich myšlenek a touhách tu je přednesena naprosto bravurně a s patřičným respektem. Lepšího filmu na toto téma snad už v České kinematografii ani není. (04.10.2015)