Královna Alžběta: Zlatý věk

Jakkoli má Clive Owen drtivé charizma a při jeho upřeném pohledu se nejedné divačce podlamují kolena, jeho postava Sira Raleigha je opravdu velkou popkornovou úlitbou a jeho z prstu vycucané milostné avantýry (potažmo jak s Bess, tak i s Alžbětou) dělají z celého filmu telenovelu. Chtělo to více středověké temnoty, špíny, sy(u)rovosti a zákulisních intrik (které tak činily zajímavým předchozí díl) a méně nevěrohodného cukrkandlu. Cate Blanchett zpočátku znamenitá, ale postupem času, s čím dál více houstnoucí atmosférou, kdy se nad Anglií stahují mračna, se její Elizabeth stává afektovanou, teatrální a pro mě málo uvěřitelnou. Výsledek takový nijaký průměr - ani plnohodnotný historický biják, ani vzrušující sonda do Alžbětiny duše a jejích niterných pocitů. (02.02.2008)

Když přeskočíme, že učebnicemi dějepisu se Shekhar Kapur příliš nezatěžuje, tak se nám rozkládá efektní podívaná, ve které se nad protestantskou Anglií neodvratitelně stahují katolická mračna. Cate Blanchett se po devíti letech vrací k roli, která jí vedle oscarové nominace nadobro přinesla i zájem producentů a věhlasných režisérů. Tentokráte ji zastihneme v dobách, kdy se ocitá v krizi středního věku. Vnímáme silnější nároky jejího srdce, sžírá jí nervozita z přibývajících vrásek i z neschopnosti najít si manžela a porodit Anglii následníka trůnu. O to víc ji raní, když charismatický dobrodruh Walter Raleigh, který se nebojí říkat pravdu, dá přednost jiné. Aby toho nebylo málo, rojí se intrikáni, kteří chtějí vidět královninu krev. Cate Blanchett mění okázalé kostýmy, paruky i šperky jako na běžícím páse, bez paruky či vrstvy pudru pak ale v útrobách její komnaty vidíme zranitelnou ženu. Právě její veřejná role versus osobní pochyby mohly být nejsilnějším článkem komorního dramatu. Ale nejsou. Vedle famózní Australanky zaujme i Clive Owen, na malém prostoru i hysterická Samantha Morton, vždy spolehlivý Geoffrey Rush nebo mladičká Abbie Cornish. Kamera je snímá z neobvyklých úhlů, hudba je impozantní, ale scénář bohužel neustále skáče z jedné polohy do druhé, neví, zda-li chce být romancí, psychologickým dramatem nebo jen další hollywoodskou podívanou. Přičemž žádná z linií nedostává prostor se náležitě rozvinout (zbytečná finální námořní bitva už jen ilustruje režisérovo tápání). Několik situací navíc zbytečně utíká kupředu, nedovolí hercům rozvést nějakou zásadní dialogovou scénu, vše zajímavé je efektně sestříháno, uspěcháno, nepřátelští katolíci jen nenávistně něco pronesou a v tu ránu jsme zase někde jinde. Jakoby šli tvůrci vědomě proti divákovi, který ani v silných momentech nemá možnost prohloubit svůj vztah k dění na plátně. Navíc příliš nechápu název, snímek nám předkládá jen krajíček z královnina života a o onom „zlatém věku“ se nám dostane jen několik dějepisných faktů – a to překvapivě až před závěrečnými titulky. 60%. (12.12.2007)

Nebýt Cate Blanchett, která byla naprosto úžasná, tak by film byl nesnesitelná nuda. v superlativech se dá ještě mluvit o hudbě, ta byla taky fakt výborná, ale zbytek za moc nestojí. Situace, který se odvíjej kolem královny většinou nejsou nic zajímavýho a je to na pokraji nudy, ze stereotypně ubýhajícího příběhu to ale nakonec vytrhává pár kvalitích scén, jak jinak než s vynikající Cate Blanchett a občas s dobrým Clivem Owenem. Nicméně bohužel nakonec byla opět všechna snaha o nápravu rychle poslána do prdele chabou námořní bitvou, něco tak chaoticky přerušovanýho, kdy se naprosto stupidně střídaly krátký záběry bitvy s tim co se děje na dvoře Alžběty, sem teda ještě neviděl, v podstatě naprosto zničená bitva, která vypadala fakt dobře a to bych se radši ani neměl zmiňvovat a podivných skocích v ději a rezignování na dokončení načatých a hlavně velice zajímavých scén, jako byla třeba bitva s Alžbětou v čele armády. lepší 3* (23.11.2007)

Aneb jak Clive Owen potopil španělskou Armadu a málem taky celou Královnu Alžbětu. Politikaření a intriky Kapurovi očividně jdou, ale když se pokusí o romantickou linii, stává se vybledlým stínem svého talentu. Dlouho jsem již neviděl natolik kontrastní obsazení jako v tomto spektáklu. Cate Blanchett doslova září vedle nevýrazného a plákatového Clive Owena, který se očividně přišel do filmu jenom ukázat, než aby něco pořádného zahrál (což lze se stejnou platností říci i o Abbie Cornish v roli Bess). Naštěstí bylo doslova radost pohledět na dostatečně ďábelského Filipa Druhého a Goeffrey Rush si jasně a stručně řekl o druhého Oscara (Byl natolik působivý, že jsem litoval každé scény, kterou vynechal). Craig Armstrong vyloudil strhující hudbu, ale jako by si s ním Kapur nevěděl co počít, stejně tak působila i kamera. Na druhou stranul mě tento Ind dokázal několikrát bezmezně strhnout do osudové zkoušky Anglie a bezedné černé jámy v duši královny Alžběty, jen kdyby se u toho nemotal ten ochotník Owen. Bezchybně dokonalé jednotlivosti v podprůměrném celku nezapomenutelný film neudělají. (08.11.2007)

Pokud první díl nebyl dokonalý, tak se tomu aspoň blížil. Tohle vypadá spíš jako zmatený sestřih mnohem rozsáhlejšího materiálu. Jestli to takhle vážně mělo od začátku vypadat, je to ještě horší. Děj nekoncepčně skáče mezi těmi nejznámějšími událostmi ze života Alžběty I. (a občas si je upravuje, jak se mu zlíbí). Závěr tohohle drahého filmu se pak vyloženě utápí v laciné symbolice. A tvůrci těm symbolům ani nevěří a mají tendence je divákovi vysvětlovat. Ještěže aspoň Cate Blanchett (a pár dalších herců) scénáři i režisérovi navzdory odvádějí báječnou práci. (04.01.2008)