Interview

Je mi to skoro líto, ale nebýt posledních dvaceti minut, šla bych asi ještě níž i když je to jinak poměrně dost dobře hodnocený film. A to jsem byla ráda, že jsem to do těch závěrečných minut vydržela. I když je Steve Busceni jinak velmi dobrý herec, tak mě na tomto komorním konverzačním dramatu něco iritovalo. Nejen, že hlavní protagonisté měli k sobě zvláštní ambivalentní vztah, ale i já měla k tomu filmu podobný pocity. Škoda. (28.07.2012)

Interview režirované Stevem Buscemim je první z trojice předělávek filmů holandského tvůrce Theo van Gogha, který chtěl přetočit své filmy na americké půdě - konkrétně v newyorskyćh lokalitách - s americkými známějšimi herci, ale s holandským původním štábem a se zachováním stejného tvůrčiho přístup, který jeden kritik v připadě Theo van Gogha nazval "novým filmovým jazykem" - snímat třemi kamerami jednu dialogovou scénu (první snímá detail jednoho herce, druhá detail druhého a třetí celek). Z úcty k tvůrci výše vytčené podmínky byly dodrženy a v Interview si malou cameo roličku střihla i Katja Schuurmanová, která v originale hrála onu bulvární hvězdičku se schopností lidmi manipulovat a zneuživat svůj intelekt za povrchní vystupování blondýny; potěši i narážky na režiséra originálu (o podpis herečce v restauraci si přijde jistý "Theo" a projíždějící kamion s jménem režiséra je také nepřehlédnutelný)._____ Zatímco van Goghova verze byla více psychologická a dala se rozlousknout prostřednictvím freudovského klíče (to, co postavy dělaly v minulosti a jakou měly výchovu má vliv na to, co dělají a jak se chovají v součastnosti), Buscemi do přiběhu lépe zapracoval výdobytky moderní technologie a jeho snímek, i díky rychlejšimu řetězení událostí posouvajícímu film k narrative twistu a kratši stopáži je tak divácky vděčnější. Víc vypovídá o tom, co nám média sdělují a jakým způsobem nám to podávají či spíše upravují._____ Vznik originálu podnítila samotná Katja Schuurmanová, která se chtěla zbavit nálepky soap-operové herečky známé jenom díky bulvárním zprávám o ní, v předělávce si zahrála Siena Millerová, atraktivní a chytrá i pohledná mladá herečka se šťastnou volbou rolí (anebo dobrým agentem?), která si nepotřebuje nic potvrzovat a utváři tak rovnocennějši "pár" s Buscemim. Škoda těch přidaných záběrů v závěru (eh), které až moc naznačují, v jinak velice věrné předělávce, která je snad ještě lepší než originál. (17.12.2007)

Citově drblá herečka, která se asi nudí v životě a nebo zapomněla, kde končí dosah kamer a studia - realitu si zaměňuje za film a ze všeho dělá takovou tu vážně béčkovou telenovelu. Jenže schválně (pomsta?). Zřejmě. Ale tak nebo tak je po chvíli emocionální výbuchy přestanou bavit. Jediné štěstí celého filmu spočívalo v hodině a 20 minut co by délky stopáže. (04.12.2016)

Novinář, bývalý válečný zpravodaj, dnes zaměřený na politiku, má udělat rozhovor s průměrnou herečkou, známou svými výstřelky, aniž by viděl jediný její film, tedy jeden vlastně ano, omylem („Viděl jsem ho v letadle. Moc si ho nepamatuju. Většinu času jsem měl vypnutý zvuk. A pořád jsem si přál, aby to letadlo spadlo.“). Její prací opovrhuje, ona zase nedbá dochvilnosti a vrací mu stejnou mincí. Ani jeden není schopen vzít vážně svět toho druhého. Jako dva kohouti v souboji čistě konverzačním se ocitají v jejím bytě, kde rozhovory o ničem a o všem získávají konečně na síle – předešlé situace se ale stále vrací, tu má navrch on, pak zase ona, jsme jako v začarovaném kruhu, ve kterém hraje hlavní prim „hra“. Ale je to moc příjemná hra, ve které za přítomnosti štěkajícího telefonu padne láhev skotské, lajna koksu a řada nejniternějších tajemství. A nebo také ne!?! Je s povzdechem, že dialogy i situace jsou občas (přiznejme si) minimálně nevěrohodné, že zpochybňují celou myšlenku. Naštěstí je tu autentická kamera, která podtrhuje minimalistické uchopení celé látky a zvláštní chemie mezi oběma představiteli, jenž se permanentně pohybují v mezích sexuálního jiskření a absolutního opovržení. Hudební motivy pak přicházejí v pravou chvíli, jakoby dávaly hrdinům prostor si vydechnout. Skladbu Love Gets In The Way (Dayna Kurtz) jsem si musel hned sehnat. Prakticky po celý „filmový život“ neselhávající Steve Buscemi je ale stále lepší herec než režisér (zde i scénárista) a jeho okoralý a vyhořelý cynik zanechá nejednu vzpomínku a koneckonců i nepřehlédnutelně půvabná Sienna Miller dokazuje, že v ní roste zajímavá směsice hereckého nadání. Základ to mělo znamenitý, ten se jen průběhem děje mírně převařil, tu a tam připekl. Rozhodně tu ale platí – v jednoduchosti je (pořád) síla. Mimochodem, komorní Interview je prvním článkem zamýšlené trilogie. *** až ****, tak si vyberte!! (29.01.2008)

Po nekolika silnych dramatech a jednom nechapavem Mulholland Drive jsem potreboval neco u ceho vypnu, ale nechtel jsem zadnou druhoradou komedii a dlouho jsem nevidel zadnou konverzacku, proto jsem sahnul na komornejsi Interview, ktere je perfektne napsane, zahrane a odtocene. Steve si nevzal zadne velke sousto, takze to zvladnul bez problemu, ale ma se stale co ucit, pokud si chce brat vetsi kousky. Co se tyka hrani, opet byl divnejsi nez divny :)) Nejvetsim prekvapenim byla ale stejne Sienna Miller, ktera je nejen krasna ale i dobra herecka. Nakonec jsem si nechal scenar, ty brilantni obraty a zaver me donutili dat plny pocet, ale uplne ciste to neni. Rozhodne jedna z nejlepsich konverzacek! 9/10 (02.03.2008)