Halloweenská noc

Halloween is the one night of the year when all bets are off. Anything can happen. (M. Dougherty) Horor, který vzbudil velké nadšení ještě dlouho předtím než byl vůbec vydán. Po zásluze? No je to jedna velká, bez ustání zábavná a provedením okouzlující óda na Halloween, jaká tu snad ještě nebyla. Navíc je to původní americký horor a ne žádný další remake, což je dneska samo o sobě jupí. Takže bych řekl že ano, po zásluze. Děj je poskládán z pěti příběhů, které se navzájem prolínají, a jsou dány porušením jednotlivých halloweenských pravidel. 1. Měj na sobě kostým 2. Rozdávej koledu 3. Nikdy nezhasínej jack-o'-lantern před půlnocí 4. Pokaždé si zkontroluj sladkost než ji sníš. V trestání má prsty především postavička Sama, záhadného koledníka s pytlem přes hlavu, dohlížejícího na dodržování oněch tradic. Úmyslem tvůrců bylo nalézt pro Halloween ikonický charakter a po vyčerpávajícím hrabání se ve všech možných starých pohlednicích, plakátech, reklamách a podobně tu inspiraci konečně našli - z kresby mužíka s dýní místo hlavy. Ano, TRICK 'r TREAT není tak strašidelný/děsivý jak kdekdo možná doufal, nebo alespoň ne pro dospělého hororového hardcore fandu, ale to podle mého vůbec nevadí. Kdosi napsal, že se tento film vrací zpátky do časů, kdy nebylo účelem hororu trýznit, ale pobavit. A taky že jo, v prvé řadě je to zábava, v druhé perfektně vychytaná atmosféra svátku, který mám i já moc rád a vždy se ho snažím nějakým způsobem oslavit (ač do Čech se narozdíl od stupidního Valentýna nedostal). Všechna ta světélka, kostýmy, žhnoucí dýně a další dekorace - prostě nádhera. Absence v kinech je v tomto případě neodpustitelná. (malý bonus) (27.09.2009)

Halloweenská noc má jednu věc společnou s posledním zvoněním, je jedno, v čem běháte po ulici, jak divně, úchylně nebo strašidelně vypadáte, lidi se na vás budou usmívat, jaký že to máte čupr obleček. Smutné je, že kdyby vás někdo pobodal a nesli byste si střeva v ruce, všichni to budou považovat za vtip. Pochopitelně, stav, kdy všichni běhají v divných oblečcích, krvavé fleky jsou úplně běžná dekorace oděvu a ani to střevo v ruce není nápadné, láká do ulic, zahrad, stínů a cizích domů všechny úchyly, vrahy, násilníky a komiksové postavy, co jich po světě chodí. Na cukrátkách s obličejem je něco děsivého, zpravidla ten obličej. V nehybných obličejích je také něco děsivého, je dobré bát se medvědů. Není nic hloupějšího, než křičet: "Mám zbrojní pas a u krbu pušku!" pokud nestojíte u toho krbu a upřímně, a věřte, že patřím k těm, kdo dávají dobré rady, lépe než mít pušku u krbu, je mít pušku v ruce. Ode dneška budu při vaření dýňové polévky bedlivě střežit každý pohyb dýně, pokud pro jistotu nepřestanu dělat dýňovou polévku. Jdu si ke krbu pro pušku, abych si skrz dýně prostřílela cestu do postele, tam na mě strašidla nemůžou. (03.11.2013)

Halloween je určitě vděčné téma pro horory a strašidelné filmy, a já se velice rád na filmy odehrávající se během tohoto tajemného a skoro až mystického období rád podívám. V případě tohoto filmu zde bylo několik velmi zajímavých věcí a musím říci, že se mu i povedlo vypadat docela strašidelně, obzvláště během scénky se školním autobusem můj strach dosahoval vrcholu, takže po téhle stránce to fungovalo perfektně a film skutečně působil strašidelně a skoro až děsivě, což je příjemné zjištění. Dále hodnotím pozitivně fakt, že se zde vyskytují téměř neznámí herci, ze kterých jsem znal pouze Annu Paquin, které to mimochodem v kostýmu červené Karkulky hodně slušelo, skoro bych řekl že byla k nakousnutí, proto mě dost překvapilo, co se z této krásky nakonec vyklubalo. Takže nakonec asi jediné, s čím mám trochu problém, je fakt, že ty příběhy nedrží pohromadě, každý z těch příběhů by samostatně obstál na výbornou, ale takhle vedle sebe v jednom filmu mi to přišlo, že to prostě nedrží pohromadě. Kdyby to bylo uděláno stylem, že to třeba někdo vypráví u táboráku nebo podobně, tak bych s tím problém neměl, ale tahle forma mi moc neseděla. A pak mi ještě docela vadilo, že ke každému z těch příběhů jsem měl pár otázek a považoval jsem tak každý z těch příběhů ze nedovysvětlený. Tolik tedy k tomu, co mi vadilo, ale jinak jsem vcelku spokojený, jako horor to rozhodně obstálo a já teď jen přemýšlím, jestli udělit tři nebo čtyři hvězdy, protože je to přesně někde mezi, ale nakonec asi zůstanu u těch tří hvězd a časem se mi to možná rozleží. (18.07.2010)

Takové... zajímavé:) Kvalitní a efektní masky i atmosféra, vydařené scény, ty lekací i komické, a působivé propojení jednotlivých příběhů. Dylan Baker je pro mě pořád učitel Petera Parkera ze Spideyho, Anna Paquin aktuálně Sookie, které se zde zase někdo zakousne do krku a Lauren Lee Smith zase půvabná Lara z The L Word. Nehybně postávající či příliš naopak aktivní děcka s plátěným pytlem přes hlavu budou pro mě vždy děsivým hororovým elementem. A tento malý čipera se zřejmě rozhodl, že "pomůže" nesprávně se chovajícím lidem v tom, aby pochopili, jak se má správně a dle pravidel, slavit Halloween. Beztak stál někde opodál Michael Myers, ale když viděl tu spoustu podivných a bláznivých postav a jejich excesivní chování, raději usoudil, že bude vhodnější, držet se bokem:) (30.10.2011)

Pekelně hororový guláš se rozhodl navařit režisér a scénárista Michael Dougherty a spolu s producentem Bryanem Singerem nabízí o jedné halloweenské noci čtyři hrůzyplné příběhy odehrávající se kdesi v zapadákově v Ohio. Do pomyslného kotlíku hodil všechny nezbytné hororové ingredience a originálními, černohumornými, brutálními a krvavými scénami nešetřil, ale všechno se mu to nějak zpeklo dohromady a výsledkem je připálený pokrm. Ono totiž do jednoho kotle vhodit motivy se sadistickým ředitelem školy, upíry, vlkodlaky, pomstychtivými mrtvými dětičkami ze školního autobusu to už vyžaduje velké režijní zkušenosti s hororovým žánrem a ty Michael Dougherty očividně nemá vzhledem k tomu, že toho moc nenatočil. Měl však štěstí na zajímavé herce a účast Dylana Bakera, Briana Coxe i Anny Paquin stojí za to a možná i kvůli nim promineme režisérovi, že o nějakém napětí i hororové atmosféře si může nechat zdát i když jako pokus to nebylo marné. (20.10.2009)