Vrtkavý král

Historické lapsy nejsou zase tak podstatné, tahle hra stojí především na výkonech a charismatu ústředního tria, krále a dvou královen. Josef Somr je jako mazaný politik Přemysl správně cynický, pragmatický a přitom stále není pochyb, že právě on má sedět na přemyslovském stolci. Hana Maciuchová má jako Konstancie v sobě pravou uherskou divokost jako jezinka, člověk by jí věřil, že za jízdy na koni sestřelí šípem dravého ptáka :). A Karolina Slunéčková je pravou královnou, která sice již ztratila mládí, nikoli však důstojnost a půvab dámy. (10.12.2016)

Československý televizní historický film, tentokrát z období vlády Přemysla Otakara I. (1155-1230). Ocitáme se v roce 1198, kdy se českému knížeti a králi podařilo zajistit královský titul i pro své potomky. Vladař je zde vykreslen jako přemýšlivý a energický panovník, který neváhal využívat a měnit manželské svazky podle svých potřeb. Významného českého panovníka, kterémuse podařilo ukotvit a zvýšit význam českého království ve střední Evropě, ztvárnil J. Somr. Právě v té době se rozhodl opustit svou současnou manželku Adlétu Míšeňskou (K. Slunéčková) a oženit se s mladší Konstancií Uherskou, kterou představovala H. Maciuchová. V okamžiku, kdy se blížila válka s německým císařem, si však povolal Adlétu zpět, aby získal cenné spojenectví. Jeho milostné kolísání mezi svými ženami nevypadalo ze společenského a morálního pohledu dobře, avšak jeho vypočítavost přinesla později výhody pro české království v podobě spojenectví s německým císařem a papežem. Ve snímku E. Němce bylo též zmíněny zásnuby mezi dánským králem Valdemarem a Adlétinou dcerou Markétou (M. Dolanská – matka J. Dolanského), která později přijala jméno Dagmar Dánská. Ve vedlejších rolích se objevil královský komoří J. Holý, V. Krška coby králův kaplan či J. Drbohlav a Z. Martínek jakožto vyslanci dánského krále. Zajímavý snímek z cyklu historických filmů určených v roce 1974 k popularizaci české středověké historie končí narozením Přemyslova a Konstanciina syna, který vejde do dějin jako Václav I. (13.05.2022)

Pobavila mě inscenace, dost podařená a výborně zahraná. A neméně mě pobavily zdejší komentáře. Tak on ten Přemysl byl bezcharakterní cynik? Jémináku! To je hodnocení trouby, který nikdy nevedl žádný kolektiv. Vančura se pravděpodobně nemýlil, když si Přemysla představoval jako inteligentního a zodpovědného. Zdědil "statek" Čechy a staral se, aby prosperoval a předal jej dědicům v co nejlepším stavu. V tomto je soukromé vlastnictví nepřekonatelné a evropský feudalismus ohromně progresivní; kam se hrabe nějaká republika s volbami co čtyři roky! Zodpovědný státník si samozřejmě nemůže dovolit podléhat nějakým romantickým citům k té či oné ženě. Zapíchat si přece mohl s kým chtěl, ale královna musela být plodná a politicky výhodná. --- Přemysl v podání Vančury a znamenitého Josefa Somra není v žádném ohledu sprostý ani cynický. Nezpůsobuje víc bolesti, než mu povinnost velí. Ostatně ty jeho ženy rozhodně nebyly žádné husopasky a hrály tu hru taky, podle svých možností a platných pravidel. --- Kutná Hora a slabý císař byly předpoklady českého vzestupu. Přemysl to určitě nezvoral. (06.09.2018)

Skvělý Somr jako politicky velmi inteligentní král a k tomu Hana Maciuchová jako velmi pohledná uherská princezna. A pak taky nějaká starší pani jako Adleta. Somr nedostal moc hlavních rolí a tady se znova ukazuje, že to byla škoda. Co se týče politických reálií doby, nedokážu moc posoudit, nakolik věrně se autoři drželi historie. Ale jako TV innscenace je to povedené. (28.11.2019)

Při pomyšlení na to, že by takový skutečně Přemysl Otakar I. byl, nejsem vůbec nadšen. Velkého - anebo alespoň historicky významného - Přemyslovce jsem si představoval všelijak, ale rozhodně ne jako Josefa Somra (nic proti němu, chraň bůh, jen mi prostě nepasuje do téhle role)... Ale což. Jaký vlastně Přemysl byl, to stejně dnes pořádně nikdo neví a už se asi ani nikdy nedozví. (21.04.2014)