Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dvanáct lidí se nechalo dobrovolně zavřít na statku na Šumavě. Dobrovolně se zřekli svobody. Manuálně pracují, živí sami sebe a navzájem si pomáhají překročit svou minulost. Na jeden rok. Vztahy jsou rovnoprávné; nikdo nemůže mít hlavní slovo. Zakázány jsou sexuální vztahy. Ale vydržte to, když muži a ženy jsou pohromadě a témat k hovoru je tak málo! Za porušení pravidel komunity ale hrozí vyloučení. Pracují nervy a pudy. Jolana (Petra Jungmanová) je slabá holka a Milan (Jiří Langmajer) zase silný chlap... Porušovat pravidla tam, kde se tolik hraje na pravdu, znamená rozvrátit všechno a ohrozit všechny. Brzy mezi ně přijde někdo nový (David Švehlík). A někdo další (Igor Chmela) si pak vzpomene, že jedna smrt tam venku byla vražda. Náhody nejsou. Zabil někdo z nich. Co mělo být dávno mrtvé, se vrátilo. Nálož pod barákem začala odpočítávat. Jde o to, jak rychle se ze zmatku vynoří konkrétní jméno... a jestli to jméno je opravdu jméno vraha. (Bontonfilm)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (415)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Naprosto vynikající herectví všech zúčastněných, precizní režie a dokonale sedící hudební doprovod. To jsou atributy, držící mé hodnocení v jinak dost podivně se vyvíjejícímu krimi příběhu, i když žánr krimi zde jaksi není zastoupen. Snímek proto naráží na onen prvotní odhalující efekt. Hlavní postava ustupuje do pozadí, aby se v závěru rychle vrátila do úvodního rozjetého děje. Postavu tedy nelze nazvat hlavní. Stávají se jí všichni abstinující, tázající, a hlavně všechno detailně řešící ztracenci, nalézající nový směr za pomoci nekompromisní upřímnosti a střízlivosti. Ovšem, pravdu lze jen tušit a proto i za těmito zdmi bez zdánlivé falše jí nikdo nedrží pevně v rukou. Detailnější pohled na osudy ostatních by jistě neškodil a přiznám se, že k celkové dokonalosti mi chybělo jen rozdělení filmu do několika epizod s vybranými feťáky. Takto je celý děj natahován, aby se na závěr rychle zcvrkl a na další výborně rozjeté osudy, v některých případech dokonce mnohem zajímavější než vražedný spor dvou koksařů milionářů, už zbyly jen krátké dovětky. Nicméně prvotní efekt společně se zmíněnými plusy zabral a film mne skutečně nadchl. ()

Šakal 

všechny recenze uživatele

Tak tomu říkám režijní debut jako řemen! Robert Sedláček si pro svoji prvotinu vybral psychologické drama doplněné o krimi zápletku z prostředí terapeutické komunity, kde se jedenáct lidí pokouší odpoutat od své minulosti a " očistit se od drog " . Už pouze za výběr tématu zaslouží režisér mé uznání a já mu děkuji, že konečně někdo rozvířil stojaté hladiny českého filmu něčím takovýmto. Tento snímek není o krimi zápletce, je to především o dialozích hlavních hrdinů, které jsou parádně napsané a ještě lépe zahrané! Režisér se nebál šáhnout í po méně známých filmových tvářích ( spíše divadelních ) a oni mu jeho důvěru několikanásobně oplatili ! Parádní herecké výkony všech zůčastněných počínaje J. Langmajerem, Jaromírem Dulavou, Igorem Chmelou, Petrou Jungmanovou, ale nejvíce mě potěšil Jan Budař. Výborný scénář, skvělá ruční kamera. Tento film má hodně silných momentů, ale já zmíním pouze dva ( pro mě nejsilnější ). Je to hned na začátku snímku ( scéna se ještě vrátí během filmu ) : zavřete teď všichni oči a představte si okamžik ve svém životě, který byste už nikdy nechtěli zažít! ty voe, nezdá se ti, že už tak jsme dost v hajzlu ( ty flashbacky jsou parádní ) a druhým silným momentem byl ( pro mě ) propouštěcí rituál. Zapaluji ti tři svíčky......abstinence, pokora, láska....... Tento snímek není bezchybný a má pár nedostatků, ale je to jeden z nejlepších polistopadových filmů! Už za tu odvahu něco takového natočit dávám silné 4* ! ()

Reklama

Spooner 

všechny recenze uživatele

Tak tohle mě velmi příjemně překvapilo. S českým filmem to jde od desíti pěti (když nepočítám Svěráky), ale tohle bylo docela dobré osvěžení. Dobrý scénář, dobrá režie a pro film nezvyklé prostředí. Komunita drogově závislých, kde má každý své tajemství a pár z nich spojuje jedna vražda, je pro psychologický thriller perfektně vystavená. A tady to překvapivě dobře funguje.Herecké obsazení je navíc velice dobré, nikdo nehraje špatně a Langmajer kraluje (po sračkoidní Ordinaci měl sakra co napravovat). Škoda trochu promarněného konce, který jsem čekal lepší. Ale i tak jsem velice spokojen ()

EdaS 

všechny recenze uživatele

Sympatický počin. Velmi dobře vylíčená atmosféra terapeutické komunity, nadprůměrné herecké výkony a napětí při slovních přestřelkách. Co se určitě nepovedlo je zasazení do detektivního rámce, kterému chybí přesvědčivost. Navíc souboj Langmajer - Švehlík vyznívá do ztracena, když scénáristův zájem o Švehlíkovu postavu krátce po příchodu do komunity dost upadá. Nevyrovnané je představování jednotlivých členů komunity a vylíčení jejich příběhů. Škoda je taky značně televizního vzhledu filmu (ty flashbacky!). I tak jde ale jednoznačně o český nadprůměr. Těším se na další Sedláčkův snímek. *** 1/2 ()

Payushka 

všechny recenze uživatele

Clovek by skoro rek, jak je neuveritelny, ze Cesi umi natocit i hodne dobry thriller. Jakozto konzumni divacka jsem maximalne spokojena (Langmajer je porad sexy, zaroven David Svehlik, at je to kdokoliv, ma krasny ocka), jako clovek dychtici po kvalite, ktera nelame rekordy v kinech, jsem trosku priospala, zato spokojena s jednotlivymi charakteristikami postav. At si rika, kdo chce, co chce, psychologie tu byla a herci ji zvladli na jednicku. Kdyz pak na konci pred titulkama ukazovali fotky postav s jejich "budoucnosti", presne jsem kyvala hlavou, ze jsem to tak nejak i cekala. Akorat si rikam, za co dostal Budar tech sedm let - ze by osahaval tu malou roztomilou blondynku? Vypadal na to :)) ()

Galerie (32)

Zajímavosti (11)

  • Jíří Langmajer (Milan) v čase premiéry popisoval, jak se k roli dostal: "Hodinu a půl přeD začátkem představení ve Viole (...), ve kterém hraju Jeana Cocteaua a Mirek Moravec Jeana Maraise, tedy před představením plným poezie, lásky, porozumění a francouzských šansonů, si přede mě v poněkud podroušeném stavu sednul Robert Sedláček. Já jsem si do té doby myslel, že jsem velkej magor, ale když jsem viděl jeho oči, bylo mi jasný, že na něj nemám. Začal mi vyprávět o svým životě a filmu, který chce točit, a taky o tom, že když to nebudu dělat já, tak ho točit nebude, což mi připadalo vtipný, protože já nejsem Ivan Trojan, který se doma rozhoduje nad čtyřma scénářema. Způsob, jakým na mě nastoupil, mě naprosto uchvátil: 1) zaujalo mě, o čem to je, 2) nejsem v pozici, abych si nějak zvlášť mohl vybírat, když se mnou chce někdo točit film, 3) peníze z toho stejně žádné nebudou, 4) bude se to točit v létě, tak si prostě na čtrnáct dnů odskočím do Strakonic. Netušil jsem ovšem, že mě Robert ostříhá dohola a že kvůli retrospekivě, ktrá ve filmu trvá asi dvacet vteřin, mně ty pracně dorostlé vlasy nechá obarvit na absolutně světlou, ze které vznikl tenhle melír, který nosím už rok a kterého se nemůžu zbavit." (NIRO)
  • Film na plzeňském festivalu českých filmů Finále získal roku 2007 ocenění za mimořádný filmový počin, Cenu asociace českých filmových klubů a také Cenu diváků. (Tom_Lachtan)
  • Jiří Langmajer (Milan) komentoval svou účast na setkání lidí, jimž při boji s drogovou závislostí pomáhá organizace Sananim: "Nevím, jestli je to dobře, ale na jeden den jsem se stal jedním z nich, ostatně tak to Aleš, šéf komunity, chtěl. Zkušenosti s alkoholem mám, nějakou drogu jsem taky zkusil, tak to nebyl problém. Natolik jsem se vcítil do toho, kde jsem, že jsem začal komunikovat úplně přirozeně. Takhle jsem dělal léta všechny rozhovory, řekl jsem na sebe všechno, ale pak si přečetl dost velký sračky, takže teď už si dávám pozor, ale tam nebyl důvod nebejt otevřenej. Když jsem se chtěl dozvědět něco od nich, musel jsem jim nejdřív dát všanc sám sebe. Navíc jsem měl to 'štěstí', že zrovna ten den zdrhla jedna holka. Našli ji zfetovanou za sračky a všichni z toho byli maximálně rozklepaný. Já jsem psychicky velmi labilní člověk, takže jsem tam mohl nechat oči i uši. Natolik jsem se do toho vžil, že by mi vůbec nevadilo, kdybych tam zůstal mnohem dýl. Úplně jsem zapomněl, že jsem Jirka Langmajer, že mám dole auto a že můžu kdykoliv odjet." (NIRO)

Související novinky

Všechny cesty vedou do Varů

Všechny cesty vedou do Varů

29.04.2007

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary svůj 42. ročník odstartuje již 29. června a tedy by bylo na místě trochu poodhalit program nejprestižnější české filmové události. Předběžná filmová nabídka… (více)

Reklama

Reklama