데이지
Chu ju
Obsahy(1)
Film se odehrává v Nizozemí a je zobrazen ze tří rovin: První je z pohledu nájemného vraha Park Yi (Woo-sung Jung), který se zamiloval do malířky Hye-young (Ji-hyun Jun), ale nechce se jí vyznat z citů právě proto, že je zabiják, tak jí alespoň nosí každý den tajně sedmikrásky, které má strašně ráda. Druhý pohled je ze strany právě Hye-young, která maluje portréty na náměstí a stále chce zjistit, kdo jí nosí ty sedmikrásky. Jednoho dne se objeví policista Interpolu Jeong Woo (Sung-jae Lee), který se nechá od ní nakreslit a má u sebe právě ty sedmikrásky, ona se domnívá, že on je právě ten tajemný ctitel a tak se do něj zamiluje. Třetí pohled je policisty Jeong Woo, který využil pouliční malířky, jen jako krytí při sledovačce, jenže jak se postupně začal scházet s Hye-young, tak se do ní zamiloval. Jenže vše se nějak zkomplikuje a Hye-young je postřelena při přestřelce a přijde o hlas. Policista je odvolán zpět do Koreje a na scénu se opět vrací zabiják. Jestli vše dopadne dobře? No to se nechte překvapit. (c.tucker)
(více)Recenze (131)
Dlooouho jsem neviděl korejský film. Po smršti v roce 2005, kdy jsem viděl každý týden jeden :) jsem se trošku "přejedl"......... Pro návrat k asijské kinematografii jsem si ovšem nemohl zvolit lépe. Je to možná tím, že Deiji není až tak "korejský" a také zasazení příběhu do holandských reálií mu v mých očích hodně pomohlo. Příběh naštěstí zůstal čistokrevně korejský (romantické drama jak má být - i když tentokrát s hodně neobvyklými prvky) a režisérovo ztvárnění mě prostě nadchlo. Jeden z nej filmů letošního roku. ()
Dobre herecke vykony a zajimave vybrane prostredi. Pribehove i rezijni hledisko je ovsen velmi preceneno. Omlouvam se, ale je mnoho o tolik lepsich korejskych i hongkongskych krimi romanci. Nekonzistentnost scenare nicmene neubira jiste kvality snimku. Presto od rezisera Volavek bych cekal vic (i kdyz treti Volavka taky zadny zazrak neni). ()
Scénář: Jae-young Kwak .. Upozorňuji, že jsem měl možnost vidět a hodnotím pouze DIRECTORS CUT VERZI. | | Fantasticky natočená romantizující podívaná s pitomoučkým a kýčovitým příběhem. Výsledný produkt od tvůrce Volavky se scénářem korejského guru romantického žánru je tak složitým zklamáním. Audio vizuálně je snímek naprosto úžasný – hudba, střih, ale zvláště kamerová práce dua Wai Keung Lau, Man-Ching Ng je excelentní a snadno by se dala použít jako studijní materiál - často se mění úhel záběru, švenky, oblety, podhledy, různé filtry a vůbec, vše je velmi dynamické a pestré. Škoda, že takovou pestrost nemá už důraz na příběh, který je režisérem roztahaný do tří linii, které postupně zaplétá dohromady a jednotlivé scénky samoúčelně natahuje na mnoho minut. Poslední třetina už jela v obvyklejších kolejích, polohu kriminálního dramatu zvládá Lau mnohem lépe a zvedá vše do lehčího nadprůměru. ()
Aktualizace 3. 3. 2010: Upravuji hodnocení na plný počet. Další film v rubrice "nejoblíbenější". Krásná úvodní hudba. Už vím, jaký je rozdíl mezi zelenou s červenou, žlutou a modrou a zelenou s bílou. Bez ohledu na cokoliv, budoucnost lze změnit :). ★ Původní komentář (nechávám pro porovnání): Nedokážu se 100% ztotožnit s názory jako "krásné", "nezapomenutelné". Až tak dobré to nebylo. Mám takový nekonzistentní, zmatený pocit. Pozitiva: Krásné "míjení se" postav a zpětné dovysvětlovávání už viděných scén. Velmi se mi líbila kamera, poetika. Výborná kombinace holandských reálií, korejských herců a hongkongského režiséra. To vše sedí. Co mi nesedí, je logika jednání Park Yi-ových šéfů, co mě nedovolilo se do filmu "ponořit", byla závěrečná hudba, která je podle mého názoru okopírovaný motiv filmu The Classic (jako by si řekli: "chceme to samé, ale trochu jinak"). Jednání policistů mi připadne být trochu šílené, přestřelka z první části filmu zústane nevysvětlena. Konec jsem úplně nepochopil (dodatek: už chápu). Kdyby nebyl film natočený tak kvalitně a kdyby v něm nehráli moji oblíbení herci (Ji-hyeon Jeon, Woo-sung Jung), kdyby režisér nebyl tak dobrý, mohly to být klidně jen dvě *. Takto mám po prvním shlédnutí (directors cut) pocit, že mě to sice úplně neuspokojilo, ale pocit z toho jen tak nezmizí a film si (zatím) 4* zaslouží. ★ Dopsáno s odstupem: Je lepší očekávat styl jako je v hongkongském filmu Volavka, než mít očekávání podle korejských romantických filmů. ★ Dopsáno s dalším odstupem: Manželce se líbilo. Kamarádům také, jedna žena reagovala: "Musím to rozdýchať." ()
Pro mě dělá tenhle snímek lehce nadprůměrným jenom skvělá kamera a soundtrack. Kdyby ten nebyl výjimečný, tak by to byl zázrak, protože Shigeru Umebayashi je prostě hudební génius. Příběh jako takový mě v podstatě ničím nepřekvapil. A světe div se, ani nedojal. Vždycky jsem si říkala, co bude dál a ono to opravdu přišlo. Mnohem víc se mi líbila první polovina filmu. Mám takhle poetické věci ráda, ale ta druhá půle už byla pojatá jinak a v podstatě jsem byla zvědavá jenom na to, jak moje dedukce vyjdou a kochala se pohledem na Woo-sunga, kterého můžu kdykoliv a v čemkoliv. Nejlépe pouze v džínách a nátělníku. No možná by stačily jenom ty džíny... ;^) ()
Reklama