Soukromá válka pana Wilsona

Jako pacifista bych to neměl říkat, ale ohromně jsem se radoval při sestřelení těch tří vrtulníků. Asi teda nejsem pacifista. --------Po nezbytném pomalém úvodu se film neuvěřitelně rozjel a já se u něj moc dobře bavil. Tom Hanks musí zákonitě dostat každého, ať už s panem Wilsonem na opuštěném ostrově nebo jako pan WIlson coby kongresman v boji "v zastoupení" proti umírajícímu Sovětskému svazu.****** Z počátku nesympatický Gust Avrakotos (nemám rád, když je někdo zbytečně agresivní) se rychle proměnil ve velkého pohodáře Philip Seymour Hoffmana a zahrál to snad nejlíp ze všech. *****O Hanksovi už řeč byla a i tu pro mě většinou nepřekousnutelnou Julii Roberts jsem tentokrát celkem v pohodě přežvejknul, což se mi naposled podařilo v Closerovi (opět u toho byl Mike Nichols) / jen na vysvětlenou, Pretty Woman je na mé černé listině pěkně vysoko nahoře../ ****Ještě bych vyzvedl svůdnou Emily Blunt (Emily z Prady), kterou jsem ale poznal až díky imdb databázi a která tentokrát bohužel dostala jen štěk, a nefilmové autentické záběry z opravdové války, které se výjimečně dobře hodily k tak uspíšenému představení životního příběhu pana Wilsona.****** Dost se těším na originál zvuk, protože dabing zase dopadl mizerně, dost vadí, když několik známých českých dabérů namluví hned několik postav najednou (Petr Oliva, Vladimír Čech). Navíc Hankse, pokud se nepletu, standardně mluví někdo jiný a dost to tentokrát překáželo. Možná že po zhlédnutí originálu tu zbývající hvězdu dodám. Mimochodem, pan Wilson měl až na jednu výjimku moc dobrý vkus na asistentky :-) (06.06.2008)

WTF? Rozmenené na drobné. Neskutočná nuda. Milión zbytočných rozhovorov, ktoré sú síce založené na skutočných udalostiach, ale aj tak.. Jedno trápne klišé za druhým, prekvapujúco podpriemerný Hanks, ktorý strúha nechutné grimasy, nezaujímavá Julia Roberts, nevýrazný (ale z ďaleka najlepší na pľaci) Hoffman atď. Chýba mi tu akákoľvek výraznejšia scéna, postava, ktorá by dokázala niečím zaujať alebo sa aspoň výraznejšie vryť do pamäti. Žiaľ ďalšie znechutenie z umelo vykonštruovaného filmu. (06.02.2008)

no, neviem, Tom Hanks už dokázal veľakrát, že hrať vie (Forrest, Cast Away, Philadelphia, Road To Perdition, Green Mile), tekže sa nejako veľmi snažiť nemusí, uverím, že je skvelý herec tak či tak - no napriek tomu mu to v roli chlapáckeho a pôžitkárskeho kongresmana ide, má šarm, má vtip, má štýl, zvláda to, Juliu Roberts nemám rád od chvíle, keď som ju prvý krát vôbec uvidel, takže táto úloha vrcholne nesympatickej typickej americkej bohatej paničky, ktorú zachránil Ježiš Kristus, je nesmierne skostnatelá, trtká ako sučka (určite 90% orgazmov len predstiera - ak vôbec!) a chladná harpia, jej sadla, no jednoznačne najlepší bol syn gréckeho výrobcu limonád a agresívny špión CIA v podaní P.S.Hoffmana; réžia je viditeľne v rukách skúseného človeka, jemný humor veľmi poteší a tempo vás veľmi pohodlne prenesie cez celú hodinu a pol až k záveru bez toho, aby ste sa nudili; lenže nejako mi nesedela tá americky hrdinská poloha, ku ktorej sa scenár zvrtol, neviem . . .; každopádne, pri scénach v kancelárii, keď okolo Hanksa pobehovali jeho asistentky a sekretárky, som mal chuť byť Charliem Wilsonom! (24.04.2008)

Ještě jednu lajnu a jdu hlasovat aneb Kterak Američané neberou politiku na lehkou váhu. Aarona Sorkina řadím zásluhou Studia 60 k nejschopnějším scénáristům dneška a je to jeho vyšperkovaná hra se slovy a jejich mocí, nikoliv Nicholsova režie, kdo zde hraje první housle. Bráno z opačného konce, nedovedu si pro tuto prudce konverzační látku představit vhodnějšího režiséra. Nichols umí každý rozhovor pojat jako povídku s nečekanou pointou (např. první setkání Wilsona a Gusta). Ví, kdy zabrat kterou tvář, aby to ve výsledku vzbudilo smích. Ten budí také pár nešikovaných náběhů na akční scény, během nichž alespoň dáte na chvíli odpočinout svým uším, v případě titulků spíše očím. Na zevrubnější představování postav skrze nějaké flashbacky a traumata z dětství nezbývá (nepočítáme-li příhodu a panu Hazardovi) prostor. Chcete-li lépe poznat nejhanebnějšího amerického národního hrdinu, přečtěte si nějaký životopis, tahle břitká satira pojímá věci v obecnějším měřítku. Všechno závisí na lidech. Na lidech, kteří vítězí jenom pro pocit vítězství. Na lidech, se kterými se snadno manipuluje, ale těžko vyjednává. Celá záležitost vypadá jednoduše, dokud nezačnete řešit jednotlivé morální aspekty. Archaismus „morální“ ovšem není na místě. Nejlépe to pochopil cynický agent CIA bručounského typu a řeckého původu Gust Avrakatos, jehož ztvárněním, vyčuhujícím nad rámec přihrávače vtipů, potvrdil Philip Seymour Hoffman svou pozici nevyzpytatelného, přesto pokaždé skvělého herce. Podobných soukromých válek jiných pánů Wilsonů, kteří umí říct „ano“, když je třeba, svět vede a povede spousta a třebaže v nich jde o celkem vážné záležitosti, potěší, jakou srandu si z nich dokáže udělat hrstka inteligentních lidí v Hollywoodu. (Black Box.) 80% (08.02.2008)

Šťavnatá a v niektorých scénach (návšteva u pakistanského prezidenta) veľmi vtipná záležitosť, ktorú mi kazilo jediné - celý čas som myslel na Obchodníka so smrťou, v ktorom boli podobné témy podané omnoho ostrejšie, vtipnejšie a celkovo šmrncovnejšie. A celkom mi nesadol ani casting Toma Hanksa. Prevarene som si namiesto neho predstavoval Roberta Downeyho, Jr., alebo dokonca (Boh mi odpusť!) Nicolasa Cagea. Za návštevu kina to asi nestojí, na DVD jasná voľba, odporúčam. Samozrejme mať šajnu o politike 80. rokov je výhoda. (23.08.2008)