Láska podle předlohy

1 pripomienka ku komentarom: hoci Kleopatra pise: ,,Nebojte se, že neznalostí díla Jane Austen ztrácíte hlavní bonus - mapu k pochopení debat o románových postavách.", ciastocne nesuhlasim, pretoze pribehy vo filme su v podstate velmi podobne pribehom JA a prave ta podobnost tu hra hlavnu ulohu. prip. ak nepoznate zapletky z jej romanov, polovicu filmu presedite pocuvajuc diskusie a domienky o jej dielach, kt. nebudete rozumiet. prave pripodobnenie ich ,,realnych" zivotov k tomu o com diskutuju bola zrejme tema filmu. (17.06.2008)

Musím se přiznat, že až na Pýchu a předsudek díla Jane Austenové neznám. I přes tuto mezeru se mi ale film moc líbil. Připomněl mi mou slabost k románům, a tak hned, jakmile to bude možné, zaběhnu do knihovny a začnu číst jedno dílo JA za druhým. Co mám na filmech, jako je tento, opravdu ráda je happy end a já si po shlédnutí snímku můžu říct, že láska za všechno to trápení okolo opravdu stojí. (24.06.2011)

Příjemná romantická pohodovka o lidech co rádi čtou, jsou schopni o tom co čtou vášnivě diskutovat (už to samo o sobě bylo malé milé plus) a navíc se jejich osudy těm románovým úsměvným způsobem podobají. Možná toho austenování bude na někoho moc, ale mě to sedlo. Rozdílné, snadno zapamatovatelné postavy, díky nimž jsem nemusel tápat kdo s kým a proč, byly fajn, stejně jako lehce odsýpající dialogy, které obohatily možná místy až jednoduše pojaté vztahy a zápletky jednotlivých "čtenářek". Potěšilo i sympatické obsazení, ve kterém jsem držel palce hlavně Dancymu jako Griggovi, protože měl odvahu vstoupit do toho austenovského babince. Byl to překvapivě příjemný večer, který mě navíc nalákal na Austenovou, takže si tenhle knižní klub určitě zopáknu, až budu mít načteno. --- Repríza byla možná ještě lepší. Film o lásce a o lásce ke knihám a čtení, který probouzí chuť obejmout svého milého/milou stejně jako sáhnout po knize. (21.02.2012)

Jak už jsem uvedla při každé filmové adaptaci Jane Austen, žádnou její knížku jsem nikdy nedočetla do konce, protože milostné problémy jejích hrdinek mi přijdou strašně banální a nezajímavé. Milostné problémy hrdinek tohoto filmu jsou ve své podstatě taky banální a nezajímavé, až na to, že jsou opravdu ze života a každá z nás se alespoň v jedné z nich může najít. Filmu vévodí perfektně typově vybrané hlavní hrdinky, ale díky tomu, že jejich životy jsou tak obyčejné (už si potřetí nedovolím napsat „banální a nezajímavé“, to už bych byla jako Jane Austen, která se taky pořád opakuje...), nemůžu dát vyšší hodnocení. Film je ideální pro páteční večer u kamarádky s milostnými problémy a s lahvinkou vína. (06.04.2008)

Režisérka Robin Swicord je podepsaná pod několika zajímavými scénáři, tuhle austenovskou látku rozhodně nezkazila, nicméně ve finále byl tenhle šálek připravený v trochu jiném kávovaru, než bych si představoval. Výsledek tak zapadne do škatulky filmů, které vámi projdou a neublíží, ale ani nijak nepohladí. Představa čtenářského klubu je fajn, moje oblíbené Emily Blunt a Maggie Grace zrovna tak, jen to absolutní křečovité nasazení inteligentních, kultivovaných, sexy a módních čtenářek a čtenářů je až krapet moc zaoceánské. (02.05.2013)