Reklama

Reklama

Dobrodružství

  • Itálie L'avventura (více)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladičká Monica Vittiová ve slavném příběhu lásky a odcizení... Počátek šedesátých let. Krásná Anna má přítele a milence, bohatého architekta. Spolu s ním, kamarádkou Claudií a přáteli se chystají na výlet jachtou na opuštěný ostrov. Zábava bezstarostných, které netrápí nouze, snad jen jakýsi pocit prázdnoty. Na ostrově Anna záhadně zmizí a celá společnost se vydává ji hledat... Film Dobrodružství získal na MFF v Cannes v roce 1960 Cenu poroty a dosud ve světě neznámý italský režisér Michelangelo Antonioni motiv k natočení celé tzv. „tetralogie citů", jež se stala pojmem ve filmové historii. Jeho deziluze ze závratného vývoje techniky, jíž nestačil vývoj porozumění lidským citům, ho inspirovala k vytvoření ještě tří dalších, vzápětí po sobě jdoucích filmů s různými zápletkami, ale na stejné téma – Noc (1961), Zatmění (1962) a Červená pustina (1964). „Člověk, který se nebojí neznámého ve vědě, strachuje se neznámého v duši," pravil již v roce 1960 při představení svého prvního filmu Dobrodružství a mohl to říct stejně dobře o kterémkoliv z ostatních filmů tetralogie... Dnes, téměř po padesáti letech, není jeho otázka o nic méně aktuální přesto, že se změnila doba i společnost. Základní rozpor rozumu a citu, či vědy a intuice nejen že přetrvává, dokonce se i přiostřuje. V tomto smyslu byl Antonioni již před padesáti lety prorokem. Kromě této základní myšlenky jsou však Antonioniovy filmy pozoruhodné i svou formou, s níž experimentoval již ve svých dřívějších dílech, v tetralogii však uzrála docela. Částečně vycházející z italského neorealismu padesátých let zobrazuje skutečnost jakoby dokumentárním způsobem. V obraze se na pohled nic zvláštního neděje, všední gesta, rytmus, pohyby. Důležitá je však kompozice obrazu. To, co situaci určuje a je významově důležité, se odehrává často v zadních plánech. A teprve součet dějů ve všech plánech dává výsledný význam situací, v nichž více než o logiku děje jde o vývoj emoce a duševního rozpoložení postav samých a vztahů mezi nimi. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (80)

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Mohl bych dát čtyři hvězdy a mít čisté svědomí, protože záminek dává Antonioni víc než dost. Po zamyšlení ale docházím k závěru, že za těmi záminkami nic není. Že jde jen o poloprázdný film, kde nešťastné postavy chodí po světě a jsou nešťastné. Milionté zpodobnění toho mi nic nepřináší. Uznávám hru s divákem a troufale nenaplněná očekávání. Tady ale nejenže nejsou naplněna prvotní očekávání, ale vůbec nic. A takový meta zážitek, abych hledal pointu právě v tom, to nebyl. ()

major.warren 

všechny recenze uživatele

Vrcholné Antonioniho dílo, jež pokládám za stěžejní bod jeho legendární tetralogie citů a v mnoha ohledech také za jeho nejzásadnější a nejvíce strhující film (přesto, že status kultovní a rovněž nejpřístupnější si většinově vydobyla a dodnes úspěšně drží - zaslouženě - jeho pozdější Zvětšenina), a to i navzdory pomalému tempu, narativní nesoudržnosti i iracionálním proměnám charakterů postav (Sandro se znenadání začne ve vztahu k Anně chovat jako svině - Claudia přebírá úlohu Anny - hledají ještě vůbec Annu?). Antonioni v paralele k Felliniho Sladkému životu vypráví de facto o identických věcech (vnitřní vyprahlost a amorální počínání vyšší společnosti a úloha jedince v jejich budování), jen s tím rozdílem, že na rozdíl od Felliniho se nebojí ponořit se z pozice komentátora do aktivního pohledu přímého účastníka citového dění, jež se pro Antonioniho napříč celou jeho tvorbou stává jakýmsi poznávacím znakem specifickým pro poetiku jeho vyprávění. Monica Vitti a Gabrielle Ferzetti v Dobrodružství hrají nejvyšší ligu svých kariér. Jestli nějaké snímky položily základy modernistického přístupu k filmové řeči, pak je Dobrodružství rozhodně mezi nimi. ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

Dobrá zápletka na začátku, kde tempo ještě nevadí, ale to, co se s filmem pak stane, je prostě méně zajímavé než to, co se z něj stát mohlo. Michelangelo Antonioni je v tomhle díle nesmírně rozvláčný a i když je tempo pomalé, dokáže spíše hladit, než nudit. Bohužel ani to nezabránilo, aby se snímku nepodařilo mě více zasáhnout. ()

Jordan 

všechny recenze uživatele

súhlasím s akýmkoľvek tvrdením, ktoré smeruje k záveru, že tento film je geniálny, rovnako ako som ochotný pripustiť, že by mohol byť o nejakú tú minútku kratší. neviem, ako to robil, ale tuším, že to súvisí s tempom a výpravou - mám na mysli tú "čudnú" akoby osudovú, mierne znepokojivú, veľmi silnú/sugestívnu ťaživú atmosféru. obklopený dobrými spoluscenáristami vyšperkoval pár naozaj silných scén a briskných dialógov a v neposlednom rade - nemôžem to nespomenúť, lebo mám na to slabosť - to obsadil naozaj lahodnými herečkami; páči sa mi tiež, že záver ponúka dvojakú interpretáciu (a vlastne nie len záver, ale aj tá "ústredná" udalosť, ktorá je pre tento film takou charakteristickou) závislú čisto od diváka a toho, k akému pólu sa je ochotný prikloniť: či je viac optimista a vidí za tým všetkým "nádej", alebo skôr skeptik, a pokladá rodiaci sa vzťah vopred odsúdený na zánik, lebo sa buduje na "zlých základoch" a skôr inklinuje k vysvetleniu si "mysteriózneho" stratenia ako k zániku, strate, úpadku - na čo by si našiel slušný počet podporných symbolov z celého filmu (návšteva zbytočne postaveného, opusteného "kostola", vzťah lekárnika, záverečné "hľadanie" sandra v kaštieli, kde panuje neporiadok po večierku...); napokon, a to je už len detail, mi nedá nevšimnúť si antonionihu fascináciu ženou a ženským telom; to nachádzanie, budovanie, vytváranie a udržiavanie vzťahu (so ženou) je to "dobrodružstvo" v názve; ()

Toj 

všechny recenze uživatele

Antonioni nám prezentuje svůj italský svět deformovaný vlastními pocity a ovládaný touhou. Lidé jsou sobečtí, nešťastní, průhlední, neúplní a když mají šanci se z toho dostat, tak si to stejně pokazí. U Antonioniho mě vždycky fascinuje práce s obrazem a hlavně s figurami, kdy samotná statická póza několika postav vydá za mnoho slov. Zkrátka se jedná o obrazového génia... Nemohu říct, že bych byl plně zasažen, ale mohu si alespoň postesknout, že není takových autorských filmů víc, že není cílem každého tvůrce natočit takové umělecké dílo. ()

Galerie (36)

Zajímavosti (20)

  • Některé scény filmu se natáčely v Schisině, vesnici duchů v obci Francavilla di Sicilia, která se nachází v údolí Alcantara. Další scény se natáčely v Casalvecchio Siculo. (classic)
  • Při natáčení scén na 40 stop dlouhé jachtě na začátku filmu tvořilo štáb 23 lidí. Michelangelo Antonioni chtěl film natáčet chronologicky, ale jachta byla k dispozici až v listopadu. Kvůli chladnému počasí dostala herečka Lea Massari (Anna) po několikadenním plavání ve Středozemním moři během natáčení srdeční potíže a po převozu do Říma na ošetření strávila několik dní v kómatu. (classic)
  • V roce 2009 si filmový festival v Cannes vybral snímek z filmu na oficiální plakát 62. ročníku. (classic)

Související novinky

Zemřela herečka Monica Vitti

Zemřela herečka Monica Vitti

02.02.2022

Přichází smutné zprávy z Říma. Ve věku 90 let zemřela ikona italské kinematografie šedesátých let, herečka Monica Vitti. Hvězda klasických filmů režiséra Michelangela Antonioniho dlouhou dobu… (více)

Reklama

Reklama