Sunshine

Nevím, kde začít a to se mi nestává často. Sunshine je film velmi zvláštní. V podstatě jde o jinak uchopené klasické sci-fi, které se neskutečně inspiruje (vykrádá?to nechám na Vás) mnoha jinými filmy mezi kterými bych jmenoval 2001, Vetřelce, Horizont událostí, Jádro a dalšími. Inspirace je natolik silná, že větší znalec podobných filmů se může velmi často pousmát nad známými scénami, myšlenkami nebo zápletkami. Danny Boyle své apokalyptické téma uchopil velmi jemně, ale potvrzuje, že ví kdy a kde přitlačit. Audiovizuální skvost, v kterém dominuje vesmírná loď, slunce, světlo a tma. Filozoficky nejde o průlomové dílo, které vytváří nový pohled na svět (lo), ale o film, který má myšlenku, jednoduchou upřímnou a rozvinout v druhé půlce, ale potlačenou obrazem. Herecké výkony nejsou špatné, ale min. v jedno případě castingově nezvládnuté (promiň Michelle Yeoh, ale ty ses moc nepovedla...). Vrcholem je rozhodně Cillian Murphy, který možná není herec co získá 10 oscarů, ale jeho oči si dokážou podmanit nejen ženy, ale i muže. Sunshine je až příliš film věrný svému jménu. Stejně jako sluneční svit někdy svítí a pálí hodně a někdy málo, někdy je pouze nevýrazným pohlazením po kůži, kdy ho člověk považuje za samozřejmost a přímo ho ignoruje a jindy svit pálí a ubližuje víc než by byl schopný oheň. Danny Boyle si vybral jednoduchý film, v kterém není vše na svém místě a rozhodně nepůsobí promyšleně, dokonale a perfektně. Je v něm několik děr na nimiž, doufá autor, nebudete přemýšlet a pouze je přijmete. Nemohu popřít, že min. dvě tři scény ve mě vyvolali opravdu nádherný pocit a nemohl jsem odtrhnout oči od plátna, ale ve zbytku filmu jde o známou a předem určenou (na vesmírné filmy až stereotypní a klasickou ) zápletku ničím neohromující a neoriginální. Je v něm však něco kouzelného. Určitě to nesedne a nebude to stačit všem. Film je plný vizuálních šperků, které jsou však na hranici vkusu a nevkusu, protože jsou použity tak, aby změnili divákův pocit z toho co se děje na plátně a vždycky se najde někdo kdo by raději takovéhle např. rozmazávání, rychlé střihy nebo velmi rychlé pohyby kamery ve spojení se zastavenými pohledy na hrdiny. Sunshine přináší pestrý zážitek, který kdyby byl více originální v detailech, kterými se příliš podobá ostatním sci-fi, patřil by mezi klenoty. I přesto je jeho patrná nedokonalost jistým vstupem do vyšší společnosti, protože způsobí, že 98 minut budete sledovat děj na plátně, nebudete mít chuť na další popcorn ani coca-colu a nebude cítit potřebu návštěvy toalety. Jít na takový film do kina je polovička jeho kvality, myslete na to a dobře se bavte určitě ve váš film nechá něco ze sebe ,ať v dobrém či špatném. Co je blíž k Bohu než Slunce? (07.04.2007)

Strhující sci-fi se chopila samotného základu žánru, tedy fascinace technikou a kosmem, a využívá ho k co největšímu emocionálnímu zatížení diváka. K udržení neustálého přívalu emocí souží přechody mezi žánry a kombinace subržánrových motivů, zatímco působivost scén maximalizuje důmyslné využívání výrazových prostředků klasického filmu, speciálních efektů i technik experimentální kinematografie. Vznikla tak odzbrojující emocionální masáž, jež dá doopravdy pocítit, jak je člověk ve vesmíru malý. (18.08.2008)

Ale tak to snad ne, takovej humus sem už dlouho neviděl u něčeho co má tak dobrý hodnocení a co je tak opěvovaný. Tak za prvé Danny Boyle se s ničim nesere, naprosto rezignuje na seznámení se s příběhem a na seznámení se s postavama, všechno shrne na začátku do tří vět a jde se na věc, což o to, u některých filmů to nevadí, ale tady to je fakt velkej problém asi půl hodiny sem se rozkoukával a nic sem z filmu neměl a dost mě nudil. Takhle rovnou hodit do prostřed děje byla fakt blbost. Za druhý tolik naivních, naprosto lehce předvédatelných a většinou stupidních scén se jen tak někde nenajde, prakticky každá podstatná scéna filmu je tak lehounce uhadnutelná, že to snad ani neni možný. Nicméně se musí nechat, že i tak sou ty scény působivě natočený a i díky hudbě stejně běhá mráz po zádech. Za třetí, snaha o okopírování Horizontu událostí naprosto selhala a tak mi to přišlo dost trapný, tohle určitě taky nebylo šťastný řešení. Tohle všchno dělá tenhle film dost průměrnej a to ani nemluvim o nelogičnostech a někdy nepromyšlenosti, která je fakt nepřehlídnutelná. Taky bych moc nepochválil za herecký obsazení, Cilian Murphy i Chris Evans, prostě film neutáhnou, hlavně Evans má fakt těžký problémy, ale i Cilian Murphy na tom neni zrovna o moc líp, ale ono to je asi taky dost zopůsobený debilním scénářem, kterej je pořád nutí do hrdinskej činů, na který bohužel nemaj vizáš, tohle si může Evans zkoušt ve fantastický čtyřce, ale v thrilleru tohohle typu fakt ne.Fakt sem od toho čekal daleko víc, v porovnáním s podobným Armageddonem tohle na celý čáře prohrává, nějak nechápu jak to může mít o tolik vyšší hodnocení, zřejmě experti na čsfd nemaj akorád rádi Michaela Baye, protože jinak by musel mít Armageddon 90%, když je tohle tak vysoko... (28.04.2007)

„Osem astronautov sa vezie na bombe. Vitajte na palube Icarus 2.“ Fascinujúce, toto môžem vidieť trikrát do roka. Výnimočný psychologický sci-fi horor, ktorý posúva hranice žánrov tak, ako svojho času 2001: VESMÍRNA ODYSEA, VOTRELEC a OSVIETENIE. Boyle je zázračný režisér, akumuluje magickú, ťažko opísateľnú „vzdušne ľudskú“ atmosféru (vrátane skvelého, očisťujúceho konca) do prostredia, v akom by ste ju nečakali. S pomocou vyrovnaného hereckého obsadenia (ktorému dominuje krehký, uhrančivý Ír Cillian Murphy) sa mu darí budovať tiesnivú atmosféru, v ktorej nechýba inteligencia (v zlomovej chvíli jedna postava navrhne, aby hlasovali, ale druhou je zahriaknutá, že toto nie je demokracia a tak chladnokrvne určia jedinú najlogickejšiu možnosť a nikto rozhodne hlasovať v takej vážnej situácii nebude) a v ktorej je dôležité, čo kto komu povie a ako sa pri tom tvári. A keď sa krátko pred strašným (v dobrom) finále famózny Cillian Murphy od palubného počítača dozvie, koľko členov je na palube... fúha... Hitchcock by schudol. P.S. Na SUNSHINE som išiel do kina, prekonajúc šialenú letnú búrku, kedy blesky udierali pár desiatok metrov odo mňa. Možno som vtedy trocha ošedivel, keď som sa ale nakoniec prebojoval, do nitky mokrý, do nášho kina, nazbieralo sa tak málo divákov, že sa nepremietalo. Odvtedy som sa paradoxne stal na tomto filme závislým a musím ho vidieť aspoň raz ročne. (25.12.2007)

Přemýšlím, jak mám napsat, co se mi na filmu nelíbilo, resp. proč nedávám plný počet, abych nespoilerovala. Takže tuto část asi zkrátím - při první shlédnutí se mi nelíbila postava a vše kolem ní, která se ve filmu objeví na poslední třetinu. Prý při druhém shlédnutí a pochopení podstaty filmu - že Slunce je náš bůh - do děje zapadne, tak uvidím, protože na Sunshine se určitě někdy podívám znovu. Je to totiž audiovizuální bomba. Záběry Slunce na "vyhlídkové" palubě, sluneční štít Ikara, zejména při výstupu členů posádky do vesmíru, samotný design lodi je nádherný - nejen zvenku, ale i zevnitř, je pěkný, účelový a přitom takový, že se dá uvěřit tomu, že by tam vydržela posádka tu dlouhou dobu aniž by zešílela (třeba i díky zajímavé "holopalubě" a kyslíkové zahradě). Navíc úžasně ozvučené a podbarvené skvělou hudbou, k této stránce filmu nemůžu mít jedinou výhradu, škoda, že jsem si na to nezašla do kina. Navíc některé momenty byly opravdu hodně silné - výstup do vesmíru, vyvražďování a hlavně zárodek rostlinky, ten konec snad příště pochopím líp, zapadne do souvislostí a já budu moct dát Sunshine plný počet. Docela se na to těším. (01.02.2008)