Spálené vzpomínky

Pořád přemýšlím co tomu filmu chybělo. Herci byli skvělí, hudba dokreslovala už tak hodně silnou atmosféru. K obrazovce jsem byl přikován hltajíc každou minutu. Ale pořád jsem na něco čekal. Na nějaký moment, který mě udeří jako rána kladivem. Něco, co ve mně zůstane i po závěrečných titulkách. Vždyť příležitostí byla ve filmu taková spousta. Škoda. (28.12.2008)

Úplně čisté svědomí nemám, ale víc než tři hvězdičky dáti nemohu. Kamera, střih, hudba, herci, atmosféra - všechno na výbornou. Jen jsem si zase od začátku říkal, že tohle asi natočila ženská. Prostě mi tam chybí pazour, trocha špíny, tady byli všichni krásní, hodní, trpící, jediná zlá postava v celém filmu (Duchovnyho vrah) byl vykreslen jako nepříčetné zosobnění zla. Do poloviny jsem přesto pomýšlel na pět hvězdiček, pak mě čím dál tím více ubíjely ty dětské tvářičky a smutná očička, úžasný mužíček, přátelé na život a na smrt, šablonově vykreslený drogový problém Benicia - a dobila mne kytice růží. Prostě skvostně a originálně natočená Danielle Steele. (18.02.2008)

Veľmi slabé a nevýrazne a to aj napriek tomu, že je tu veľa prvkov, ktoré by na dobrú drámu mali stačiť - smrť otca rodiny, drogy, závislosť, smútok nad stratou... V scenári sa to však akosi nepodarilo dobre namiešať, resp. bolo tu pridaných aj veľa hlúpostí, ktoré diváka od postáv len vzďaľujú. Jedným z dôvodov je aj to, že nemajú nič spoločné s realitou. Napr. to ako sa deti hneď okamžite zblížili v podstate s cudzím človekom bolo dosť pritiahnuté za vlasy. Tiež som nechápal to časté iracionálne chovanie sa postáv. Preto tu ani nemôže byť nejaká reč o emotívnej stránke, tá tu jednoducho nebola. To sa týka aj samotného záveru, necítil som nič, vlastne mi bolo aj jedno ako to celé skončí a dokonca som nad tým ani nerozmýšľal. To najsilnejšie čo si pamätám bol pocit úľavy, že je už koniec. Jediné pozitívum vidím v hercoch a pár svetlých momentoch réžie, to však samo o sebe nestačí. 60/100 Snímok videný v rámci - Project 52 Films by Woman. (02.01.2016)

Nemám nic proti dramatům, mám je naopak rád, protože když nekončí přímo tragicky, bývá jejich závěr často zvláštně neurčitý (či neuzavřený), čímž mi připomínají reálný život. No, a v tomto směru jsem mohl být s tímto snímkem naprosto spokojen, mně ale vadilo něco jiného. Přes všechny tragické okolnosti, které děj přinesl, na mě cesta zasloužilého feťáka k lepšímu životu působila chvílemi až pohádkově. Po herecké stránce jsem neměl s nikým problém, což se o scénáři říct nedalo. Když se totiž lidem začnou dít dobré věci, čekám buď horor, což znamená, že se jim záhy začnou dít věci krajně nepříjemné, nebo jde o pohádku. No, a tohle byl podle mého názoru ten druhý případ. Film to sice nebyl špatný, ale jeho tvůrci projevili jen malý smysl pro realitu. Ale zase na druhou stranu, co já vím? Když u nás může organizovat dětské tábory pedofil, proč by si ve Státech nebrali na výpomoc k dětem profláklou smažku, že jo? / Poučení: Kdo se moc ptá, dozví se i to, co nechce. (31.07.2022)

Také jsem čekal nějakou pointu,ale myslím si, že u tohoto filmu o ni až tak nešlo.Je to naprosto skvělý film o tom jak by se k sobě měli lidé chovat a to je možná celá pointa tohoto filmu. Skvělý herecký koncert Benicia Del Toro a Halle Berry a nádherná kamera Toma Sterna. Několik lidí pode mnou se u filmu nudilo, já se kupříkladu nudím u různých Hulků, Kameňáků, Hostelů a jiných přihlouplých stupidit u tohoto filmu jsem se nenudil ani vteřinu. Od režisérky Susanne Bier jsem nic jiného neviděl, slibuji, že teď už si na ni dám pozor a za tento film před ní hluboce smekám. Víc takových filmů do vašich znuděných a lhostejných duší milí češi a moravané. (20.07.2008)