Michael Clayton

WOW! Takýchto inteligentných, brilantne napísaných, precízne zrežírovaných (záverečná polhodina je taká napínavá, že z toho puká obrazovka televízora) a bravúrne zahraných (Tilda je proste skvelá!) právnických thrillerov nie je nikdy dosť. Aj sám Sidney by mohol byť hrdý, keby niečo takéto natočil. P. S.: Komu sa scéna s koňmi zdá ako deus ex machina, ten úplne nepochopil celú jednu rovinu rozprávania (so synovou fantasy hrou, knižkou, ilustráciami v nej, Arthurovou fascináciou príbehom... je v tom trochu mystiky, čo je v tomto inak dosť chladnom filme veľmi zaujímavý, hrejivý prvok). (05.09.2008)

Tenhle film trpí naprostou nesrozumitelností až do samého konce, kdy autoři v poslední minutě předvedou, jak jsou fikaní, že před divákem veškerou logiku příběhu dokázali tak dlouho utajit . Problém je dostat přes ty téměř dvě hodiny pobíhajících postav, kdy není šance dobrat se toho, proč pobíhají pravě tak, jak je autoři nutí. Silnější povahy, které dokážou od film odejít v polovině, se vysvětlujícího konce ani nemusejí dočkat. (10.04.2009)

Michael Clayton, nebo-li „nejsložitější“ film nominovaný za rok 2007 na Oscara, je tak trochu divný kus. Jako jeden z mála sonduje mezi právníky s vkusem a není načichlý melodramatickou ideologií zlehčování, ani neotravuje komplexem rozjuchaných advokátů (právníci v Claytonovi jsou melancholičtí a chudí...). Tony Gilroy shledal, že režiséři by mu jeho script akorát zprznili (není se čemu divit, v rukou populisty by se film značně zjednodušil), proto si svoji právničinu sestavil raději osobně. A dobře udělal. Tony nezapře povolání scénáristy a celé dvě hodiny straní statické dějovosti na úkor dynamické dějovosti. A dobře dělá. Těžko říct, jestli je Michael Clayton určen spíš k dekonstrukci, nebo k prožívání, ale v závěru zanechává v člověku ten známý - zato nevšední - vnitřní neklid, že měl do činění s čímsi... nevšedním. (09.02.2008)

Úvod, prodchnutý mrakodrapy, nocí a ambientní hudbou, mi svojí atmosférou trochu připomněl Collateral. Pak jedna napůl dechberoucí, napůl "cotojakomábýt" scéna a střih. Právnické drama, které nestojí na soudním líčení ani na šokujících odhaleních, ale na dialozích a postupném odkrývání informací, sem tam sofistikovaná snaha ono pátrání zarazit. Spolehlivý George Clooney na svém místě, výborně pošahaný Tom Wilkinson, Tilda Swinton na rozhraní skvělé excentričnosti a přehrávání. James Newton Howard složil po I am Legend další velmi dobrý a zajímavý soundtrack. Tony Gilroy jako režisér neškobrtl a natočil velmi solidní žánrovku, která potěší ale nepřekvapí. Až tou Oscarovou nominací. (Že by Akademici stále tolik slyšeli na ochranu životního prostředí?) (28.01.2008)

„Nie som kúzelník. Som upratovač.“ Tomuto filmu som sa roky vyhýbal a urobil som dobre. Iste, je to George Clooney a ZASA rozohráva jednu zo svojich veľkých filmových hier, ktorá z neho prestáva robiť obyčajného hollywoodskeho herca a robí mužnú, silnú, charizmatickú, šedivejúcu osobnosť. Na strane druhej, všetko to politikárčenie, zákulisné hry, zrady, prehry a ja neviem, čo všetko ešte, ma nudilo a dve hodiny som nechápal, čo sa rieši (pritom „podobné“ filmy, napr. ŽALOBA s Travoltom alebo ERIN BROCKOVICH s Juliou Roberts mali „zrozumiteľný“ scenár). Režisér Gilroy a producenti Steven Soderbergh, Anthony Minghella a Sydney Pollack (ktorý si vo filme aj zahral väčšiu rolu) dali dokopy zrelý, rozvážny pomalý skoro-triler o tom, že ak sa živíte svinstvom, STÁLE existuje šanca, ako sa pozrieť raz do zrkadla a nepovracať sa. Čo je pozícia, v ktorej je Clooney v podstate bezkonkurenčný a je to jeden z mála žijúcich hercov, ktorého filmovým postavám verím, že v určitej chvíli radšej umrú (alebo pôjdu do väzenia), než že by prekročili hranicu. Samotnému filmu som veľa neveril a dosť dlho som uvažoval nad hodnotením 40% (a Wilkinson s tými svojimi smiešne šialenými žvástami bol otravný). (27.05.2011)