Agent WC 40

Niektoré parodované scénky ma pobavili (James Bond, Sám doma,...), ale obyčajné vtipy, ktoré sa v priebehu filmu vyskytovali, boli skôr trápne než smiešne a ani Leslie by zo seba nemusel robiť stále len šaška. Bohužiaľ, časy Bláznivej strely boli už nenávratne preč a Leslie odvtedy v žiadnej dobrej komédii už nezakotvil. (30.03.2014)

Tak příběh celkem o ničem. Některý vtipy se sice povedly, ale moc jin nebylo a zbytek trapárna. Ale zas se tomu musí nechat, že to paroduje snad všechny slavnější filmy - od bondovek, přes Pulp Fiction až po Sám doma. A nevím, jestli Steelovo jméno nemělo být i parodií na Brosnanova Remingtona Steela... (29.06.2006)

"Příští stanice Sunset Boulevard !! Aspoň si to myslím.." ;) To bych musel bejt asi úplně stejně slepej jako řidič toho autobusu, co nápadně připomínal Raye Charlese, abych si nevšiml téhle veskrze výborné špiónské parodie vlastně filmově úplně neznámého Ricka Friedberga, byť tedy mezi nejlepší pasáže patří citace ze slavných bijáků z úplně jiných žánrových vod.. Škoda, že toho tenhle usměvavý chlapík nenatočil víc a zůstal věrný té svojí reklamě.. Naprosto souhlasím s Gilmourem.. Stýská se nám, Leslie !! (16.12.2015)

Leslie Nielsen byl svého času hvězdou filmových parodií a ve všech těchto snímcích hrál vlastně stále stejnou postavu stále stejným způsobem. Možná to vyznívá jako kritika, ale ve skutečnosti to vidím spíše jako klad. Mě vlastně všichni ti jeho agenti a detektivové hodně bavili a stále ještě baví, protože jim dokázal dát svůj svérázný výraz, kterým mi často evokoval animované postavičky z Looney Tunes. Ano, hlavně Wileho E. Coyotea. Spy Hard určitě nebyl kvalitní záležitostí, protože na mě vůbec nepůsobil jako film. Byla to spíše dlouhá série scének, jež parodovaly mnohé (a tím myslím opravdu mnohé) známé snímky. Kdyby tvůrci přišli s tím, že natočili jakési pásmo parodických skečů, byl bych při hodnocení asi štědřejší, oni ale trvali na filmu a v takovém případě musí dvě hvězdičky stačit. / Poučení: Bez rukou se dá sice žít, ale člověk se dostane do mnoha prekérních situací. (16.09.2022)

„Niekedy stretnete ženu a viete, že ju musíte mať.“ Čím viac divák vidí paródií, tým je viac schopný rozpoznať, čo je výborné (AUSTIN POWERS 2), čo slabšie (UTOPENEC NA ÚTEKU) a čo mimo (BLÁZNIVÝ PRÍBEH ROBINA HOODA). AGENT WC-40 sa zmieta medzi dvoma poslednými kategóriami. Škoda, že scenáristi nie sú príliš pôvodní (skvelé fóry typu "extrémne nervózny cestujúci v lietadle", "taxikár ktorého porekadlám nikto nerozumie" alebo "masové odpočúvanie"). Oveľa radšej siahajú po jednej nudnej paródii za druhou. Zrazu si uprostred toho otrasne nízkorozpočtového (trápne počítačové efekty - vyvalené oči, natiahnuté prsty) chaosu uvedomíte, že počítate, koľko paródií ste už odhalili (SPEED, SESTRA V AKCII, SÁM DOMA, BUTCH CASSIDY A SUNDANCE KID, bondovky...) namiesto toho, aby ste sa zabávali. A to je zle. Ďalším mínusom je trápny titulný zlosyn (Matlock!), nepochopiteľne nechutná rolička hrdinovho šéfa a ak si k tomu prirátame neoslnivú réžiu (Friedberg odvtedy ani dovtedy nič zaujímavé nenakrútil), o podpriemer máme postarané. Poznávacím znamením zlej paródie je dialógová variácia na stokrát počuté („Cestujete do Las Vegas.“ – „Ako to viete?“ – „Máte to napísané na letenke.“). A prítomnosť Hulka Hogana. (16.10.2005)