Tváře žen

Dva volně se prolínající příběhy (z vesnice a z města) zaměřené především na ženy a jejich společenství - na (africkou) ženoskost. Muži se zde vesměs projevují jako buď neschopní nebo hloupí. Přitom jde o témata v podstatě banální (vdaná žena se miluje s manželovým bratrem / majitelka podniku na sušení a prodej ryb chce získat od banky úvěr na zřízení restaurace). Technicky jsou oba příběhy propojeny nekompromisní ruční kamerou a zarámovány právě probíhajícím festivalem. Pro stručnost bych chtěl vyzvednout jen dva aspekty: 1. Skupinová terapie ženské komunity smývající ze sebe svoje problémy a každodennost tancem, hudbou, verši, skandováním a oblečnením; 2. Nezvykle dlouhá "otevřená" erotická vodní scéna... Monsieur Ecaré natočil film, který se trochu vymyká evropsko-americkému vnímání kinematografie, nenajdete zde také řádný trik, efekt, podbízivost ani líbivost (kromě tváří žen), o je ale cenější a myšlenkově použitelnější. (01.09.2014)