Proměna Placida Lakea

Na jednu stranu pořádná ujetost, na stranu druhou moc pěkný pohled na to, jakým směrem se člověk v životě ubírá, nakolik ho do života ovlivní jeho rodiče a jakou "roli" budeme v tomto světě hrát. Tato tématika je podána ve filmu často dost nekonvenčně a sexuálně zaměřených scén si tu užijeme opravdu dostatek - nejsou však nijak prvoplánové, a tak dojem nijak nesráží. Zároveň je to také skvělá zábava a taková promítání hrdinova filmečku propagující jeho školu je geniální věc. Do absolutna filmu něco málo chybí, je to asi občas trochu nevyvážená hranice mezi onou ujetostí a propracovaností tématiky, ale je to spíš kosmetická vada. Je to další z filmů, který zavdává podnět si chvílemi popřemýšlet i nad vlastním životním směřováním a kdo si rád takhle zapřemýšlí a nevadí mu nekonvenčnější pojetí, jistě si film užije. (09.12.2008)

Nenápadná australská komedie o zmatenosti dospívání, jenž přehnaným filozofováním ve druhé půli ztrácí dech jak ostravský havíř s rozedmou plic při výstupu na Matterhorn. Z mého úhlu pohledu je v životě často nezbytné plavit se po proudu a přitom všem se držet kréda toho nejpovolanějšího mořeplavce ze všech, špenátumilovného námořníka Pepka: „I Yam what Yam!“ (15.02.2010)

Nebuďte další cihlou velké zdi, buďte tím, kým vám je přirozené být… horší když to sami nevíte. Prapodivně nazvaný film s ještě prapodivnějším českým překladem dokazuje, že v Austrálii mají nejen klokany a koaly, ale také ujeté komedie. Tak trochu po vzoru Napoleona Dynamita pojatý příběh, který vlastně nemá pořádný příběh a svým charakterem připomíná spíše nějaký sitkom, akorát s větší koncentrací těch skutečně vydařených vtipů. Neobyčejný mladík se snaží začlenit do společnosti, objevit své pravé já, pochopit své rodiče, najít si holku a při tom všem se pokud možno nenechat umlátit svými spolužáky ze střední. Roztomilý je jeho nástup do nového zaměstnání („Můžeš si vybrat barvu židle. Máme černou. Ve dvou odstínech“) a následná hra na rodinný život („Neměl bys s kolegy hrát squash nebo sledovat porno?“). Film se celkem úspěšně vyhýbá nějakému moralizování, možná až příliš urputně, neboť při všem tom smíchu už jaksi nezbylo místo na emoce a vlastně mi bylo lhostejné, jakým směrem se Placidův osud bude ubírat. Některé hlášky budou bezesporu ještě mnohokrát citovány („Leni Riefenstahlová by měla radost“), ale pochybuji, že se z Placida stane podobně kultovní záležitost jako zmíněný Napoleon, který je sice méně vtipný, zato víc „na hlavu“. Tohle totiž i přes veškerou snahu lišit se místy připomínalo „jenom“ necenzurovanou verzi Meet the Fockers se scénářem upraveným Woodym Allenem. 65% Zajímavé komentáře: svik, Džejkop (16.03.2007)

Netradicny nenapadny filmik, ktory potesi a zlepsi naladu vdaka vydarenenemu inteligentnemu humoru. Prehnane racionalni hippies rodicia, premotivovany Anton resp. A., klasicky tupi, niektori aj tepli, bitkari zo strednej skoly, nadrzana strojova kolegynka bondinka, to jest vela absurdnych ale aj realnych postaviciek a situacii. Na konci film uz straca troska dych, ale vdaka vydarenej prvej polovici sa to nejako zvezie v dobrej nalade. Prijemny australsky oddych. (10.12.2008)

Nemůžu si pomoci, ale tento snímek je snad největším uvolněním ve světě filmu pro mě za poslední měsíc. Narazil jsem na tenhle úžas, když jsem přepínal knály a najednou mne zaujala jedna z úvodních scének, která byla objasněna až k samotnému závěru filmu. Naprosto dokonalý scénář, který se vznášel a místy hluboko padal do kontextu prostředí. Na jedné straně nepokořená vzájemná láska, na straně druhé mladý snílek s všestranými nápady a na straně třetí realita života...od které se snaží všichni utéci jako Prokletí bástníci. Oddechovka se vším co se mi líbí. Doufám že řežisér nezůstane pouze u tohoto Rebela. (16.03.2007)