Lantana

Detektiv Leon Zat (Anthony LaPaglia) má na starosti případ zmizelé psychiatričky, doktorky Valerie Sommersové (Barbara Hershey), která je shodou okolností také osobní psychiatrička jeho manželky Sonjy. Díky vyšetřování se Leon dostane k záznamům rozhovorů své ženy s Valerií, ze kterých usoudí, že jeho žena tuší o jeho nevěře s jednou z místních žen, Jane. A Jane se také stává jedním z hlavních svědků v pátrání po Valerii... Na první pohled může film působit docela zmateně, ale díky příjemně pomalému tempu se nestane, že by se člověk do příběhu nějak zamotal. Film by se dal možná srovnat s o hodně známější Magnolií, jenže ta na mne právě působila trochu chaoticky a nereálně. To Lantana je jinčí kafe - věřím, že takovýto spletenec lidských vztahů v kombinaci se smrtí jednoho z hrdinů by se kdykoliv/kdekoliv opravdu mohl odehrát. Dobrý pocit mám také z výborných hereckých výkonů všech zúčastněných, Anthony LaPagliou počínaje, a Geoffrey Rushem konče. I když většinou podobné nezávislé filmy dopadají všelijak, Lantana se hodně povedla... (30.05.2012)

Hurá!! V Austrálii umí také točit vynikajicí filmy. Je to čistých 90%, a přikláním se k 5*, abych hodnocení trochu pomohl. K filmu se už příliš vyjadřovat nebudu, vše již bylo napsáno jinými. Snad jen, že se mi moc líbily civilní herecké projevy. Zputnikovo "magnolioidní " přirovnání je přesné, sám jsem to chtěl napsat, vypadá to, že nekrade myšlenky jen Radyovi :) Prostě moc příjemné překvapení a sám se divím, že mě podobné téma dokázalo tolik oslovit v mém věku... (21.11.2005)

Typologicky by som Lantanu najradšej prirovnal a zaradil k ďalším podobným snímkom tohto razenia: Ľadová búrka, Už tu nežijeme a trebárs aj The Last kiss. Výborná tematika životnej filozofie a problémov spojených s normálnym prežívaním ľudského jedinca. Láska, nevera, rodina, starosti, strata dôvery atď. Na toto sa ja veľmi rád pozerám a dokážem sa aj dosť dobre s podobnými látkami stotožniť. V tomto prípade ma zaujal aj bočný krimi motív, ktorý nepopierateľne dopomohol k ešte silnejšiemu výslednému zážitku. Samotnú položku by som však najradšej venoval bravúrnemu výkonu Anthonyho LaPagliu, ktorý ma svojím hereckým výkonom nesmierne bavil. 90% a len tesne pod hranicou plného hodnotenia. (09.06.2008)

Uměním vybrat několik postav z nejrůznějších prostředí i společenských vrstev a pak jejich osudy zakomponovat do příběhu, kde se v nějakém okamžiku jejich životní linky protnou, mi Lantana velmi připomněla Crash. Nicméně zatímco Haggisův film mě jednou či dvěma scénami téměř emočně roztřískal, Lantanu jsem po celou dobu sledovala s jakousi flegmatickou odevzdaností. Těžko říct, kdo přesně je v tomto případě na vině. Herci a námět rozhodně ne; ti tento film naopak tahají do vod, kde si parta filmových nadšenců předává na tipy na výborné, přesto nepříliš známé filmy. Snad za to může scénář a jeho nulový smysl pro fakt, že příběh i postavy je potřeba neustále vyvíjet a hnát kamsi dopředu. Snad za to může režie, která při finálním pohledu do "13. komnaty" některých zúčastněných působí asi tak stejně odtažitě, jako kdyby jste sledovali reklamu na musli tyčinky. Snad ale za nepochopení kvalit tohoto filmu s obrovským potenciálem můžu nakonec já. (26.01.2011)

Psychologická dráma na princípe skladačky, ktorá ale išla tak na pol plynu. Zaujalo ma hlavne nastolenie konkrétnych vzťahových problémov, ich riešenie však bolo nevýrazné a také nijaké, len veľmi povrchné psychologické nazretie pod pokrievku. Logicky ma teda samotný záver mierne sklamal. Sem-tam sa tu vyskytla zaujímavá myšlienka, ale to je asi tak všetko. Chcelo to úplne iné štrukturovanie dejovej linky, lepšiu réžiu (hudba ale bola dobrá), aspoň jeden výraznejší dramatický nápad, viac sa pohrať s charaktermi postáv a v neposlednom rade aj osobitejších hercov. Vlastne okrem G. Rusha ma z nich nejak extra nezaujal nikto. Len priemer. 60/100 (18.12.2015)