Režie:
Evžen NěmecScénář:
Evžen NěmecKamera:
Adolf NavaraHudba:
Luboš SlukaHrají:
Josef Somr, Karolina Slunéčková, Hana Maciuchová, Jiří Holý, František Němec, Miloš Nedbal, Bedřich Prokoš, Viktor Očásek, Bohumila Dolejšová, Karel Vlček, Helena Šimková-Malehová (více)Obsahy(1)
Historická televizní hra byla napsána podle Vančurových Obrazů z dějin národa českého a odvíjí se na pozadí evropské situace počátku třináctého století. Přemysl Otakar I., otec Anežky Přemyslovny, usiloval o uznání českých zemí jako dědičného království. A jak to bylo s jeho láskou a vrtkavostí? Na to nám odpoví příběh, v němž se báseň a pravda rozcházejí jen v míře citových hnutí, v záchvěvech duší, jež vedou stejně tak k láskám jako k nenávsti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Je vidět, že starší historikové nemohli skousnout obojakou politickou hru Přemysla Otakara I., která zdánlivě zavání vychcaností, a která mu vynesla Zlatou bulu sicilskou, dědičný královský titul. Josef Somr zde svého Otakara hraje jako slizkého hada, s nímž nikdo neví na čem je. Tahle interpretace je už dnes překonaná, Přemysl byl zkušený a pragmatický státník, inscenace ho spíš zesměšňuje. Ale jak říkám, každý historický pohled obohatí, takže i tady jsem se díval rád. 60% ()
Pobavila mě inscenace, dost podařená a výborně zahraná. A neméně mě pobavily zdejší komentáře. Tak on ten Přemysl byl bezcharakterní cynik? Jémináku! To je hodnocení trouby, který nikdy nevedl žádný kolektiv. Vančura se pravděpodobně nemýlil, když si Přemysla představoval jako inteligentního a zodpovědného. Zdědil "statek" Čechy a staral se, aby prosperoval a předal jej dědicům v co nejlepším stavu. V tomto je soukromé vlastnictví nepřekonatelné a evropský feudalismus ohromně progresivní; kam se hrabe nějaká republika s volbami co čtyři roky! Zodpovědný státník si samozřejmě nemůže dovolit podléhat nějakým romantickým citům k té či oné ženě. Zapíchat si přece mohl s kým chtěl, ale královna musela být plodná a politicky výhodná. --- Přemysl v podání Vančury a znamenitého Josefa Somra není v žádném ohledu sprostý ani cynický. Nezpůsobuje víc bolesti, než mu povinnost velí. Ostatně ty jeho ženy rozhodně nebyly žádné husopasky a hrály tu hru taky, podle svých možností a platných pravidel. --- Kutná Hora a slabý císař byly předpoklady českého vzestupu. Přemysl to určitě nezvoral. ()
Král Přemysl jako samolibý, domýšlivý, sobecký zmetek, i když ne zcela bez soucitu a vděčnosti. Obávám se, že skutečnost se moc nelišila. Co naplat, i vůdci jsou jenom lidé. A když chtějí něco znamenat a zapsat se něčím důležitým do historie, musí se často takhle chovat. V dnešní době je to stejné. Úžasný Josef Somr, nepřekonatelná Karolína Slunéčková a překrásná Hana Maciuchová. Tehdy ještě bez afektu, který dnes tak ráda dává na odiv. ()
Byl jednou jeden král a ten dvě ženy miloval. Nevěděl kterou víc, každé zůstal dlužen polovic. Poněkud frejířský portrét jednoho z nejvýznamnějších českých panovníků je sice jen uměleckou reminiscencí, ale vpravdě rozkošnou a eroticky prchlivou, že nelze odolat. Vedle excelujícího Josefa Somra náleží veškerá pozornost také představitelkám obou královen, tedy Haně Maciuchové (Konstancie Uherská) a Karolině Slunéčkové (Adleta Míšeňská), které se svých rolí zhostily s ženským půvabem a grácií. ()
Když se řekne Přemysl Otakar I., většině se vybaví jen Zlatá bula sicilská a tím to hasne. O ostatních aspektech jeho panování se učebnice dějepisu příliš nezmiňují, o pokusu vykreslit Přemysla jako člověka ani nemluvě. A přitom se jedná o jednoho z nejvýznamějších panovníků našich dějin, který svým politikařením, neustálým měněním stran a manipulováním získal pro naše země dědičný královský titul. Že mu tyto činy v očích současníků příliš nepřidávají? Tak se ale chovali prakticky všichni králové, vévodové či hrabata včetně u nás tolik opěvovaného, ctnostného Karla IV.. Němcovo zpracování tak podává našeho krále takového, jakým mohl ve skutečnosti být a Josef Somr se své role zhostil bravurně. Televizní inscenace nejspíš jen pro fanoušky historie, ale tím já jsem. 80% ()
Reklama