Režie:
Todd RobinsonScénář:
Todd RobinsonKamera:
Byron WernerHudba:
Philip KleinHrají:
Sebastian Stan, Christopher Plummer, William Hurt, Ed Harris, Samuel L. Jackson, Dale Dye, Peter Fonda, LisaGay Hamilton, Jeremy Irvine, Diane Ladd (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Skutečný příběh zdravotníka amerického letectva U.S. Air Force, Williama H. Pitsenbargera, jehož statečnost zachránila ve Vietnamu desítky životů. V roce 1966 se poblíž Saigonu odehrála jedna z nejkrvavějších bitev vietnamské války. Během záchranné mise 11. dubna se jednadvacetiletý medik přezdívaný Pits rozhodl dobrovolně opustit relativní bezpečí záchranného vrtulníku, aby pomohl vojákům na zemi. S neobyčejnou odvahou a odhodláním osobně zachránil a dopravil do bezpečí více než 60 mužů 1. pěší divize americké armády. Poté, co mu bylo nařízeno využít místo v posledním vrtulníku, odmítl a zůstal se zbytkem armády uprostřed těžké palby. O 32 let později dostane ambiciózní byrokrat z Pentagonu Scott Huffman na starost dokončení posudku, který má rozhodnout, zda údajné hrdinské činy vojáka Pitsenbargera zaslouží nejvyšší ocenění za statečnost – Medaili cti. Huffman sbírá svědectví armádních veteránů, kteří byli přímými účastníky bitvy. Během jeho vyšetřování vyplouvají na povrch závažné utajované skutečnosti, jejichž zveřejnění může Scotta stát víc než jen kariéru… (Bioscop)
(více)Videa (1)
Recenze (107)
Mladý právník dostane za úkol kontaktovat veterány z vietnamské války, kteří byli svědky hrdinství jednoho amerického zdravotníka. Ten měl být vyznamenán nejvyšším vojenským vyznamenáním za statečnost, ale z nějakých důvodů se tak nestalo. Právník zjišťuje, co vyznamenání zabránilo a stopy vedou až mezi vysoce postavené senátory, kteří ve vietnameské válce veleli. Film je docela dobrý, válečné scény uvěřitelné. Jen toho typického amerického patosu bylo na konec zase moc. ()
„Patton řekl, že by se kvůli ní vzdal velení, Eisenhower zase Bílého domu. Proč si myslíte, že by tohle čtyřhvězdičkový generál a prezident řekli?” Nejprve mu byl nějaký požadavek na udělení Medaile cti pro zdravotníka William H. Pitsenbargera v oněch místech, poté se o tohle nejvyšší vojenské vyznamenání rval jako tygr. I za přispění manželky, která ho nikdy neviděla před ničím couvnout („Strach je dobrá věc. Strach je instinktem pro přežití.”). Jenže právě podobných „povzbuzení” uslyšíme mnoho. Stejně jako nespočet patetických gest. Projev Sebastiana Stana je stejně nezáživný jako tenhle předvídatelný příběh. Naštěstí má vedle sebe takové matadory, jako jsou Harris, Plummer, Fonda, Hurt či Samuel L. Jackson. Ve výsledku se k nám ovšem dostane jen vlastenecký patos, utahané momenty, umělé emoce a závěrečné tlačení na pilu. Docela dietní tři hvězdy. ()
film dvou tváří.Na jedné straně je to trochu zbytečně ukecaná a zdlouhavá nuda plná patosu,ale na straně druhé je to film,který se občas dokáže najít a nabídnout poměrně silné momenty.Těch je ovšem méně než toho zbytku,takže žádná nová válečně dramatická klasika se nekoná.Sebastian Stan v hlavní roli odvádí průměrný výkon a skoro v každé scéně je přehráván někým jiným (Plummer,Hart,Jackson,Harris)...60% ()
Válečnej film ve smyslu válečných scén to rozhodně není. Ačkoli tam nějaké prostřihy z války jsou, dost často je to stále tentýž záběr. Takže je to spíš takovej typickej americkej doják o vojácích, jejich traumatech a nedostatečným ocenění, amíci na něco takovýho jsou prostě ujetí. Ve své podstatě ale dost nuda a samo americkej konec. Dám tři, ale nejsem si jist, jestli to na to má, i když to špatně natočený neni. ()
Stejně si člověk nedokáže v pohodlí svýho bytu představit, že by se v prostředku takového pekla octnul. A ještě se pro ostatní vědomě obětovat... to už chce něco víc. Pro mě dost překvapení. Kvalita daleko převýšila očekávané mávání vlajkami. Ono taky pokud to bylo na základě pravdivých okolností... ()
Galerie (58)
Zajímavosti (7)
- Bitva o Xa Cam My je považována za jednu z nejvíce katastrofálních bitev vietnamské války. (ARI50)
- Film je založen na skutečné události. (ARI50)
- Název The Last Full Measure odkazuje na významný projem Abrahama Lincolna. Lincolnova krátká řeč byla pronesena při inauguraci Národního vojenského hřbitova v Gettysburgu, čtyři a půl měsíce poté, co armády Unie porazily Konfederaci v bitvě u Gettysburgu. (Michnak)
Reklama