Šťastný smolař

TV/// Obsazení 9/10 Děj 8/10 Hudba 5/10 Výprava 8/10/// PLUS: Somr, Cíl, Dvořák, Vetchý a Trojan, tři generace herců pěkně pohromadě, radost pohledět, užil jsem si je, stejně tak pěkné a celkem zajímavě zkombinované výpravy a atraktivního pozadí, milá jako víla byla Dáša a taky jí to slušelo, a celkově to bylo zručně natočeno MÍNUS: kupodivu Martina Zábranská na hlavní ženskou postavu měla málo prostoru, vlastně jako by tu ani nebyla a tak si chlapy herečtí musí vystačit navzájem, ta smůla smolařova je občas až do oka bijící a tak to nepůsobí vždy přirozeně, paradoxně nesmrtelná Bohdalka hraje však vy víte koho, náročná role pro ni./// Shrnutí: Líbilo se mi to. Konečně příjemná, pěkná a zábavná pohádka, která si na nic nehraje, není trapná, herci nepřehrávají a celé to dává smysl. No jo, teď koukám kdo to točil, prostě Jiří Strach je jestli ne talent, tak určitě jeden z nejlepší českých režisérů a televizní pohádky jsou jeho obor./// Celkem 77%/// (13.01.2014)

Frk s Bohdalkou v penálu mě dostal, podobná morbidita tu citelně chybí. Strach střídá televizní rutinu se záběry, které sympaticky škemrají o velké plátno. Místy je to příjemná podívaná s poetikou. Míšenec Strýce Pepina a Jacka Sparrowa se Trojanovi zdařil, éterická milenecká dvojice tradiční vrtěč hlavy. Ach ty české Haničky. Role Štěstěny monotónně mimo dobro a zlo (a celý film). Jinak ale zase po čase bezbolestný televizák, kde je všeho tak akorát a dá se to absolvovat bez asistence psychiatra a patologa. (25.12.2012)

Vtipná, nápaditá a svieža rozprávka (?), ktorá je nesentimentálna a v ktorej si každý nájde niečo zaujímavé. Decká tie rozprávkové propriety, ja som sa na to pozeral ako na klasický film, kde všeto funguje ako má. Ivan Trojan potvrdzuje, že je extrémne talentovaný herec, ale všetkci ostatní mu skvele sekundujú. Milý a pohodový film pre všetkých, bez toho aby sa "tým všetkým" snažil vtierať... (02.04.2013)

Je mi líto, ale málem jsem to ani nedokoukal. Tak nesympatickej děj a obsazení nezachrání ani technická zručnost. Nějaké dobro a zlo, morální ponaučení nebo alespoň zajímavý příběh, nic takového. Příšerně napsané postavy a výprava míchá několik různých období, což nesnáším i v pohádce (motorka versus kostýmy tak někdy z počátku 19. století). Krom toho prvky jako zbavení dcery cti, kasino Monte Carlos a podobně? V pohádce, ve které přitom chybí v podstatě cokoli co by se dalo aspoň trochu nazývat romantikou a kde se "hrdinova" milá objeví sotva na nějakých 10 minut? Bez atmosféry, naprosto nepohádkové a velmi zdlouhavé. Včerejší měsíčci tedy nebyli veledílo, ale proti tomuhle byli ještě zlatí (přesněji méně špatní). (25.12.2012)

Láska je štěstí. A Jiří Strach to ví... Konečně po čase zase silná televizní autorská pohádka vymezující se (ale v něčem i rozvíjející) proti klasické české pohádce. Podle námětu (pohádkové knížky) slovenského režiséra Mateje Mináče napsal Marek Epstein povedený scénář, který po hodně dlouhém čase připomněl originalitu pohádkových scénářů Zdeňka Svěráka, tolik scenáristických fórků by divák jinde pohledal. Tři veteráni to sice nejsou, ale alespoň je vzdáleně připomínají, což u ostatních novodobých českých pohádek nehrozí ani náznakem. Pohádka coby projev ryzí modernosti (respektive postmodernosti) jde někdy na hranu toho, co ještě v pohádce snesu (pokus o sebevraždu), každopádně většinou se drží v mantinelech očekávaného. A Jiří Strach se zase drží svých osvědčených hereckých koní (Ivan Trojan, Jiří Dvořák, vlastně už i Jiřina Bohdalová...) a ti jsou největším tahounem diváckého prožitku, bez Trojana by byl celý snímek poloviční. Jeho postava pohádkového ,,barona Prášila" s pábitelským přesahem je opravdu dobře napsaná i zahraná, a hlavně nosná. Nejsilnější momenty pak přicházejí v místech, kdy se Jiří Strach snaží svou televizní pohádku nějak ozvláštnit, punc modernity ji pak paradoxně dává především retro animovanými pasážemi, které jakoby odkazovaly k zemanovskému pojetí dětského filmu, animovaná zkratka cesty motocyklem po Evropě je tím nejlepším a nejvtipnějším, co bylo v této pohádce k vidění. Škoda toho, že většina věcí není dotažených k úplné dokonalosti, nechybělo mnoho a Šťastný smolař se mohl stát kultem, stejně jako jsou kultem počiny výše zmíněného Zdeňka Svěráka. Takhle je Šťastný smolař velmi povedenou televizní pohádkou, v níž se mísí a realizuje mnohé, vtipně se tu třeba potkává veřejně proklamovaná víra pana režiséra s humorně pohádkovými motivy (Nejvyšší knihovník), každopádně je vidět, že Jiří Strach má cit pro ty správné náměty... (24.05.2013)