Renesance

Podobne ako v prípade bábkových Strings, aj príbeh Renaissance je klasický až natoľko, že nie je problém predvídať, kam sa jeho zápletka bude uberať. Lenže rovnako tak ani nepredstiera inú ambíciu, než potešiť diváka modernou variáciou dôverne známych momentov. Vrúcne ho víta vo svete spomienok, vracia do čias, kedy hltal podobné potemnelé dobrodružstvá či sa v nich vo svojich predstavách strácal a až do samotného záveru zostáva v tomto svojom snažení úprimný a poctivý - na rozdiel od hraných filmov (Minority Report, napríklad) neuhne pred nevyhnutným, nezničí tú drsnú krásu, ba práve naopak - s úspechom vracia žánru noir jeho lesk, podmanivosť i smútok. Čistá práca! (31.10.2007)

Pokud existuje v současné době nějaký film, který dokonale pracuje s komiksovou estetikou a dokáže ji navíc vsadit do skutečně filmového scénáře, pak je to právě tahle neonoirová futuristická detektivka. Černobílé provedení jednak vychází z černobílých komiksů provedených perokresbou a americkou retuší, jednak navazuje na klasický černobílý noirový film. Je sice pravda, že příběh není až tak originální, ale přesto poráží většinu komiksových adaptací s naprostým přehledem. Ty hrané obvykle nabízí nějaké hvězdy v hlavních rolích a především velkorysý rozpočet. Renesance je audiovizuální skvost, kde si můžeme vychutnat hru stínů, nejrůznější výtvarné detaily a skutečné charaktery. Navíc rozuzlení je poměrně překvapivé a dobro ani zlo nejsou dopředu jasně identifikovatelné a navíc se v postavách překrývají - což je znakem dobrého příběhu a opravdu dobrého komiksu. Se Sin City mají společný pouze komiksový základ. Jako filmový útvar Renesance Sin City drtivě poráží. Celkový dojem: 90 %. (09.07.2010)

Z příjemně stráveného času u Renesance jsem si odnesl několik neoddiskutovatelně zajímavých poznatků a dojmů. Za prvé: Asi jako každému druhému mi zalichotila silná a temná vizuální forma, které se dá zazlívat snad jen jistý "modus" plošnosti - pominu-li jiné, drobné technické mušky okolo zlobivého kontrastu. Plasticita je patrná pouze ve chvílích, kdy je důrazněji pracováno s vícero plány v obrazové kompozici, nicméně i onen "2-D efekt", plochost má v mnoha momentech svou výtvarnou opodstatněnost a tím spíše se tvůrcům daří docílit svérázu komiksového podání. Nutno však poznamenat, že narozdíl od častokrát zmiňovaného Sin City, se kterým je R. neustále uváděna v otevřenou konfrontaci, má pojetí evropských umělců větší šťávu, nápad i dynamiku a to navzdory všem negativům. Možná právě zde se projevuje nesporná výhoda v neexistenci kultovní předlohy a s ní spojených adaptačních úskalí. Za druhé: neživotnost, prázdnost a odosobněnost v naraci i ve figuraci jednotlivých charakterů, kterou bylo lze možno vytýkat Sin City se bohužel nalezla cestu i k Renesanci - k mému velikému zklamání. Příběh, osudy hlavních ani-protagonistů (kteří strádají bez opory silné a vůdčí postavy) i jejich skicovitá psychologie se ztrácí pod diváckou fascinací lahůdkovým obrazem (kamerovými lety, linií i mistrovským komponováním jednotlivých políček, hrou s černobílým spektrem...) a nezabrání tomu ani - pro někoho rádoby - filozofický přesah otevřené závěrečné katarze. Za třetí: Nocholas Dodd měl a stále má dobrý vzor a zdroj pracovních zakázek, k jeho překonání ale bude potřebovat ještě dlouhou, dlouhou cestu. Za čtvrté a závěrem: Renesanci chybí k dokonalosti (nesmrtelnosti) mnohé, počínaje předvídatelným příběhem a konče postavami, s nimiž se není možno jakkoli ztotožnit a chápat je, ale naopak jí nelze upřít vydařená atmosféra, osobitost a elegance po stránce vzhledové. A vůbec, veškeré experimentování s progresivní výtvarnou stránkou a specifickou filmovou řečí by se mělo oceňovat povinně. Rozhodně jeden z nejzajímavějších filmů, jaké jsem měl možnost za poslední měsíc zhlédnout. (11.12.2008)

Moc to nefunguje a nějak nevím, kde hledat příčinu. Vizuálně zajímavé a i samotný příběh stojí za pozornost, ale možná to prostě jen neklape dohromady. Nebo mají oba tyto základní prvky filmy pouze slušný nástřel a samotné provedení už není takové. Šlo si ještě více vyhrát s animací? Šlo se více zaměřit na jednotlivé postavy než na samotné kličkování děje? Nebo by to tomů vůbec nepomohlo? Nemám páru. Výsledek je, že ač mi vizuál přišel hodně zajímavý a z námětu se evidentně dá vykřesat hodně zajímavých myšlenek...spíše jsem se nudil. (11.05.2014)

Po vizuální stránce je to naprostý skvost, který se ve mnoha případech vyrovná filmu Sin City. Ačkoliv chvílemi překvapí hrou stínů a barev. Je zajímavé sledovat, jak se autoři poprali s budoucností a pak s městem, kde se celý příběh odehrává, tedy v Paříži. Příde mi to sice trochu objektivní, ale proč by ne. Sice mi tam chybělo trochu více akce, jelikož průběh vcelku zajímavého příběhu je volný a nikam se nežene a tak chvílemi nutí diváka se nudit, ale věřím tomu, že se tento film mezi ostatními rozhodně bude vyjímat. (04.11.2006)