Láska podle předlohy

Ač neznalec Jane Austenové (mno, tak ještě názvy děl), film o malém knižním klubu jejích obdivovatelkyň (a tak trochu i modernějších kopií postav z knih) jsem si opravdu užil. Zpočátku bylo trochu těžké se v postavách vyznat a urovnat si kdo s kým, ale postupně byly všechny krásně vykresleny a podbarveny skvělým citlvým humorem. Vše krásně šlape, nemáte nutkání se koukat na hodinky, a po 100 minutách se blíží kýžený happy-end, který je možná až moc sladký...ale budiž, hezké to bylo = 4*. (26.10.2009)

1 pripomienka ku komentarom: hoci Kleopatra pise: ,,Nebojte se, že neznalostí díla Jane Austen ztrácíte hlavní bonus - mapu k pochopení debat o románových postavách.", ciastocne nesuhlasim, pretoze pribehy vo filme su v podstate velmi podobne pribehom JA a prave ta podobnost tu hra hlavnu ulohu. prip. ak nepoznate zapletky z jej romanov, polovicu filmu presedite pocuvajuc diskusie a domienky o jej dielach, kt. nebudete rozumiet. prave pripodobnenie ich ,,realnych" zivotov k tomu o com diskutuju bola zrejme tema filmu. (17.06.2008)

Tento film by na mě bez problémů zapůsobil jako průměrná vyprávěnka o partnerském kolotání s různými rozchody, schody a pak zase napravenými rozchody, nebýt dvou skutečností. Tou první je absurdní nasazení všech problémů hrdinů a hrdinek na knihy Jane Austenové, kteří jimi žijí, ba dokonce se ve svém partnerském životě jimi řídí, hledají v nich návod pro svá rozhodnutí, či přímo se nechavájí ovládnout určitou podobností svých situací a románů. Své drahé polovičky nutí sdílet tu Austenovskou vášeň a co čert nechtěl, všechno to vede k tomu, že drahé polovičky jsou z toho celé na větvi a milují a milují. Tato ujetá snaha zaustinovizovat životy protagonistů se pak tváří jako největší klad filmu, jeho trademark a raison d'etre. Přidaný odpor budí pak ve mně způsob, jak jsou city a pocity postav sdělovány diváku tak okatě a zřejmě, že chovat se tak normální lidé, každý si v okamžení někoho najde - filmové postavy jsou však slepé, páč jinak by to nebylo žádné drámo. Takové ty trapné hollywoodské povinnosti stylu "v závěru velkoryse přehlédněme ty, kteří zůstali na ocet, případně jim přihoďme jen tak někoho, kdo se ve filmu vůbec nevyskytl" či "všichni jsou krásní, sexy, hodní a kultivovaní", to už jsem v průběhu filmu ani moc nevnímal, leč teď při psaní komentáře na mě dolehly a dolehly nepříjemně. (18.11.2009)

A víte co, klidně tomu dám těch 5*, nad kterými jsem původně váhala, jestli to bylo až tak dobré. Ono to totiž bylo až tak dobré. Skvělí herci, postavy, které vám přilnou k srdci, krásné příběhy a osudy....co víc si přát. Abych byla upřímná nikdy jsem nic od Austenové nečetla a ani se na to, i přes zhlédnutí filmu, který mě nadchl, nechystám (popravdě mě i nesmírně nudilo filmové zpracování Pýchy a předsudku s Keirou Knightley). Ovšem film se zabýval především postavami reálnými, asi možná něco byly analogie k literárním postavám, ale nijak to vychutnání si příběhu nevadilo, že ty znalosti nemám.... i přesto jsem strašně chtěla být členkou jejich čtenářského klubu. Chtěla jsem si vybrat postavu, která se mi líbila nejvíc, ale nejde to, všechny měly něco do sebe. Určitě k tomuto snímku ještě někdy zavítám. (25.04.2012)

NOVA CINEMA - Zde řeknu jen pár slov. Zejména to, že kdybych si býval přečetl některou knihu od Jane Austenové, rozhodně bych se u filmu tolik nenudil a určitě bych si x-krát sám pro sebe říkal: "Jo, jo, to v té knize bylo, to znám". Ale tahle autorka mě minula opravdu velkým obloukem, a tak to bylo pro mě docela utrpení. Ovšem nehaním to, věřím, že mnoho lidí to oslovilo, ale mě debaty o přečtených knihách prostě nebraly. Ještě že to bylo prokládáno nějakým dějem, kdy neznalost knih nevadila. S odřenejma ušima 60% (with J.) (01.05.2013)