Hellsing

Jedno z mých prvních anime se vrací opět na začátek v novém kabátě a srovnání se starší verzí se nelze vyhnout. Zatímco tehdy se tvůrci hned na startu odklonili od mangy a vydali se cestou tajemna a náznaků, Ultimate slibuje mnohem víc krve, akce a vzhledem k extatickým hodnocením jednotlivých dílů i kvality. V prvních dvou bodech se mu to daří, v tom posledním ale ne. Paradoxně právě ztráta mysteriózního hávu a postupné odhalení těch, kteří na všech stranách stojí na nejvyšších místech, přináší i mírné rozčarování. To největší plyne z identity a jednání ústředního zlosyna. Velkolepě kázající major totiž pronáší sáhodlouhé proslovy, plánuje a vyžívá se ve válečných hrách tak dlouho a tak moc, že je téměř nesnesitelný. Zatímco Zorin nebo Kapitán fungují jako epizodičtí antagonisté perfektně, Majorova motivace mi byla dočista ukradená, což je vzhledem k tomu, kolik prostoru dostal, těžké zklamání. Naštěstí stojí na straně titulní organizace dokonalá čtveřice ve složení Alucard, Victoria, Walter a (zejména) Integra Fairbrook Wingates Hellsing. Scénáře mohou dědičce slavného rodu ubírat prostor a přesto si bude každý rozkaz či dialog krást pro sebe s elegancí sobě vlastní. Jak už je patrné z výsledného hodnocení, nakonec převládá spokojenost. I přes komplikované nebo dokonce nesrozumitelné motivace některých postav, i přes zbytečné natahování zdánlivě pomíjivých zápletek a trestuhodné zkracování atraktivního mytologického podloží. Přes veškeré námitky se celá série může chlubit atmosférou, kde každý výstřel, seknutí či kousnutí zamrazí, nadchne nebo vyděsí. Aby si jednotlivé kratší filmy v mých očích zasloužily onu záplavu absolutních hodnocení, musel by dostat víc prostoru Alucard a jeho minulost, Victoriina druhá stránka i vojenský sympaťák Pip. Dojmy zůstávají pozitivní, ale potenciálu byla ještě spousta. (22.04.2015)

Nový kabátek tomu sice nikterak neubral na kráse, ale já dávám raději přednost původnímu seriálu. Jsem rád, že můžu porovnat, když jsem obě „verze“ viděl téměř hned po sobě. Je pravda, že tady mi to přišlo o něco krvavější a propracovanější i co se samotného příběhu týče, ale tak trochu to ztratilo ono kouzlo. Ale možná to bylo i tím, že jsem to viděl během opravdu krátké doby po původní (OVA). Jsem ale rád, že to nebylo jen takříkajíc „přes kopírák“, ale objevily se tu nové věci, odlišnosti a místy to i dost obohatilo zápletku a jednotlivé postavy. Ovšem ten odklon od čtvrtého dílu byl dost „brutální“ a pošahaný, než si na to člověk zvykl… (11.01.2019)

Čtyři hvězdičky, animace ujde a je to více krvavější než oreginál, ale něco mi tam chybí....v OVA je dokonale všechno vysvětlené do posledního puntíku, to je také plus. Na druhou stranu mi tam chybí oblíbená scéna kdy Alucard ustřelí Alexanderovi obě ruce a on pak po něm vylítne s čepelí v zubech. OVA se totiž drží děje původního komixu a tak se ve třetí části začne ubírat úplně jiným směrem než původní seriál. Tam se totiž ve finále Alucard konečně utkal se sobě rovným nesmrtelným upírem Inkognitem. Nejhorší mínus pro mě byli, úchylné "vtipné" scény kdy se kresba změnila na jednoduchou a jaksi měla být komická. Na japonce to možná zabírá, ale mě to přišlo příšerně trapné a do filmu (seriálu) se to absolutně nehodilo. Zvláště do takového krváku. Co se týče hudby, je o dost slabší než v původním seriálu a nemá takový šmrnc. (03.07.2007)

Můj první rozsáhlejší anime seriál (samozřejmě když nepočítám Pokémony). Netvrdím, že se ze mně stává otaku, nicméně anime kultura mi je čím dál sympatičtější. Kresba je velmi zjednodušená a zkratkovitá, ale má svůj specifický výtvarný kód, díky kterému umí vtěsnat do jednoduché kresbičky maximum významu a může tak bez problému v animovaném seriálu vyjádřit věci, jaké by v americkém (i evropském, protože ten evropský je naneštěstí mírně adaptovaný americký) kresleném filmu vypadaly směšně nebo groteskně - ono je to i proto, že v euroamerickém kresleném filmu je v 99% případů cílem prosté primitivní pobavení diváka a ne vyjádření složitého příběhu nebo předvedení vynikající grafiky jako v anime. Anime je sice kreslené, ale člověk by se na něj měl dívat jako na hraný film, protože to, co průměrný Euroameričan očekává od kresleného filmu, od anime prostě nedostane. To jsem se zase zakecal, zpátky k Hellsingovi. Nádherná grafická stránka, temný příběh, vlastně rodinná sága instituce jménem Hellsing, rodiny a protinemrtvé tajné společnosti zároveň, a o jejím boji proti upírům, ghúlům a všemu možnému. Jeden z nejlepších filmů o upírech, co jsem kdy viděl. Temná, depresivní atosféra, potoky krve, celkově brutální příběh, zvláštní úhly záběru a kvalitní animace v anime stylu. Postavy jsou buď psychopati nebo nemrtví nebo nemrtví psychopati nebo budoucí nemrtví nebo budoucí mrtví, což mi také velmi vyhovovalo. Snad jen hudba se mi moc zvlášť nelíbila. Japonština zní úžasně a dabéři originálního znění také předvádějí dobrý výkon (s tak stoickým klidem by větu "Napřed tě znásilním a pak tě zabiju a vysaju ti krev" nepřednesl snad ani Bela Lugosi). Budu se muset na anime dívat častěji. (21.06.2009)

Tak si to shrňme, i když už jsem hodnotil / komentoval jednotlivé epizody. PLUSY: Vizuální styl, hudba, animace; chvílemi dechberoucí krvavý nářez; zajímavé, originální postavy. MÍNUSY: Pseudohumorné, infantilní karikaturní vložky, statičnost; monotónní Alucardův bojový styl (nechat se rozstřílet, pak se za ďábelského smíchu složit v beztvaré monstrum, které smete kohokoliv) s nejasnými schopnostmi a limity; totální šílenost a pozérství všech, podtržené jejich předlouhými, rádoby hlubokomyslnými monology. +/- průměr s výkyvy na obě strany. (09.07.2014)