Šťastný smolař

Pobavil jsem se, a to hned několikrát. Poprvé, když na obrazovce naskočilo jméno mého oblíbence Marka Epsteina. Víte, pokud si dneska zapnete utkání s Messim, máte jistotu, že dá v průměru tak dva góly. No a když se rozhodnete podívat na cokoli, k čemu psal scénář Epstein, můžete si být jisti tím, že hvězdičkám je lepší dát volno a poslat je třeba ven stavět sněhuláka. Právě díky němu jsem se pak několikrát pobavil při samotném sledování, ovšem to pravé finále přišlo, až když jsem se od gauče přežrán cukrovím dobelhal sem. No vy mně teda dáváte, vážení... Jeden si sem během filmu píše poznámky, jak kdyby se z toho měla psát zítra písemka, druhý si zas hraje na Spáčilovou, i když film podle jeho vlastních slov ještě neskončil a třetí božan pro změnu během projekce všechny okřikuje, co si to dovolujou, když pohádka pořád běží... Vám všem měl Ježíšek čmajznout přípojku k internetu, aby byla čistá aspoň tahle databáze, když už české pohádky stojí za starou bačkoru. P.S: Děkuju golfistovi za přání hezkých Vánoc a doufám, že se mu v redakci České televize bude líbit. (25.12.2012)

Strach se vykašlal na roztomilé čerty, pěkné princezny či roztržité krále a vystačil si pouze s kouzelnou Štěstěnou, pohádkovou poetikou, humorem a kupou nadhledu. Urodila se prostě výborná vánoční pohádka, na které je hezky vidět radost, se kterou byla celým štábem natočena. Víc takových pohádek a s podobným vizuálem klidně i na velkém plátně. Trojan jako vždy vynikající a zbytek obsazení také hodně fajn. 70% (25.12.2012)

Pohádka, která si vystačí bez princezen a čarodějnic? Už to je v naší televizi svátek. Tahle má navíc spoustu humoru zaměřeného primárně na dospělé diváky, tedy se od běžné konfekce odlišuje ještě ostřeji. Jiří Strach jako obvykle obsadil Ivana Trojana a Jiřího Dvořáka, kteří už se dají považovat za jeho kmenové herce, ale stejně šťastnou ruku měl i v případě Filipa Cíle a Martiny Zábranské. Celkově rozhodně jedna z lepších nových pohádek (70%). (28.12.2013)

Kde se stala chyba?Jednoznačně ve scénáři! A další ránu do vazu dala tomuto dílku výprava - Bohdalová v šedokudrnaté paruce, ve které vypadá jako Ovčí babička a Dvořák s černým knírem, za který by se nemusel stydět leda tak prvorepublikový sňatkový podvodník okresního formátu.____ Což by se snad dalo odpustit, ale slátanina vydávaná zde za scénář se odpustit nedá. Už v Andělu Páně byl milostný motiv nedostatečně rozvinutý, tady se ale vůbec nekonal. Hlavní dvojice se viděla jednu minutu a pak se sešla až v závěru filmu - přičemž má divák věřit, že se mezi nima rozvinula osudová láska. ___ Charaktery jsou nezvládnuté - nezkušený kominíček a protřelý šejdíř si zcela nesmyslně vymění role ve svém vztahu, kdy náhle naivní mládenec z venkova se stává vůdčí silou dvojice. Nevysvětlený je únos hlavní hrdinky, vztah její matky Štěstí (která v podání Veškrnové vyznívá blahosklonně téměř jako nějaká světice) ke Karlosovi. ____ V pohádce naprosto nepřípustné jsou: vesnická svatba konaná na zahradě, podvodníkem svedená selská dcerka, oidipovsky přehnaný cit Karlose k jeho matce ___ Nevěrohodné jsou pohnutky mnohých postav - převozník zásadně odmítá převézt pocestné na druhou stranu řeky a vzápětí je tam převáží, Karlos je na Haničku hrubý a chce ji popravit a už za vteřinu si ji chce vzít, rakvář si bere za učedníky chlapíky, které poznal před minutou, Kdokoliv přizve kominíka na cesty bez zjevného důvodu ... atd. ____ Zkrátka: nejenom, že jsem se nudila, ale ještě mne naštvalo podcenění přípravy filmu a zbytečně promrhané peníze, práce herců a snad i talent režiséra, který - doufám - jen tentokrát šlápl vedle. A ani nechci psát do čeho... /26. 12. 12./____ S větším odstupem ještě dodávám: nevadila mi motorka (ostatně v českých tv pohádkách například princezna jezdí v ladovském automobilu, jiná si bere prince inženýra Horáčka a v pekle se čertice dívají na čertovizi). Ale motiv motorky byl naprosto nevyužitý - nikomu na ní neujeli, nikoho nepřekvapila, nikoho nevyděsila. Byla zbytečná, klidně mohli jezdit na koni, nebo chodit pěšky.____ Nevyužitým motivem byla i podmínka Štěstěny, aby se kominíček zbavil smůly tím, že udělá někoho 3x šťastným. Kominík o to vůbec neusiloval. Nakonec sice úkol splnil, ale tak nějak mimochodem a neúmyslně. Podle pohádkové logiky se přitom měl o zvládnutí úkolu pokoušet minimálně u 3 různých lidí, ať už úspěšně nebo neúspěšně - pak by teprve bylo splnění podmínky tím, že se o něčí štěstí přičinil neplánovaně, přijatelné. (26.12.2012)

7/10. Jak to na první pohled celé vypadalo poněkud bizarně a nebudilo ve mně valnou důvěru, tak se z toho nakonec vyklubala po čertech příjemná zábava. „Šťastný smolař“ je vším, jen ne typickou českou pohádkou. Spíše humorně-dobrodružným příběhem s pohádkovými prvky a kejklířskou poetikou. Pohádková road movie je možná přesnější označení. Vtipné, nápadité, neotřelé, originální. Že by náznak, jakou cestou by se mohla ubírat současná pohádková tvorba? (25.12.2012)