Láska podle předlohy

Povedala by som, že výbeh herečiek do rolí ústredných ženských predstaviteliek bol vcelku vydarený pri tomto filme. Mňa najviac zaujala ako inak Emily Blunt, ktorá pre mňa pôsobí éterickým dojmom navyše s podmanivým pohľadom veľkých modrých očí. Námet filmu zaujímavý, situovať dialógy a hlavnú dejovú líniu na základe kníh Austenovej nebola zlá myšlienka, verím, že mnohých primäla k tomu, aby siahli po týchto dielach. Neodvážim sa tvrdiť, že toto je práve jeden z tých filmov, na ktoré nikdy nezabudnete. O nič prevratné tu nejde, je to také nenáročné sledovanie, pričom sa kde-tu možno aj nad niečím vážnejšie zamyslíte. (15.05.2013)

Docela vtipná variace na postavy a osudy hrdinek a hrdinů Jane Austenové. Není to variace nijak úporná, spíš inspirace jejím dílem a jeho přenesení do současnosti. Což se filmařům povedlo dokonce s elegancí, protože vztahové romány Jane Austenové jsou nadčasové, a proto dobře fungují dodnes. Spisovatelka byla velmi vnímavá pozorovatelka charakterů a lidská povaha se od doby vzniku jejího díla téměř nezměnila. __ Není to nijak převratná filmařina, ale příjemný film, který diváka neurazí. /26. 11. 12./ (26.11.2012)

"Číst Jane Austenovou je zrádné minové pole." Dílo Jane Austenové mi není zcela neznámé, ale pět rozdílů mezi panem Darcym a Emmou bych jen tak z hlavy určitě nevyplodil. Z tlachání Čtenářského klubu jsem tedy příliš moudrý nebyl, ale ty vztahové peripetie mě celkem bavily a třeba adrenalinová Allegra mi vysvětlováním původu svých zranění hodně zvedala náladu. (01.06.2016)

Až zpětně člověku dochází, co vše má tenhle film v sobě. Jeho děj se krásně loudá, ale stejně jsem nebyl schopen spojit si hned všechno, co k sobě patří. Velmi nenásilnou a chytrou formou, dokonce pomocí jakési metafory, jsou zde odvyprávěny dva příběhy. Jeden knižní a druhý "skutečný". A kdo hledá, ten si svoje najde. Musím přiznat, že po dlouhé době opět film, u kterého se člověk musí pořádně zamyslet. (03.06.2009)

No... tak tohle bude těžké :o)). Jane Austen jsem nikdy nečetl, Rozum a Cit jsem viděl někdy.....no, nějakej pátek už to taky bude a na Pýchu a předsudek jsem se ještě nedostal. Navíc začátek filmu mi přišel dost nudnej a já si říkal, že je to zase nějakej film pro ženský a chtělo se mi to vypnout. Jenomže..... on se ten film, jak se pomalu rozjížděl nedal vypnout tak lehce. Postupem času si mně příběh pořád víc a víc obtáčel kolem prstu a dostával se pomalu pod kůži. Nejen tím jak plynul děj a knižní klub přecházel od knihy ke knize, ale s každou z postav se člověk sblíží a vcítí se do jejích pocitů. Alespoň tak se to stalo mně. Víc už bych nerad prozrazoval a tak jen dodám, že s Allegrou i Prudie bych šel až na kraj světa bez přemlouvání a že byla vážně klika, když Allegra nezkoušela ten "seskok padákem" :o)) (28.07.2008)