Režie:
Paul VerhoevenKamera:
Karl Walter LindenlaubHudba:
Anne DudleyHrají:
Carice van Houten, Sebastian Koch, Thom Hoffman, Halina Reijn, Waldemar Kobus, Derek de Lint, Christian Berkel, Dolf de Vries, Peter Blok, Michiel Huisman (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a mladá židovská dívka Rachel se schovává na holandském venkově ve starém statku u sedláka. Jednoho dne nad statkem prolétne spojenecký bombardér, a protože je pronásledován německým stíhačem, odhodí svůj náklad – bomby. Statek je zasažen a skončí v plamenech. Rachel, která byla v té době u blízkého vodního kanálu, se zachrání. Mladík, který byl v tu chvíli s ní, ji ukryje v otcově skleníku. Úkryt se však ukáže nebezpečným. V noci se totiž ve skleníku objeví cizí muž a Rachel a mladíka varuje, že Němci o nich vědí a že si pro ně brzy přijdou. Rachel muže požádá o pomoc. Van Gein, jak se má muž jmenovat, slíbí pomoc. Tvrdí o sobě, že je členem hnutí odporu. Vskutku se díky němu Rachel setkává se zbytkem své rodiny a všichni mají za pomoci Van Geina přejít ještě s dalšími Židy, které Gein zkontaktoval, frontu do bezpečí. Cesta však skončí tragicky. Loď, na které Židi cestují, je přepadena esesáky a Židi jsou vystříleni. Rachel se však podaří včas skočit do vody, a tak uniknout smrti. Dívka je zachráněna příslušníky skupiny odporu, a protože nemá co ztratit a chce pomstít své blízké, sama se do odbojové činnosti zapojuje. Jednoho dne se při transportu zbraní seznámí s německým důstojníkem Ludwigem Müntzem, který na holandském území řídí zpravodajskou činnost. Jejího seznámení velmi brzy využije šéf její odbojové skupiny, Kuipers, který potřebuje získávat informace přímo z německého velení, a ve chvíli, kdy mu Němci zatknou i jeho syna Tima, má největší zájem na tom, aby mu Rachel, která teď vystupuje jako Ellis de Vriesová, tyto informace dodávala. Ellis tedy opět Müntzeho vyhledá a stane se jeho milenkou. Inteligentní Müntze však brzy přijde na to, že dívka je Židovka a že donáší hnutí odporu. Sám Müntze se však do Ellis zamiloval, a tak ji neprozradí. Dokonce dá na její vysvětlení a pokusí se nahlásit svému nadřízenému, generálu Käutnerovi, vraha Ellisiných rodičů, důstojníka Frankena. Ten se však z obvinění z okrádání německé říše (kradl pro sebe zlato zavražděných Židů) vykroutí a sám obviní Müntzeho z vyjednávání s hnutím odporu. Generál Käutner nařizuje Müntzeho popravu. Ellis také neunikne zatčení. Franken zjistil, že mu Ellis nainstalovala do kanceláře odposlouchávací zařízení. Franken jde však ještě dál. Právě díky odposlouchávacímu zařízení sehraje s Ellis v kanceláři malou scénku, na jejímž základě odbojáři dojdou k přesvědčení, že to byla právě Ellis, jež je zradila a je za neúspěchem akce, kterou zorganizovali na osvobození Tima a jiných vězněných odbojářů. Zdá se, že když Ellis nezastřelí Němci, zastřelí ji zrazení odbojáři... (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (592)
Celkově velmi zajímavá tvorba Paula Verhoevena má teď kromě excentrické Hvězdné pěchoty další klenot. Černá kniha je (na Verhoevenovy poměry) civilním válečným dramatem, ve které je místo jak pro poutavé lidské osudy, tak pro dramatické přestřelky. Je nesmírně zajimavé, nakolik je příběh emocionálně odtažitý - Verhoeven se nesnaží ždímat z diváů city ani ve chvílích, kdy byste řekli že to ani jinak nejde. Odstup od postav a absolutní nadhled nad nimi ovšem v žádném případě nevyvolává nezájem a navíc je v důsledcích vlastně potřebný, neb tak více vyniká jedno z hlavních témat - konfrontace zažitých představ o morálce a etice s krutou realitou. Verhoeven oživuje jinak typicky evropský film o vlastní trademarky - násilí, erotiku, či pohrávání si se zažitými schématy a jejich převracení (za mřížemi jsou týráni nacisté, německý kapitán je sympatický lidumil ). Silný zážitek navíc podporuje skvělé vizuální zpracování (typickou druhoválečnou vybledlost nahradily syté barvy) a křehce sympatická Carice van Houten v roli Rachel. 100% ()
Při sledování jsem z lulky pobafal a takto k sobě spoileroval. Loupežníci na každou skupinku Izraelitů, popravenou těžkým kulometem, obětovali novou loď i kapitána, to je pěkné. Jaký to znoj, válečný nizozemský četník, když do pěti vteřin po jeho zapískání (neboť se stal svědkem upadlého zelí) přiskotačilo šest taxíků narvaných gestapáky tak, až nebylo kam rezervu dát. A vůbec, jak mohli říšní lidé kdy dobýt byť píď cizí země, když se disciplinovanost jejich ozbrojených složek projevovala trajdáním soldatesky bez rozkazu, ohlášení nebo podpory, aby si mir nichts, dir nichts zkoušela na vlastní pěst likvidovat partyzánské hnutí? Skutečně se obřezanec poznal podle tmavého porostu, ať již na hlavě, nebo nemravných místech? Pak měl Dolfík štígro, že se mu za celá ta léta nikdo nekoukl pod čepici, že? Logika ponejprv jen haprovala, ovšem při ,,osvobozovací scéně" konečně radostně zapružila v kolenou a žuchla z hrušně na hlavu. Následující nešťastná poprava... hm. Již jen taková fialka na hrobečku Frhovnovo soudnosti. Fotogenická ňadra, za jednu. Holendři moc hulej, je jen otázka, zda film je důsledkem onoho či naopak, chtějí na tuto ostudu hihňavě zapomenout. ()
Verhoeven točit nezapomněl a jen díky jeho pevnému vedení se tahle dlouhatánská válečná agitka dá překousnout bez sebemenšího zádrhelu. Bohužel scénář už tak ladně nepůsobí a jeho místná hra na náhodu mě ke konci značně iritovala stejně jako duševní (ne)vývoj postav, které sice přecházejí ze světlé strany na temnou nečekaně, ale bez patřičných vnitřních motivací. ()
Paula mám rád, ale tohle je jeho první film, který neváhám označit za strhující. Výborně vybalancovaný mix akčního válečného dobrodužství a lidského melodramatu, kterému dominuje nádherně křehká i osudová Carice van Houten... Verhoeven tmelí všechny roviny příběhu dovedným a vybroušeným stylem režie, který možná postrádá jeho sklon k extravaganci, ale přesto se v něm najdou některé typické rysy holandského výstředníka – explicitnost, sžíravost, masochismus... Bál jsem se především ukrutné stopáže, nicméně film si výborným začleněním akčních sekvencí drží tempo a nezklame ani na rovině lidských osudů, jejichž zvraty jsou možná čitelné, ale já jsem si je přesto vychutnal i s navijákem. Kupodivu nijak křečovitě nepůsobí ani humánní nácek Sebastiana Kocha, ani morální apel závěru. Pro mne Černá kniha představuje velmi pohledný kámen, hozený do poklidné tůně válečných dramat. Paul pořád umí. ()
Ty jo, tak tá si toho za druhú svetovú zažila skutočne veľa. I keď som mal miestami pocit, že film sa dal natočiť aj s kratšou minutážou a na pomery ťažkej vojnovej tématiky zaváňa až príliš pohodou atmosférou (dramatickejšia by mu sadla lepšie), ktorej navyše chýba akási väčšia hĺbka, viac mu vlastne vyčítať ani nemôžem. Od začiatku do konca bola Čierna kniha výsostne pútavým zážitkom, na ktorý sa naozaj dobre pozeralo. Hlavnej hereckej role ženského pohlavia sa zhostila pre mňa už známa tvár, Carice van Houten, ktorú poznám ale skôr zo seriálovej tvorby v Game of Thrones (Melisandra alias Red Woman) a voči ktorej som vždy choval prevažne neutrálne emócie, ale po tomto snímku môžem prehlásiť, že sa jedná o naozaj skvelú herečku. Takže veľký palec hore, získala si moju úctu. Nakoniec by som chcel ešte pochváliť záverečný odkaz na Suezskú krízu, ktorá vo mne vyvolala dojem, že aj keď sa celým filmom prelína vyslovene kľudná atmosféra, hraničiaca až s úsmevnou pohodou (i pri naozaj drastických scénach), napriek tomu si Verhoeven jednoducho nemohol odpustiť aby všetko zakončil happy endom, ale naviazal rovno na to, že ľudia sú skrátka nepoučiteľné stvorenia. Podľa môjho názoru, ak v Black Book nebudete hľadať nejakú deep myšlienku, užijete si ju všetkými desiatimi. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (20)
- Carice van Houten ve filmu plynule mluví čtyřmi jazyky: holandsky, anglicky, německy a hebrejsky a dokonce sama zvládla i všechny pěvecké party. (Pumiiix)
- Carice van Houten si později v roce 2008 zahrála ve filmu Valkýra (2008) po boku Toma Cruise Ninu von Stauffenberg, manželku Clause von Stauffenberga (Tom Cruise), který je hlavní strůjce atenrátu. Sebastian Koch hrál v roce 2004 Clause von Stauffenberga vedle Niny Kunzendorf, která ztvárnila Ninu von Stauffenberg, ve filmu Stauffenberg (2004). (ČSFD)
- Paul Verhoeven pracoval na scénáři celých patnáct let, ale pořád s ním nebyl spokojený. Problémy zmizely až ve chvíli, kdy hlavního hrdinu změnil v krásnou dívku. (Siriuss)
Reklama