Pro Sidorova Vovu

Vova byl jediné dítě ve velké rodině a podle toho o taky vypadalo. Kolem Vovy, jak planety kolem Slunce, lítala maminka, tetička, dědeček, babičky, všichni se mohli přetrhnout, aby chlapci podali hračku, opatřili džíny, pověděli pohádku nebo mu upekli dort. A tak Vova rostl jak skleníková květina, až jednoho dne přišel povolávací rozkaz. Vova, ke zděšení velení, narukoval s celou rodinou. Situace hrozila přivodit veliteli infarkt, až jednoho dne přišel z velitelství telegram mající jen pár slov: Přebytečné pryč - a stop. (Jezinka.Jezinka)