Dar od Boha

Ze začátku vcelku zajímavá ale ve výsledku velice zdlouhavá podívaná, která vypráví příběh sedmičlenné rodiny, kde je jediným zástupcem ženského pohlaví matka. Příběh se zaměřuje hlavně na předposledního syna a jeho dospívání a zmatení v sexuální orientaci. Nějakých vtipnějších scén je ve filmu velice málo a celý snímek se nese spíše v dramatickém duchu. Atmosféru režisér vystihuje převážně v hudebním doprovodu, kde mu vypomáhají David Bowie a Pink Floyd. Jsou zde zajímavé momenty a dobří herci ale jako celek to působí trochu nevyváženě a občas i nudně. (20.02.2009)

Miluji rodinná dramata s početnou rodinou - přísného otce, milující mamku, s láskou nenáviděné sourozence a lidi, kteří o nich umí natočit báječný film - o všeobjímající lásce, kterou je dítě schopno docenit až mnohem později ve svém životě. Je neskutečné, co Jean-Marc Vallée dokáže s herci, kamerou a hudbou. Chtěla bych napsat o tisíci pocitech z filmu, ve kterém je tisíc zážitků, brání mně však nadbytek nevstřebaných emocí a nedostatek slov i prostoru, vše, čeho jsem schopna, je heslovitě uvést několik blábolů, které se mně ještě stále neuspořádaně motají v hlavě. Jako první mě zaujal otec - vášnivě milující život a svou rodinu i to, jak starostlivě sleduje, aby vše bylo podle zaběhnutých pravidel přírody - krásné vidět obdiv v očích jeho dětí a na oplátku jeho pýchu. Matka miluje bezpodmínečně, velmi dojemné scény s kočárkem a duchovní i tělesné spojení matky se synem, nerespektující vzdálenost. A Zac... od prvních minut výjimečný a citlivý, ještě netuší , jak bolestivé je dospívání samo o sobě, ještě neví, o kolik víc sebeovládání a slz ho bude stát jeho "jinakost", nemá ani ponětí, jak snadno lze přijít o víru - zatím posílá otci do tváře kroužek dýmu, jako poselství vzdoru a pomalého odpoutávání od pevně stanovených hodnot. Do všeho až osudově zasahuje hudba (bože, jen ta příhoda s vinylem!), zpomalené záběry překypující emocemi a vše vyjadřující výkony - ty dětské nevyjímaje. Již po prvních deseti minutách jsem čekala stoprocentní snímek a jsem šťastná, že jsem se nemýlila. (19.05.2012)

Snílek. Narodil se na Vánoce, býval miláčkem rodiny, později se z něho stala spíše černá ovce. Astmatik s darem od Boha, který nosí velké tmavé brýle, poslouchá Bowieho a neví, jestli má rád kluky nebo holky. Téměř tři dekády dvacátého století. Prostě žít a prožít. Poklidný a tak nějak milý film... Proč tedy nejdu s hodnocením výš? Protože i když mi ještě v půlce mi přišlo, že se dívám na výjimečné dílo, tak se to potom nějak "zvrtlo". Všechno to zůstalo na jednom bodě, vlastně se tam ani nic nedělo.Na konci je vyřešena pouze jedna věc a další motivy zůstanou zapomenuty. Škoda. Snad by to chtělo ještě půl hodiny navíc. I když má film přes dvě hodiny, pořád je moc krátký. (30.08.2007)

Nečekala jsem téměř nic a dostala jsem toho hodně. V očekávání podprůměrné teenegerské komedie, kterými je bohužel naše TV zahlcena jsem byla překvapena jak pojetím, tak i zpracováním děje. Žádné plytké povrchní postavy, ale opravdu rozvinuté charaktery, příběh odsýpá bez hluchých míst, trefná zvuková kulisa a emoce jdou opravdu na dřeň. Vynikající kamera jen dovršila už tak povedený filmeček. Ke všemu hlavní hrdina v podání M. A. Grondina je fakt čupr kluk. (28.07.2012)

------ "Příroda nedělá chyby. Kluk nebo holka. Nic víc.“ ----- Jeden z těch výjimečných filmů, které boří mýty a hranice nejenom svým obsahem, ale i velice nevšedním zpracováním. Hudba spolu s úchvatnou kamerou, která chvílemi balancuje na rozhraní reality a fantazie, přesně vystihuje pocity Zaca, jeho traumata a přání. Komplikovaná cesta, kterou musí podstoupit, než si přizná svou orientaci a vnitřně PŘIJME nechtěný "dar od Boha", se počítá na dlouhé roky - a jde po ní docela sám, protože reakce jeho okolí nejsou nijak povzbudivé, jak už to v podobných případech bývá. Prakticky jedině matka nemá proti svému synovi žádné výhrady a za jeho odlišností vidí v první řadě neobyčejné schopnosti, které měl podle jejího pevného přesvědčení dostat darem od Boha při svém narození. Proměny jednotlivých postav a jejich vzájemných vztahů během více než dvaceti let jsou velmi věrohodné, opravdové ... tak jako celý příběh. (13.05.2009)