Expres

Pre mňa určite jeden z najsilnejších a najemotívnejších športových filmov, ktoré som videl. Strastiplný príbeh hráča amerického futbalu Ernieho Davisa. The Express je o bojovnosti a nezlomnosti mladíka čiernej pleti, ktorý si šiel naprieč úskaliam za svojim snom. Film plný rasovej neznášanlivosti a rasovej segregácie. Táto snímka poukazuje ako rasizmus za čias Martina Luthera Kinga, zasahoval do rôznych oblasti spoločenského života, šport nevynímajúc. The Expres sa trošku podoba na film Spomienka na Titanov (Remember the Titans), no ma lepši náboj. Mladý herec Rob Brown chytil svoju šancu pevne do rúk a predviedol výkon veľkých filmových hviezd. Denniho Quaida som mal vždy rád. Rola prísneho trénera mu neskutočne sadla a nebojím sa povedať, že to bol jeho najlepší herecký výkon za posledných 10 rokov, ak nie najlepší v celej jeho kariére. Režiséra Garyho Fliedera som nijak špeciálne nesledoval, no týmto filmom na mňa urobil dojem. Chválim prestrihy kamery, kde sa striedal farebný a čiernobiely obraz. Dodalo to dávku staromódnosti z minulých čias. The Express je síce športovo ladený film, no svojim spracovaním ma určite čo ponúknuť širšiemu publiku ako len športovým priaznivcom. (31.07.2013)

Už dlouho jsem neviděl film z prostředí amerického fotbalu. Kombinaci tohoto sportu, dramatu a reálného lidského osudového základu mám v oblibě. Zase u toho musel být Dennis Quaid aby to šlapalo, třetí podobný co jsem s ním viděl a zaručeně nejlepší výkon. Jen tak dál víc poddaných se vztyčenou hlavou pro krále tohoto žánru Any Given Sunday. (26.12.2011)

Hodně to připomíná Vzpomínku na Titány. Jak by také ne, když je film v podstatě úplně o tom samém, jenomže teď je to z pohledu hráče. Opět sledujeme příběh o složitém prosazování afroameričana ve fotbale v době rasové nesnášenlivosti (obzvláště na jihu USA), kdy nestačil jenom talent a touha po vítězství, ale museli jste mít i správnou barvu kůže. Mám rád sportovní filmy založené na skutečných příbězích, v poslední době se ale v kině setkáváme převážně jenom s fotbalisty, což samo o sobě není úplně špatné, ale dochází k tomu, že filmy si navzájem silně konkurují a vy si prostě chtě nechtě říkáte, že tohle jste už někdy někde viděli. (10.10.2010)

Dojemně americkej životopisnej film, kterej se nějak moc neodlišuje od všech těch americkejch životopisnejch filmů. Našli si prostě někoho (nejlíp černocha, kterej něco dokázal v době rasovejch předsudků) a jeli podle klasické osnovy. Podkreslili to často dojemnou hudbou, která taky ničím nevynikala, a nechali negra, ať si žije svůj filmovej životopis. Vysoká frekvence slova negro je vždy zárukou, že publikum bude černochovi držet palce. Mě americkej fotbal neříká nic moc, maximálně tak že ti vylízanci, co to hrajou, jsou asi tak trošku huga, ale určitě vím, že to nebylo lepší než třeba Vítězové a poražení nebo Poslední skaut, který teda nejsou životopisný, ani podle pravdy, ale jsou to určitě chytlavější snímky o americkým fotbalu. (04.04.2009)

Snímky o sportu mám rád a pokud jsou podle skutečné události tak je mám rád ještě více. Byl jsem příjemně v šoku jak jsem se dozvěděl o třech černoších během pár let kteří se dostali na stejnou školu a nosili i stejné číslo dresu. Jen škoda, že ernie Davis dopadl jak dopadl. Hodně emotivní snímek, který mě docela i dojal. (16.01.2010)