Torchwood

1. série - 90% - Sci-fi plné osobní roviny a vztahy na velmi otevřené úrovni? Ano, prosím. Na hravé zápletky v modré telefonní budce můžu velmi rychle zapomenout, ale Jack Harkness (se svým zcela jiným typem hrátek) umí zaujmout stejně rychle. A když po jeho boku stojí cynický Owen nebo krásná Gwen, je zaděláno na tým, které není snadné milovat, ale stejně se nedokážu ubránit pocitu, že bych v Torchwoodu začal pracovat klidně zítra. Jednoduše znějící věta "Doctor Who je pro celou rodinu, ale Torchwood pro dospělou část publika" je v důsledku velmi pravdivá. 2. série - 100% - Seriál, který bolí. Tohle nejsou emoční pochody, které se posouvají ve prospěch seriálu, tohle je obyčejný život proti vědě a každodennost proti neodvratnému osudu. Kapitán Jack smutně hledí vstříc budoucnosti, odmítá svou minulost a ze seriálu je tak silná nálož pocitů i napětí, že musím uznat R.T. Daviesovi zásluhy za dokonale fungující vesmír, kde se seriály vzájemně perfektně doplňují a zároveň bezchybně fungují každý sám za sebe. Children of Earth - 85% - Zvyknout si na nový koncept souvislého příběhu sice nějakou dobu trvá, ale čím skutečnější hrozba je a čím větší oběti je nutno přinášet, tím drásavější zážitek tentokrát Torchwood přináší. Žádné falešné stopy nebo odpustitelná šlápnutí vedle. Děti Země znamenají spoustu ustupování a momentů, kdy je nutné se vzdát. A počítat závěrečné ztráty občas trhá srdce. Od začátku do konce komplexní zážitek a občas (dobře míněné) divácké peklo. Miracle Day - 100% - Pointa všeho a zároveň asi i konec cesty. To, co mohl být poloviční restart, je nakonec spíše tečkou, protože americké publikum se Daviesovy nahláškované a zároveň nekompromisní jízdy odmítlo zúčastnit. Přesto je Zázračný den perfektně vystavěnou mozaikou nových postav (u mě vede Rex v podání drsňáka Mekhiho Phifera), následků minulosti a důkazů, že spletité linky mohou vést trochu jinam než čekáme. Největší výhrou je ale trochu překvapivě Gwen, která v úloze neústupné vůdkyně smečky zastiňuje i zářícího Jacka Harknesse. Torchwood tak nuceně odchází v úloze perfektního seriálu, kterého od těch nejvyšších příček v mém osobním seriálovém žebříčku odděluje ona hmatatelná deprese, která občas tne do diváka v neočekávaných situacích a bolestivých zvratech. Kdo ale tenhle fakt rozdýchá snadněji než já, tomu nezbývá než se zamilovat. (29.12.2011)

První setkání s Torchwoodem bylo jako setkání s mladším bratrem simpatického vtipného strýčka(Doctor who) se, kterým se chceme seznámit protože máme rádi strýčkův humor a originální vyprávění. Místo toho příjde na první pohled opilý bezdomovec co vypráví příběhy o tom jak po něm jdou ufoni. Někteří ho hned vyhodí z domu a někteří ho pozvou dál protože je to stále ten synovec svého strýčka a měl by mít někde v sobě nějaké jeho geny. Po čase ovšem zjistimé, že to není jen opilý bezdomec, ale člověk, který si lecos prožil a nebojí se vyprávět o "skutečném světě" čehož se strýček tak zdráhal. Jeho příběhy se díky lidem co je poslouchají nebo díky samotnému vypravěči čím dál tím vylepšují. Kritika: Kamera, kterou by mohla využít rodinka na dovolené, Efekty které se ztratí u Asylia, Nedokáži odhadnout jestli je tak špatná režie a nebo jsou to prostě jen výkony ale myslím že režie a teď to kladné: Postavy mají jiné sexuální orientace a celkově působí živěji než u většiny seriálů, a člověk má o ně i strach, oproti doktorovi, protože tam člověk ví že ať se stane cokoliv doktor přežije, příběhy jsou neuvěřitelně temné, Scénář působí chvílemi amatérsky ale zase má někdy vážně silnou fantasii, která mění celkově seriál a zachraňuje ty špatné body. Upřímně mohl jsem ho přestat sledovat po 2 vážně špatných dílech, ale to vytrvání se vyplatí. Ohodnotím až dokoukám. (30.07.2010)

Doctora Who miluju, ale spin-off ve mně bohužel už takové nadšení nevyvolává. Přitom jsem se snažila si ho oblíbit a s každým dalším dílem jsem čekala, kdy už přijde ta pomyslná jiskra, která mě nakopne k tomu, abych se těšila na další díly a nakonec si seriál i zamilovala a ono pořád nic. Nevím, čím to je...možná tím, že v okamžiku, kdy doctorovo universum ztrácí všechnu tu povznášející fantasii, a ironickou nadsázku a přechází na striktně vážnou notu, ztrácí u mě velký kus přitažlivosti a dokonce i originality. Ano temnota je věc, kterou na seriálech velmi oceňuji a tady je jí požehnaně (co se týká rukavice a oživování, přechází to dokonce do morbidity) ale já mám zkrátka kapitána Harknesse raději jako bezstarostného, šarmantního vtipálka a ačkoliv mám docela ráda Eve Myles, tady mi její postava nebyla dvakrát sympatická, o jejím manžílkovi ani nemluvě. Příliš nepomáhá ani změna místa, tam kde se Doctor vesele prohání po celém vesmíru, v časech minulých i budoucích, tam se Torchwood musí spokojit s nevýznamnou dírou v Anglii. Za co má pro mě spi-off malé plus, je to, že se nebojí nechat své postavy umírat i nevýslovně trpět i za svoji sexuální otevřenost, což je při Jackových milostných preferencích více než příhodné. Netvrdím, že je Torchwood špatný seriál, ale mě příliš neoslnil. (28.01.2015)

Tak pokud jsem si dosud myslela, že Doctor Who je ten nejdepresivnější, nejtragičtější a nejsmutnější seriál, jaký jsem kdy viděla, tak nyní musím svůj názor změnit. Torchwood je tak odlišný od DW, ale přesto už na první pohled poznáte, že spolu souvisí. Doctorův život, který trvá více než 900 let, je ,oproti Jackovu trápení, pohodička. 1. série mě bavila. Byly tam vtípky, občas nějaké vzrušení. 2. série byla mnohem temnější. No a ten konec 2. série - potoky slz. Říkala jsem si, že horší už to nebude, tak jsem si udělala minimaraton a zkoukla celou 3. sérii na posezení. A to jsem neměla dělat. Zaplavila mne vlna emocí. Na konci 4. dílu jsem opravdu šíleně řvala. Spotřebovala jsem balíčky kapesníčků, ale ten pláč jsem nemohla zastavit. Ale pak, když už jsem si pustila 5. díl, tak jsem žádné slzy neměla. Jen jsem nepřítomně koukala a až do poslední vteřinky jsem doufala, že se podaří nějak vrátit to, co se stalo. Musím se přiznat, že na tyto díly se znova nepodívám, nevím, jestli bych to znovu zvládla. Pro mě za 5 hvězdiček, ale dala bych klidně i tisíc. Žádný film, seriál, ba ani kniha, mi nikdy neuděli takový guláš v mých myšlenkách... (19.07.2010)

Hodně silný začátek čtvrté série s jedním příběhem na pokračování a podtitulem Miracle Day naláká na moderní fantasy se specifickou atmosférou i originálními hrdiny. Po hodně povedených pěti dílech ale příběh vygraduje a pak už se jenom vleče. Finále je vůbec nejslabší i proto, že zvraty v posledním dílu nedávají smysl. Chtělo by to lepší pointu a postavy, které si mezi epizodami nestačily odskočit na lobotomii. (12.09.2011)