Interview

83 minut si dva lidé povídají a není to od Linklatera :) Jedné noci v jednom bytě, se snaží reportér zvyklý na šrumec ze středního východu udělat rozhovor s hvězdičkou telenovel a béčkových filmů přes to, že o ní nic neví a vůbec ho nezajímá. Tedy zpočátku... Interview na to, s čím pracuje, úžasně drží tempo. Na Buscemiho na plátně je vždycky radost pohledět a pohledět na Siennu Miller je radost ještě větší (ve Warholce je vynikající, říkám vám, z tý holky něco bude ;) I režie je svižná a díky krátké stopáži to vážně nezačne nudit, ba naopak. Jedinou výhradu bych měl k prostředkům, které scénář k držení napětí používá. Ona je Sienna sice skvělá herečka, ale to jak mění náladu ze "svedu tě" na "jsi hajzl" rychleji než John McClane likviduje padouchy, mě přece jenom rušilo. (08.07.2007)

Že je to remake ma zaskočilo, celý čas som v duchu skladal Buscemimu hlboké poklony. Stretnutie s originálom bude preto extrémne zaujímavé, ale nebudem sa ponáhľať, má tu čo doznievať. Veď takýto duel je vo filme každým dňom vzácnejší, plus kvitujem aké je to (aj v samotnom závere) divácky vďačné, čo do sympatií nestále, uspokojujúce, zábavné a hlavne skutočné. Sme malí, sme malicherní, sme slabí, sme povrchní, sme paraziti, sme ľudia a všetko čo máme nám právom patrí, tak to chceme, inak nevieme a nikdy nebudeme. Ale pri troške zhovievavosti sa s tým dá žiť, vlastne je tých nedostatkov a chýb toľko, že to tak asi musí byť. V pohode! (02.01.2010)

Americký remake filmu Interview podle van Gogha, to nezní jak úplné terno. Mám ale rád Stevea Buscemiho a tak jsem se na jeho film těšil. Divadelní půdorys, jednota místa, času a děje, klasické konverzační drama, spíše divadelní než filmový zážitek... Jenže některé scénaristické finesy jsou tak předvídatelné, odchody Pierra z bytu Katjy nedůvěryhodné, erotické dusno až neuvěřitelné... Pierre je prototyp životem unaveného intelektuála a jeho přetahovaná s Katjou docela zajímavá, v závěru nečekaná, ale není skoro až zbytečná? Je to takové deja vu... Hra kočky s myší, přičemž dlouho se zdá, že myš je kočka a kočka zas myš. Mám konverzační dramata rád, ale na klasiku (Kočka na rozpálené plechové střeše třeba, když jsme u těch koček...) to ani zdaleka nemá... Steve Buscemi tentokrát s divákem uhrál jen plichtu... Ale to je podivný výsledek, vždyť už přímo ve filmu zazní: ,,Vždy je jen vítěz a poražený..." (16.12.2007)

Steve Buscemi hraje chlápka, který má dělat rozhovor se ženou, herečkou. Ta si nechala zmenšit prsa a to on nějak nemůže překousnout. Soudit však ženu podle páru koz, to snad nejde, ne. DIALOG - NOVINÁŘ : Promiňte já neznám žádný váš film, ale znám vás podle pověstí. HEREČKA - Jako s kým teď šukám a podobně ?.......... Rozhovor se rozhodně nepovede ale i když odcházejí naštvaní, každý na druhého, osud je opět svede dohromady. Jejich rozhovor pak pokračuje v soukromém bytě. CITÁT - Co tě může deprimovat ?.......... Perfektní dialog po celý film, zvraty, sex, lhaní, pohrdání a plno osobního hněvu - tím se vyznačuje tento snímek. To to bude profesionální interview a ne divná náhražková důvěrná chvilka otce a dcery. CITÁT - Bože, jsi přáškař a alkoholik, není divu, že nepotřebuješ koks......... Je pak špatné, když člověk místo lásky, pociťuje lítost ? Tomu druhému to pak dává ohromné možnosti využívání. Steve Busceni si prostě sám natočil rozhovor se ženou. (02.09.2011)

Původní verzi jsem neviděl a asi nikdy neuvidím. INTERVIEW jsem shlédl přiznám se pouze kvůli Buscemimu. A neprohloupil jsem. Skvělé herecké výkony. Buscemi byl tradičně výborný, ale kdo by stejnou virtuozitu očekával od Sienny Miller? Příběh byl vtipný, inteligentní a překvapivý, ale v jedné věci souhlasím se Shushikou. Aftershot by byl výborným zakončením téhle zvláštní hry. (02.01.2008)