Sunshine

║Rozpočet $50miliónov║Tržby USA $3,675,753║Tržby Celosvetovo $32,017,803▐ Tržby za predaj DVD v USA $6,325,601 //počet predaných kusov 316,476║ komerčne to až tak neobstálo ako by sa mohlo čakať __Režisér Danny Boyle si udržal svoj režisérsky štandard aj keď mohol spraviť dej o niečo zaujímavejší, lebo šablónová podobnosť tohto príbehu tu už neraz bola spomeniem len Horizont udalostí(Event Horizont,1997,r:Paul W.S.Anderson) s ktorým je podobnosť v bodoch ako oboznámenia sa s posádkou – účel misie – porucha č.1 - záchranná akcia po kontakte druhej kozmickej lode – samozrejme tam nikto „akože“ neprežil – porucha č.2 - nastávajú nevyhnutné problémy – + nečakaný sabotér - ...v podstate určite pri sledovaní Sunshine vám príde na myseľ, že už niekde ste už podobnú scénku videli a to je hlavný kameň úrazu aj keď téma je zaujímavá. V podstate je to v poslednej dobe už takým pravidlom kopírovať takpovediac veci osvedčené, len málokto sa pustí do projektu ktorý je svojím príbehom ojedinelým ako boli v poslednej dobe filmy - Dokonalý trik, Parfúm: Príbeh vraha či Krvavý diamant. V žánri sci-fi sa dá najlepšie experimentovať a to hlavne keď má človek dobrú predstavivosť, čí inšpiráciu, spomeniem režisérov ako James Cameron, George Lucas a samozrejme Steven Spielberg. _Dej filmu sa dá v podstate rozdeliť na zaujímavú prvú polovicu keď nás príbeh oboznamuje z poslaním tejto misie a postupne aj vysvetľuje čo by nastalo po jej nesplnení, tento úsek filmu má fajn katastrofický náboj lenže za ubehnutím polovičky filmu nastáva škrt a príbeh sa pretransformuváva na vyvraždovací horror čo je trošku nemylí prienik do napätej-gradujúcej misie. Koniec môže pripadať ako mimosférne odbehnutie do inej galaxie kde fungujú až nadprirodzené možnosti v oblasti vedy ale aspoň to štiepenie atómov a následná ohnivá stena pôsobia zaujímavo- neokukane, potom sa už len stačí dotknúť tej krásy. _Hlavného záporáka nám ani raz Boyle poriadne neukáže, zakaždým sú to len potiahnuté rozmazané čiary alebo postava schovaná v prítmí alebo dokonca v úplnom jase/presvietenosti ale to až tak nevadí, skôr nedokáže z toho vyťažiť viac lebo z tajomnej postavy nejde až taký strach aby sme zatajili dych pri prenasledovaný čoraz viac flustrovanej posádky Icarusa 2. _Obsadenie známejších tvári ako Cillian Murphy - Michelle Yeoh - Chris Evans - Hiroyuki Sanada,... bolo takou výhodou ale dosť nevyužitou – lebo „scenaristickou/príbehovou“ chybou bolo že sme sa nestihli s nimi poriadne vžiť do útrap na ich ceste smrti. Jediná postava s ktorou prežívame útrapy je vedec Capa(Murphy) ten zo svojím chladným pohľadom a strnulým prejavom bez emócii, prežíva svoje poslanie a to len vnútorne, on proste neprejavuje navonok žiadny strach ani smútok či radosť. A o to viac prežívame jeho útrapy po ceste už nevyhnutnej smrti. /videl v kine: 70%/ (13.01.2008)

Sunshine je pro mě, co se žánru sci-fi týče, na podobné úrovni jako Potomci lidí. Netradičně, až komorně pojaté sci-fi, od kterého jsem možná očekávala trochu více. Či něco úplně jiného. Sunshine má úžasnou vizuální podobu a osobitou atmosféru. Příliš mě však nezaujala herecká sestava, zvláště "hezounek" Chris Evans mi sem nějak nepasoval. Snad nejvýraznější byl pro mě Cillian Murphy. Vrcholem snímku je závěr, který se stylově i zpracováním podobá Fontáně. Dokonalé spojení působivého vizuálu a famózní hudby, skladba The Surface of the Sun je jedna z nejúžasnějších a nejmagičtějších hudebních melodií vůbec. Give me chills every time. Pure Brilliance. (30.08.2012)

Nevím, kde začít a to se mi nestává často. Sunshine je film velmi zvláštní. V podstatě jde o jinak uchopené klasické sci-fi, které se neskutečně inspiruje (vykrádá?to nechám na Vás) mnoha jinými filmy mezi kterými bych jmenoval 2001, Vetřelce, Horizont událostí, Jádro a dalšími. Inspirace je natolik silná, že větší znalec podobných filmů se může velmi často pousmát nad známými scénami, myšlenkami nebo zápletkami. Danny Boyle své apokalyptické téma uchopil velmi jemně, ale potvrzuje, že ví kdy a kde přitlačit. Audiovizuální skvost, v kterém dominuje vesmírná loď, slunce, světlo a tma. Filozoficky nejde o průlomové dílo, které vytváří nový pohled na svět (lo), ale o film, který má myšlenku, jednoduchou upřímnou a rozvinout v druhé půlce, ale potlačenou obrazem. Herecké výkony nejsou špatné, ale min. v jedno případě castingově nezvládnuté (promiň Michelle Yeoh, ale ty ses moc nepovedla...). Vrcholem je rozhodně Cillian Murphy, který možná není herec co získá 10 oscarů, ale jeho oči si dokážou podmanit nejen ženy, ale i muže. Sunshine je až příliš film věrný svému jménu. Stejně jako sluneční svit někdy svítí a pálí hodně a někdy málo, někdy je pouze nevýrazným pohlazením po kůži, kdy ho člověk považuje za samozřejmost a přímo ho ignoruje a jindy svit pálí a ubližuje víc než by byl schopný oheň. Danny Boyle si vybral jednoduchý film, v kterém není vše na svém místě a rozhodně nepůsobí promyšleně, dokonale a perfektně. Je v něm několik děr na nimiž, doufá autor, nebudete přemýšlet a pouze je přijmete. Nemohu popřít, že min. dvě tři scény ve mě vyvolali opravdu nádherný pocit a nemohl jsem odtrhnout oči od plátna, ale ve zbytku filmu jde o známou a předem určenou (na vesmírné filmy až stereotypní a klasickou ) zápletku ničím neohromující a neoriginální. Je v něm však něco kouzelného. Určitě to nesedne a nebude to stačit všem. Film je plný vizuálních šperků, které jsou však na hranici vkusu a nevkusu, protože jsou použity tak, aby změnili divákův pocit z toho co se děje na plátně a vždycky se najde někdo kdo by raději takovéhle např. rozmazávání, rychlé střihy nebo velmi rychlé pohyby kamery ve spojení se zastavenými pohledy na hrdiny. Sunshine přináší pestrý zážitek, který kdyby byl více originální v detailech, kterými se příliš podobá ostatním sci-fi, patřil by mezi klenoty. I přesto je jeho patrná nedokonalost jistým vstupem do vyšší společnosti, protože způsobí, že 98 minut budete sledovat děj na plátně, nebudete mít chuť na další popcorn ani coca-colu a nebude cítit potřebu návštěvy toalety. Jít na takový film do kina je polovička jeho kvality, myslete na to a dobře se bavte určitě ve váš film nechá něco ze sebe ,ať v dobrém či špatném. Co je blíž k Bohu než Slunce? (07.04.2007)

Co na tom, že dle odborného tisku je ´Sunshine´ sci-fi s největším počtem vědeckých a technických nesmyslů za poslední roky. Nesmírně sugestivní režie Dannyho Boylea přebije každý dějový lapsus. Ať jde o scénu nastavování slunečního filtru, opravu ochranných panelů, či působivý přelet siluety Merkuru na pozadí rozžhaveného slunečního kotouče, Boyleovi se ve mě podařilo probudit to, co jem naposledy zažil u Zemeckisova ´Kontaktu´ - okouzlení a fascinace vesmírem. A překvapivě ani ten zabijácký "zombík" v závěru, jehož existenci ve filmu tady většina tak kritizuje, mi vůbec nevadil. Naopak se svojí "rolí" samozvaného boha filmu dodal dráždivý mysteriózní rozměr. Nutno vidět pokud možno v kině, tohle je audiovizuální žranice určená pro velké plátno. (05.09.2007)

Strhující sci-fi se chopila samotného základu žánru, tedy fascinace technikou a kosmem, a využívá ho k co největšímu emocionálnímu zatížení diváka. K udržení neustálého přívalu emocí souží přechody mezi žánry a kombinace subržánrových motivů, zatímco působivost scén maximalizuje důmyslné využívání výrazových prostředků klasického filmu, speciálních efektů i technik experimentální kinematografie. Vznikla tak odzbrojující emocionální masáž, jež dá doopravdy pocítit, jak je člověk ve vesmíru malý. (18.08.2008)