Dobrodružství šesti trampů

Moje oblíbené klukovské čtení na počátku šedesátých let. První a poslední zfilmování samozřejmě nemůže dosáhnout knižní předlohy, ale na druhé straně vše vynahradí ta spousta trampských melodií v podání oblíbených kapel. Těch televizních záznamů, kde se objeví Wabi a Miki Ryvola není mnoho, takže i za to díky. Zazní nejen trampské písničky, ale také paďourské, i ty mám oblíbené. Výběr herců je zdařilý a to z obou znepřátelených stran. (08.10.2020)

Knížka (tedy trilogie) poprvé vyšla v roce 1933 (tedy skoro před 90 lety!!!) a dodnes má jiskru, srší vtipem a je úžasně čtivá (mám vydání z roku 1967). Co ale říct k tomuhle seriálu? Naprostý paskvil, který není ani vtipný, ani dobře zahraný a vlastně ani vůbec ničím zajímavý. Možná někoho zaujmou aspoň písničky.Právem zapomenuté dílo. Dobře to vystihl Přemek. (18.04.2020)

Kniha stejného jména je pro mne jedna z těch, které jsem četl již v dětství a po které občas sáhnu i dnes. Bohužel, tento seriál je jen dost slabým odvarem své předlohy, promarněnou šancí, které bych dal s hodně přimhouřenýma očima 3*. Leč každý díl je uveden a ukončen dobovými záběry nejskvělejšíí trampské kapely Hoboes ve své vrcholné formě a ty to spolehlivě vytáhnou na 4* a kousek. (21.02.2010)

,,U táborových ohňů bývá zvykem, že každý přicházející cizinec nejprve poví svůj příběh'' ---- Tohle filmové zpracování knihy Jaroslava Žáka mohu posuzovat jen z hlediska filmové zábavy, protože knihu jsem nečetl. Ale mám ještě jedno hledisko a to to osobní - srdeční... I já se stále hlásím k tomu dnes už téměř vyhynulému druhu, kterému se říkalo trampové. Potkat dnes někoho takového s teletem či usárnou na zádech někde v lese či dokonce ve vlaku s kytarou se rovná podobnému štěstí jako spatřit v džungli divokého jaguára. Tento druh skoro vyhynul díky výrazným změnám v jeho životním prostředí podobně jako ten jaguár... Zmizela doba totality a nesvobody - komunismu (no i když ehm...), kdy o svobodě i západu se mohlo jen snít (o tom divokém to šlo nejlépe v lesích na osadách), zmizely vlaky ČSD podobné těm z divokého západu a zmizely i samotné lesy, kde se večer dalo utábořit i s nezbytným ohněm... Dnes už je řada lesů a pamp něčích a toto se tam často nesmí. Jistě, ještě stále je možno vyrazit na vandr, také píši, že náš druh je skoro vymřelý, ale léta sedmdesátá a osmdesátá, které trampingu přála jsou na věky věků pryč... Film staví na celkem banálním ději, kdy šestice trampů s šerifem v čele nejprve zažije vzpouru na parníku Primátor Dietrich, posléze se jej sama zmocní aby nakonec sama skončila ve vlnách Vltavy, je to příběh i o lítém boji s paďoury z Kozojed s jejich dechárnou atd... Mluva je ve filmu zvláštní a lehce si utahuje z dobrodružných románů, tehdy tak oblíbených, kdy humorně působí nejen to jak to zní ale i ryze české spojeniny jako davelské pampy atd... :-). Milovník zašlých časů se musí zasnít už jen při té plavbě parního kolesového parníku s ještě sklápěcím komínem (kvůli mostům) z Vyšehradu do Štěchovic... Obrovská hodnota filmu však tkví v tom, že jednotlivé děje provází vždy nějaká trapská písnička a tak ve filmu uvidíme v časech největší slávy skupiny jako Scarabeus, KTO, Hoboes ad... A pokud z ničeho jiného ve filmu pak z tohohle na člověka dýchne opravdový duch té doby. Až se z toho člověku při pohledu na všechny ty tváře z nichž některé jsou už u velikého Manitoua trochu zasteskne... At se propadnu, jestli zde jen prachbídně žvaním. Howgh! Dávám tedy za 4 náboje do mého revolver Smith & Wesson! * * * * (07.03.2018)

Kozodojští jsou lstiví a používají dechovku. Ovšem muži z Povltaví mívají už takový žertovný obyčej, že vystřelí obyčejně dřív než soupeř. V záloze je navíc šerif Jack Aspirin tajně podporovaný hospodským Slimem... Notná dávka trampských písní i řada vtipných scén, které místy připomenou Limonádového Joea, jindy zase legendární povídku Šimka a Grossmanna Jak jsme se vypořádali s bigbítem. (07.11.2015)