Mai-HiME

Nikoliv, nejde mi o kliše, neboť dobře sestavené klišé může být pořád skvělá zábava, ale mdlý příběh v ruku v ruce s obrovským množstvím vycpávek kořeněné infantilním humorem, které končí až u 19. dílu. Přitom látka na skvělý příběh jak vyšitá je doslova rozdupána, kdy jsme namísto příběhu HiME nuceni sledovat trampoty školáku na střední škole. Jelikož je skoro každý díl je ukončen něčím zajímavým, vzbuzovalo to ve mně očekávání typu: „Super, v dalším díle se to rozjede, a ono PRD!“, v dalším díle další vycpávka, další kopec nudy, další sledování hromady protivných postav, které mě nezaujaly. A tuto hru se mnou hráli tvůrci skoro po celý seriál. Promiňte, ale toto mě nezajímá. Seriál bez příběhu prostě v mých očích neobstojí. Proč? Protože promarněných 624 minut nudy a vztekání mi nikdo nevrátí. Ač jsem to místy viděl na odpad, na lepší 2* to vytáhly díly 19-25. Bohužel, pro mě pozdě. Dobrá hudba na mě udělá mnohdy dojem, tady je však promarněna, protože s ní neumí režisér pracovat jako mistr Mashimo. Tak tedy snižuji na 40%. (24.11.2007)

Kdyby se měly dělat osobnostní testy na základě oblíbeností postav, tak bych jako vhodný seriál ze všeho, co jsem viděl, vybral právě Mai-hime. Je tu dost rozsálé spektrum osobností od tradičních zakřiknutých introvertek, až po ty, které si rády dělají z chlapů zdroj zábavy. Přitom žádné z nich není dána přednost. Sice je Mai hlavní hrdinkou, ale co se týká hrdinského charakteru, najdou se tu schopnější postavy. Stejně tak v půvabnosti, profesionalitě, zvrácenosti, oddanosti, nevinnosti a bůh ví čeho dalšího. Já měl nejradši Nao a Midori, která má mimochodem dost zajímavý hlas. Po devíti dílech jsem nevěřil, že bych mohl dát víc jak 4*, ale pak to je dost síla. Těší mě, že i seriál, který je v žebříčcích anime kolem 400. místa se mi může tak líbit. Ale když je dobrá animace, hudba, tempo, souboje i legrace, tak se nedá čemu divit. (19.05.2009)

Málokdy mne takhle dovede anime překvapit. Když nezmiňuji nejnovější Madoku, či stálou Gintamu, tak... Co si pamatuji (viděl jsem to tak před 3 lety), v bodě zvratu, který se nachází tak ve třetině seriálu, jsem z toho opravdu nestíhal a měl jsem vykulené oči překvapením. Výborný děj, výborný závěr, velmi se mi Mai-Hime líbilo. Má to však své mouchy, které nelze přehlédnout. Ty tu popisují už jiní :-) hezkých 78% (31.05.2011)

Prvních cca. šest sedm dílů mě moc nebavilo, říkala jsem si, že jestli to takhle bude pokračovat i nadále, tak to buď dropnu nebo mi bude zatraceně dlouho trvat, než to zhlédnu. Ale ejhle - ono mě to chytlo. Začalo bavit. Příběh je docela prostý a na začátku to vypadá, že postavy jsou ploché, nezajímavé. Ale já se tak nějak zajímat začala. Navíc jsem tu objevila spoustu klišé (např. gender-bender) a kupodivu jsem z toho byla nadšená, líbilo se mi tu. Navíc postupem času se tu začnou lidi docela kosit (milované osoby prostě zmizí v záži zelených kapek světla ((wow, já jsem poetická! :-D))). Jen je trocha škoda toho konce. Jako směsici rabukomu s trochou mecha bojů mohu doporučit. Je to dobrá oddychovka. Slabší 4* SPOILER JAKO SVIŇ !!!! Sakra, já si tak trochu - hodně - přála, aby někdo zkoumal kořeny u kytiček v přirozeném prostředí, ale oni musí všichni přežít... !!!! (15.10.2010)

Mai-Hime, jak tu většina lidí říká, je seriál přecpaný různými anime klišé. Je nacpaný tak, že člověk snadno získá pocit (a zřejmě oprávněný), že je to všechno jen taková hra pro pobavení tvůrců i diváků. Problém je, že mě tahle hra bavila jen někdy. Chlapík, který rád postává na vrcholcích stromů, sloupech nebo aspoň zídce...budiž. Přátelství Mai a Mikoto, které prochází žaludkem (žaludkem Mikoto samozřejmě)...proč ne. Co jsem ovšem přes srdce přenést nedokázal jsou různé promluvy přecpané patosem, v mých očích tomu vévodí rozhovor Akiry a Takumiho, při kterém na něm Akira sedí (doufám, že to, že jsem prozradil, že Akira sedí na Takumim není příliš velký spolier :) ). Deusexmachinovitý konec koncepčně skvěle zapadá do zbytku seriálu a přece mi radost nepřinesl. Autoři s divákem a klišé sehráli hru, která mě nepobavila. Mai-Hime je plná klišé možná i proto, že je plná i různých výpůjček či "krádeží" z anime i jiných zdrojů, např. mytologie severské, řecké, keltské, hinduistické... Připojím se i k Idahově výtce vůči výcpávkám, začátek je jich plný. Hudba Kajiury Yuki je tradičně fajn, ale nemohl jsem se ubránit pocitu, že do školních lavic se nehodí. Do scén, které se odehrávají jinde, zapadá skvěle. Mai-Hime je patetický mišmaš, který přes všechny výtky má v posledních dílech své kouzlo. Lepší ***. (27.12.2007)