The Express
The Express
Režie:
Gary FlederScénář:
Charles LeavittKamera:
Kramer MorgenthauHudba:
Mark IshamHrají:
Dennis Quaid, Clancy Brown, Rob Brown, Omar Benson Miller, Nelsan Ellis, Darrin Dewitt Henson, Charles S. Dutton, Justin Martin, Nicole Beharie (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Sportovní drama dle skutečného příběhu černošského hráče amerického fotbalu Ernie Davise, který tvrdou prací a nepřehlédnutelným talentem uskutečňuje svůj sen v době rasových problému šedesátých let dvacátého století ve Spojených státech. (JOHN.NY)
Videa (2)
Recenze (122)
Filmy o americkém fotbalu mne baví z důvodu, že vypráví opravdu zajímavé příběhy. Většina takových je právě o hráčích, kteří to neměli vůbec jednoduchý a o to víc je to hnalo dopředu. Ano, je tady klasické téma rasistického podtextu a takových věcí, takže pokud to někoho nebaví, bude se muset poohlídnout jinde. Ale v tý době dokázat něco takového, to chce klobouk dolů. Mne příběh dostal a htlal jsem ho jak malinu. Velice zajímavý snímek. ()
Výborné sportovní drama podle skutečného příběhu jednoho z nejlepších hráčů historie amerického fotbalu Ernieho Davise. Ale není to zdaleka jen sportovní drama, ale současně i drama rasové. Mám rád filmy podle skutečných událostí, sportovní obzvláště a i když americký fotbal není zrovna mým šálkem čaje, tenhle snímek mne plně zaujal od začátku až do konce. Příběh byl strhující, sportovní scény více než realistické, výkony hlavních hereckých představitelů nezapomenutelné, akorát z toho tehdejšího rasismu bylo člověku poněkud šoufl. Přiznám se, že jsem neznal tehdejší nepsané pravidlo, že černoch s míčem za zadní (skórující) lajnu v některých oblastech absolutně nepatří. ()
Jojo, těžké časy rasismu v 50. a 60. letech v Americe, které omezovaly spoustu talentovaných černochů v tom, aby se někam dostali. Ne jinak tomu bylo také v případě Ernieho Davise. Ernie Davis je mladý Afroameričan vyrůstající v Pensylvánii se svým strýcem Willem Davisem Jr. na konci 40. let 20. století. Davis žije se svou širší rodinou, včetně svého dědečka Willieho 'Pops' Davise, který ho vede a vzdělává. Davisova matka Marie Davis se nakonec vrací do jejich bydliště, aby informovala rodinu, že se znovu provdala a nyní si může dovolit vychovávat Ernieho ve svém vlastním domě v Elmiře v New Yorku. Zde Ernie zažije svůj první incident s bílými dětmi. Sbírá totiž s kamarádem láhve na kolejích v území, kde mají černí zákaz vstupu. Jeho kamarád naskočí na vlak a ujede, zatímco Ernie se rozběhne a celé obrovské přesile uteče a dokonce se mu povede zachránit také ty lahve. Po přesídlení do Elmiry se Davis zapíše do Fotbalové ligy pro dorost a na hřišti vyniká jako běžec. O několik let později hlavní trenér fotbalové univerzity Syracuse, Ben Schwartzwalder, hledá nového běžce, aby našel náhradu za Jima Browna, který promuje a dokončuje svou celoamerickou seniorskou sezónu. Schwartzwalder je ohromen Davisem poté, co zhlédl záběry, jak Davis hraje za Elmira Free Academy a povede se mu dostat jeho tým na státní šampionát. Schwartzwalder přesvědčí Browna, aby ho doprovázel na náborovou návštěvu za Davisem a jeho rodinou v naději, že ho naláká, aby se zavázal hraní za Syrakusy. Po jejich návštěvě se Davis rozhodne zapsat do Syrakus a na ostatní školy se vykašle. Takže to vypadá, že Ernieho čeká v Syrakusech pořádná kariéra. Na začátku školní fotbalové sezóny 1959 Davis okamžitě exceluje ve hře za univerzitní tým, čímž dovede Syrakusy k vítězstvím nad několika vysokoškolskými fotbalovými týmy. Poté, co Syrakusy porazí UCLA a zakončí základní sezónu bez porážky, se tým rozhodne hrát s 2. Texas Longhorns v Cotton Bowl Classic. Před zápasem dostávají univerzitní úředníci dopisy, ve kterých je jim vyhrožováno, že na Davise zaútočí, pokud bude hrát, ale Schwartzwalder i Davis hrozbám vzdorují. Prostě ten negr nesmí nastoupit! Během hry 1. ledna 1960 se Davis odvážně pokouší dovést svůj tým k vítězství, ale brzdí ho zraněná noha a rasově zaujatí rozhodčí. Nehledě na nepřátelsky naladěné publikum, které mu nadává do negrů. Ernie se i přes bolest nohy a odpor publika vrací do hry, aby svému týmu vyhrál šampionát. Ke konci hry Davis skoruje rozhodující touchdown, čímž zajistí svému týmu vedení. Zápas končí vítězstvím Syrakus a jejich prvním národním šampionátem. Po hře se pro oba týmy koná banket, ale když se Davis ani další dva černošští spoluhráči nesmí zúčastnit, zbytek syrakusského týmu s ním na projev solidarity odchází. V roce 196 Davis i přesto, že je černoch, vyhraje Heisman Trophy. Stane se profesionálním atletem v NFL a podepíše kontrakt s Cleveland Browns. Bohužel, rasismus není to jediné, co Ernieho trápí - často mu teče krev z nosu, což znepokojuje zejména jeho přítelkyni, a ukáže se, že trpí leukémií. Díky tomu nemůže ve své kariéře pokračovat, zato však najde za sebe náhradu v podobě mladého Floyda Littla. Velice smutný konec krátkého života tohoto sportovce, který si během kondolence získal sympatie prezidenta Kennedyho nejen jako sportovec, ale také jako občan. Já díky tomuto filmu trochu lépe pochopil pravidla tohoto brutálního a kontaktního sportu se spoustou čar, podivným míčem a nesrozumitelnými pravidly. () (méně) (více)
3*** Dámy, pánové, neumím psát proslovy ani rozumné komentáře, natož abych objektivně hodnotil.Film mohl být hezký, mohl být i o významné osobnosti, mohl být i o sportu, kterému moc nerozumím, ale tento film obsahoval jednu pro mne zásadní věc. Docela pochybuji, že někdo tyto komentáře čte celé a proto přestanu takto trapně psát a odeberu body. [X] Minus 2** body Co obsahoval tak zásadního tento film? Tento film mne rušil od sledování tohoto filmu. Tak *censored* hudbu, s dojemným orchestrem od první půle, úplně pitomé bubny a chvilky ticha v "napětí" mne tak otravovali, že jsem dokázal oprudit i tak nenáročného diváka jako je Jíťa :-) [X] Nedávno jsem viděl zajímavou fotku. Na jedné byla noha v kopačkách a fotbalový míč s textem: NOHA, MÍČ. Na druhé byla ruka tenhle šišatej věc s textem: RUKA, VEJCE. Proč tedy "FOOTBALL" a ne "HANDEGG"?? ()
Jedná se o (v určitých ohledech) přeslazený a historicky nepřesný životopisný film o ohromném talentu amerického fotbalu Ernestu Davisovi, který v době otevřené nenávisti proti afro-američanům dokázal získat Heismanovu(?) trofej pro nejužitečnějšího hráče univerzitního fotbalu. U nás americký fotbal téměř nikdo nezná a já nejsem výjimkou, přesto se ve filmu ukáže několik dalších legendárních jmen fotbalu - Jim Brown, Floyd Little nebo trenér Ben Schwartzwalder(?). Z hlediska historických nepřesností je zápas v Západní Virginii (Mountaineers) úplně vymyšlený a žádné takové projevy rasismu tam údajně neprobíhali (ve filmu ho na zemi mlátí hráči, lidi po nich řvou, hází bordel atd), naopak nejtěžší zápas (ze sportovního hlediska) byl proti rivalům z Pennu, což ve filmu zfoukli nějakým rychlým záběrem a jasnou výhrou o 30 bodů (což ve skutečnosti bylo o 2 body). Naopak to v Texasu se mi to zdálo reálné, akorát scéna po zápase, jak v rámci solidarity šli do černošskýho baru ... tak takhle to vážně nebylo :)) Je škoda, že Ernest Davis zemřel na leukémii v tak mladém věku, protože určitě mohl přepsat dějiny ještě dál.. Po opakovaném shlédnutí měním rating ze 4* na 5*. ()
Galerie (31)
Photo © Universal Studios
Zajímavosti (5)
- Ernie Davis byl prvním Afroameričanem, který obdržel Heismanovu trofej (každoročně udělovaná trofej pro nejlepšího vysokoškolského hrače amerického fotbalu). (JOHN.NY)
- Na začátku filmu kouká Ernie (Rob Brown) s dědečkem na baseballový zápas, kde exceluje Jacke Robinson a Ernie dědečkovi říká, že Jackie je jeho vzor a chce být jako on. Načež na konci filmu, když vede rozhovor Ernie s Floydem Littlem (Chadwick Boseman), Flod mu povídá, že právě on je jeho vzor a chce být jako on. A právě Chadwick Boseman hraje o 5 let později Jackieho Robinsona ve filmu 42. (Attia)
Reklama