Prolomená stezka

Dlhý, pomaly plynúci a napriek tomu dobre pozerateľný film z prostredia Divokého Západu, nakrútený (údajne) podľa skutočnej udalosti z konca 19. storočia, ktorý nepatrí do televíznej tvorby a pravdepodobne by nemal byť zaradený ani medzi westerny. Chýba v ňom ideálny klaďas a výrazný happy end, je v ňom pomerne málo prestreliek a asi iba lotri sú správne lotrovskí. Je to také horse-movie, v ktorom je dosť času venovať sa nielen úvahám o živote a životným postojom, ale aj takým banalitám, ako je stravovanie a hygiena v tej dobe a počas takej dlhej cesty. Nádherná príroda a valiace sa stádo koní by si zaslúžili širokouhlý formát. Celkovo sa žiaden filmový zázrak nekonal, ale po skončení filmu vo mne ostal veľmi príjemný pocit. A to zasa nie je až tak málo. (19.04.2011)

Tak jsem se minimálně hodinu ujišťoval, že je to sice řemeselně kvalitní záležitost, že má to nejen nádhernou kameru, ale celkově dost podmanivou atmosféru, díky čemuž mě Prolomená stezka nenudila, že Thomas Haden Church hraje nesmírně charismaticky, že to putování se stádem koní a ochranou nad skupinou imigrantek má též cosi do sebe... ale že je to zároveň historické drama z (pro mě) hodně cizokrajního prostředí a byť ho sleduji se zájmem, že se mě jaksi ne(do)týká a tudíž mě v tom pomalém tempu nepohlcuje na 100%... až se to během druhé hodiny změnilo a začlo se ve mě probouzet stále větší souznění a během třetí nabídlo i opětovný silnější zásah. *** Od Waltera Hilla se mi líbila většina osmdesátkových filmů s osobitým stylem ve jménu hudby, akce či humoru, ale do jeho novodobé tvorby jsem nahlédl poprvé. Nečekal bych, že zrovna tento tvůrce přijde po letech s takhle „velkým“ tříhodinovým opusem, často jsem tu jeho rukopis ani příliš nepoznával, ale k mému překvapení si tu stopáž zdařile obhájil, dokázal rozehrát dostatečně epický příběh, protkat sáhodlouhé putování různorodými motivy i dojít s postavami až k jistým myšlenkám. Možná víc, než střety s ohrožením v přestřelkách či přepadení, se mi jako pozoruhodný jevil střet čistě filozofický nad postojemi hrdinů k životu a životnímu stylu, s otázkami svobody v protikladu k manželství. Dialogy mezi Ritterem a Kate zacházejí nad tradiční rámec žánru westernu až do psychologie a úvah nad konáním ústředních postav v daných situacích. A zajímavé je i vyústění celého rozsáhlého činu, který neodvratně došel ke dvěma protikladným vyvrcholením ze dvou odlišných stran. [75%] (04.03.2023)

Tohle je jako z dob Johna Waynea. Na jedné straně poctiví honáci, kteří sice působí nabručeně, ale srdce mají ze zlata a dámu v nesnázích nikdy nenechají na holičkách a na té druhé padouši až do morku kosti, kteří se přiživují na lidském neštěstí. Duvall tu pokračuje ve své roli z Krajiny střelců a v sedle mu to svědčí, stejně jako Churchovi role toho drsnějšího z obou kovbojů. Přestřelky mají celkem solidní úroveň, ačkoliv by jich mohlo být víc, exteriéry, jimiž se žene stádo koní, jsou nádherné a mile i úsměvně působí naprosto nevinná romantika. Takhle mě to baví. 80% (22.04.2018)

Je to asi trochu delší, než to mohlo být, ale já mám rád tento způsob vyprávění, pěkně se mi koukalo na stádo koní hnané nádhernou přírodou, vůbec mi nevadila absence nějaké větší akce. Robertu Duvalovi se zřejmě líbilo, jak se proháněl na koni s Costnerem v Krajině střelců a chtěl si to zopakovat. A já jsem tomu upřímně rád. Na takový film se vždycky rád podívám. Je moc dobře, že se tohle ještě pořád točí. (04.05.2007)

Tradiční grass movie western s ne zcela tradiční zápletkou. Stárnoucí kovboj v naprosto typickém podání R. Duvalla (ten chlap má všechny role stejné - lehký excentrik, co se věčně pochechtává, trousí moudra a přitom působí mírně roztržitě) se rozhodne lépe poznat synovce a tak spolu ženou přes USA stádo koní na prodej. Klasika. To by toho ovšem nesměl zasáhnout vůz naložený žlutým masem, vysloužilá ťápota + pár dalších souputníků. Hlavní hrdinové sice složili slib celibátu, jinak si však počínají velmi chlapsky: oponenty neváhají střílet, věšet, surově mlátit, odřezávat a odstřelovat jim různé tělesné součástky. Padouši to holt v žádném filmu nemají jednoduché. Nicméně v "Broken Trail" si tragické okamžiky prožije i kladná družina, byla jsem proto zvědavá, jaký bude bodycount v závěru. Hmm, trochu zklamání. Nespokojenost si dovoluji vyjádřit také s poněkud roztahaným tempem, tři hodiny jsou až moc, ALE (navzdory heroické snaze N@HA CYPNEMA udolat mě třemi sloními prdelemi upoutávek) NEUSNULA JSEM a to je rarita! Nadšená jsem byla z nádherných záběrů krajiny a celé té krásně nasnímané koňské romantiky. Pochválit musím český dabing. A teď odežeňte od monitorů nezletilce a prudérní důchodce, Phobia bude sprostě nadávat. Do hajzlu ucpaného, pochcaného, poblitého, posraného a nespláchnutého; může mi někdo vysvětlit, proč se dabují slovenské filmy a seriály, ovšem když vám ve filmu třetinu času kuňkají číňanky, titulků se nedočkáte?! Kdyby tam, kurrrrrrrrrrrrrrrva, zůstaly alespoň anglické, ale to ne! Budete koukat, třeba jak hlavní šikmoočka se slzami v očích vejrá na vycházející srpek měsíce, cosi přitom sveřepě ťingťoní a vy můžete hádat, jestli má měsíčky (nedostala měsíčky?), xmrti nenávidí Turky, znásilnili ji Měsíčňané nebo se jí hrubě nelíbí momentální tvar onoho satelitu Země. Občas se z gestikulace, mimiky a celkové situace dá vydedukovat, o čem si to žluté holky kvokají, někdy ani náhodou a to u jinak příjemného filmu vážně nasere a vřele za to nedík! 74% (29.07.2011)